Mohu použít AlMgSi8 bez doplnění kovovým hrotem jako pomocný jímač?

[Jan Franěk]

Slitina AlMgSi je samokalitelná, nemůžeš porovnávat s "hlinikem".

Samozřejmě vím že jde o jiný materiál. Anténa také není z čistého hliníku, ale zpravidla jde o dural, nebo jinou slitinu. Samotný hliník by neměl potřebnou pevnost. Vložil jsem to sem jen jako osobní zkušenost.
Kontroloval jsem dva hromosvody AlMgSi po úderu blesku a asi tři FeZn. NA FeZn jsem našel jen "oprskané" svorky. U AlMgSi svorky dopadly viditelně lépe. Zdálo se mi, tedy nemohu spolehlivě potvrdit, že došlo k zakulacení konce jímače udělaného z AlMgSi drátu. Prokazatelné zkrácení po úderu do jímače z AlMgSi jsem nezaznamenal.

[Pavel Horský]

Pokud kvalitní drát  almgsi (neni slitina, jako slitina, je potřeba dodržovat přesný techn.postup tavby, protahování... .,   např.levné dráty jsou protahovány větší rychlostí a jejich "molekuly" se rozhodí) zpevníš točením (opět musí být akurátní),   a necháš působit počasí, tak změnou teplot se drát stává pevnějším/tvrdším od povrchu ke středu.
Kolega Horský mě vláknem přiměl k jednoduchému pokusu pomocí svářečky....
Nestočený nový drát ukápne hodně
Stočený nový méně
Stočený zbytek starého drátu cca.5let ponechaný venku vytvoří po povrchu jakousi ulitu, a prakticky neukápne.
Místní metarulgy prosím o shovívavost k mému odbornému vyjadřování v tomto oboru.

Milane, Ty mě moooooc bavíš 
Toto jsem opravdu nikdy nikde neslyšel a ve škole už vůbec ne.
Jsem přesvědčený o tom, že nikdo z vyučujících toto nikdy neslyšel.

[Milan Hudec]

Milane, Ty mě moooooc bavíš 
Toto jsem opravdu nikdy nikde neslyšel a ve škole už vůbec ne.
Jsem přesvědčený o tom, že nikdo z vyučujících toto nikdy neslyšel.

No, když si udělám samorecenzi dle dostupných inf,z netu (diplomky a pod.),  tak jsem to taknějak řekl s přimhouřením oka správně, nejsem metalurg, což víš, tak budeš muset omluvit moje nepřesnosti.
Jak říká klasik: šel správným směrem, jen trochu klikatě

[Václav Třetí]

Dříve zmíněná anténa CB je ze slabostěnných trubek, pouze nejvyšší díl bývá plný o průměru obvykle 6mm. Anténu 5/8 lambda (délka 6,8m) zasaženou bleskem na paneláku v  Praze jsem viděl a měl v ruce. Byla rozteklá téměř v celé délce, přesto, že se jednalo o anténu způsobilou přenášet výkon až 2kW a byla i mnohem robustnější, protože se jednalo o anténu původně určenou pro ama pásmo 28MHz. Rozdíl v odolnosti je v použité slitině hliníku, antény nejsou z AlMgSi!

[Jiří_Hrubý]

Přímý zásah almgsi drátu jsem neviděl, zato přímý zásah AlFe 110 způsobí rozstřik hliníku a přežije jen duše. U jiskřiště se ožehne vrstva zinku v místě vstupu. Pocitově považuji bambulku na jimač za užitečnější, než jen jako dekorativní prvek.

A s tím samokalením, když nám učitel přednášel, čím se lochuje atmofix a z čeho je vrták na sloupy a co se jak na montážích navařuje, pak opáčko na svářečáku, ono to v palici nějak zůstane.

[Jiří Kantner]

Nevím nevím nevim jaký je ten mechanismus že stáčený vodič by měl mít větší odolnost..Hlin ík taje při 660 stupních, hořčík tak nějak podobně, takže i když to nebude eutektikum, tak výsledný bod tání bude někde níž. A malé příměs křemíku to nezachrání, spíš bych viděl nějaký mechanický vliv povrchové vrstvy těžko tavitelných oxidů, které zabrání skápnutí žhavého kovu. Pevně věřím, že konstruktéři vědí co dělají a ten materiál bude použitelný. Jinak upálené direktory antén jsem také už viděl.

[Milan Hudec]

Stočením drátu se na jeho povrchu objeví drážky, no a tyto pomáhají vytvoření oné silnější oddolné povrchové vrstvy.
Dalším pro stáčení je deformace drátu ve svorkách, zatímco v paralelních to není patrné, při použití křížových se stykem drátů se materiál deformuje nad mez pevnosti.

[Milan Hudec]

Mechanické vlastnosti a charakteristik y materiálů - VUT

V tomto dokumentu je vše krásně popsáno odborníky v oboru,