Co myslíte, jsou staré technické knihy svou moudrostí dnes stále užitečné?

(1/2) > >>

Miroslav Minařík:
EH#: Bezpečnostní příručka pro elektromontéry (1953)
    Bezpečnost práce nebyla vždy jen tabulkou v Excelu nebo odškrtnutým školením. V roce 1954 měla podobu státního úkolu, úraz byl považován za selhání režimu. Jak se na takovou knihu dívat dnes? Zatímco tehdejší příručka vznikala v době, kdy vše kontrolovala strana, její obsah často předbíhá dnešní praxi v konkrétnosti a důslednosti. Co může technik vytěžit z dokumentu, který začíná politickým blábolem a končí seznamem výbavy montéra? A jak se změnil vztah k bezpečnosti mezi státem plánovaným a dnešním trhem? Tento text odhaluje nejen rozdíly mezi ideologií a praxí, ale i překvapivé poučení, které přežilo pád režimu.
   

    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   Co myslíte, jsou staré technické knihy svou moudrostí dnes stále užitečné?
   

Jiří Kantner:
Je dobré znát kudy šel vývoj a co předcházelo dnešnímu stavu. Nepochybně  jsou dnešní zařízení a výrobky konstruovány tak aby splnily daleko přísnější požadavky než ty před 70. lety. Jestli se to odpovídajícím způsobem projevuje i v počtu úrazů nebo jiných bezpečnostních incidentů - asi ano ale ta závislost nebude lineární, lidi spoléhají na blbuvzdornost a klesá všeobecně respekt před nebezpečnými zařízeními.
Ostatně kdyby úrazy a incidenty byly nějak úměrné kvalitě technického provedení nebo vyspělosti předpisů tak je taková Indie na vymření.
Je to složitější a velkou roli v tom hraje uvědomování si možných rizik u každého jednotlivce, který s s technikou přijde do styku. 
Lidstvo  ukládá moudrosti do knih. Jen tak dále. Snad bude i budoucí čtenář schopen porozumět psanému textu a odfiltrovat politickou ideologii a od technické podstaty textu.

František Tuček:
Nutno dodat, že ve starých knihách nacházím stále více, než v těch nových co vychází dnes. Ovšem ten kdo žije povrchní život, čte i povrchní informace. A povrchními informacemi je tento typ lidí snadno manipulovateln ý. Není to jen v politice kde copywriteři obrací "lež ve víno" naprosto beztresně ale i v obchodě. Tam marketingová oddělení používají superlativa, osobní zájmena a neskutečná množství zbytečných slov a vět.

Staré tisky se opravdu musí umět číst. Po válce nutno filtrovat stalinistický nádech a po sametové revoluci nutno filtrovat vše co zavání nebo nějak souvisí s marketingem. Jen tak se lze dopátrat pravdivému jádru.

Jsem vděčný za záchranu každé podobné knihy. Na Elektrice neupadá do zapomnění.  (poklona)  všem za zasílání podobných skvostů, byť třeba jen k naskenování.
 (poklona) 

pegas100:
Ne, protože člověk nestíhá číst to nové, natož to staré.

Jan Yossarian:
Rád čtu jen výňatky, když to někdo za mě přečte. Nestíhám číst víc, u nás ve firmě jsme totiž už asi jen dva co umí číst. Teda prý číst umí ale nemají čas, tak to čteme jen dva. Ostatní obrázky nebo tak max dvě, tři věty. Starý knihy jsou určitě zajímavý ale je to často docela těžký. A nejtěžší je to najít a rozpoznat to, co číst a co ne. Příliš bordelu všude. A už i ve firmách zaměstnanci místo odborných článků generují bullshity a tak jsem taky otrávenej.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana