Navrhli byste zemnič hromosvodu v blízkosti pilíře s nožovými pojistkami RD?

[Jaromír Táborský]

Představte si městskou zástavbu, nájemní dům se čtyřmi podlažími, starý pavlačák.. Budova přes půl století bez hromosvodu. Nyní rozvaha pro fotovoltaiku na střeše jasně říká, že se tu hromosvod objevit musí. Situace pro vedení svodu více, než nešťastná. Když pominu kritickou oblast sběračů barevných kovů, tak míst pro zemniče mnoho není. Vlastně pouze dvě. Nechci za někoho řešit celý projekt, jen mě zamrazilo odhodlání jeden ze dvou svodů (pravděpodobně HVI) má skončit v těsné blízkosti prostupu různých vedení stěnou a sloupku odkud se napojují další přípojky.  

Byl bych rád, pokud by se toto téma opravdu týkalo toho umístění zemniče. Možnost přesunu je otázkou peněz a architekta hned po té, co se od někoho jiného dozví, že připojit svod na PEN energetiky není zrovna dobrý nápad. :-)

[Jan Hájek]

Pokud budou v místě přiblížení uzemnění hromosvodu a jiného potenciálu do objektu (vstupující vedení atd.) umístěny svodiče bleskových proudů, jak je normativně vyžadováno, není blízké uzemnění problém. Rozhodně doporučuji propojit všechna uzemnění v místě svodu. Občas se objevují snahy o oddělení uzemňovacích soustav, ale s ohledem na vodivost země jsou vzdálenosti několika metrů v případě bleskového proudu zanedbatelné.

[Jiří_Hrubý]

Spojit slušný zemnič s blízkým uzemněním sítě, být problém nemusí. Napojit svod hromosvodu přímo na E sítě problém je. Stejně jako u všech hromosvodů, nemusí do něj praštit 100 let, ale zavlečení bleskového proudu do Knn DS přes zemnič, znamená poměrně rozsáhlé škody.
Docela by mně zajímalo, jak v takovém případě chránit DS v kabelové skříni, těsně u toho připojeného svodu. Ten kabel se totiž krásně speče, po takovém incidentu.

[Miroslav Zuna]

Pokud děláte FVE na střeše, tak děláte též izolovaný hromosvod dle ČSN 62305-4 ed.2 pro ochranu elektrických a elektronických systémů v budově. Pokud je konstrukce kovová nebo PV mají kovové rámy ,připojí se k jinému zemniči. mohou se využít svody a uzemnění původního hromosvodu. Viděl jsem už izolované hromosvody spojené do jednoho zemniče což je špatně. Hromosvod má 3 základní části : Jímací soustavu - svody - uzemnění . Kde norma požaduje izolovaný hromosvod musí být izolované logicky všechny jeho části. LEMP teče cestou nejmenšího odporu . Takže pokud jsou spojeny hromosvod s PEN sítě rozdělí se hodnoty rázové vlny bleskového proudu podle impedancí. Porovnáme hodnoty impedance PEN sítě 0,1 - 0,5 Ohm s  odporem zemniče cca 10×vyšším ,  je zřejmé kam poteče větší část proudu a po celé síti naindukuje do souběžných fázových vodičů pořádné přepětí. S podrobnostmi je možné se dotázat na ČFA . Dělají školení na montáže FVE a souvisejících hromosvodů.   

[Jiří Schwarz]

...Viděl jsem už izolované hromosvody spojené do jednoho zemniče což je špatně. Hromosvod má 3 základní části : Jímací soustavu - svody - uzemnění . Kde norma požaduje izolovaný hromosvod musí být izolované logicky všechny jeho části. ....   

Nechci se hádat.

Ale žil jsem v představě, že se potřebná vzdálenost s počítám mimo jiné podle vzdálenosti od země, kde je vše spojené kvůli vyrovnání potenciálů.

Jak tu vzdálenost budu počítat když to spojené nebude?

[František Šohajda]

Pokud je blízko vodič uzemění distribuční sítě (tažen v souběhu s vodiči distribuce),  většinou hromosvod spojí i s ní!
Pak vychází odpor hromosvodu řádu pod 1 ohm.
(Myšleno v zemi)

[Pavel Horský]

Viděl jsem už izolované hromosvody spojené do jednoho zemniče což je špatně.

Chápu dobře vaše tvrzení, že izolovaný hromosvod nemohu spojit se zemničem, ze kterého je napojená MET? 

[Jan Franěk]

Pokud děláte FVE na střeše, tak děláte též izolovaný hromosvod dle ČSN 62305-4 ed.2 pro ochranu elektrických a elektronických systémů v budově. Pokud je konstrukce kovová nebo PV mají kovové rámy ,připojí se k jinému zemniči. mohou se využít svody a uzemnění původního hromosvodu. Viděl jsem už izolované hromosvody spojené do jednoho zemniče což je špatně. Hromosvod má 3 základní části : Jímací soustavu - svody - uzemnění . Kde norma požaduje izolovaný hromosvod musí být izolované logicky všechny jeho části. ......

Můžete to více rozvést? Ideálně sem vložit nějaký nákres?

S podrobnostmi je možné se dotázat na ČFA . Dělají školení na montáže FVE a souvisejících hromosvodů.  

Máte nějaké takové podklady, nebo něco z toho školení? A můžete mi to poslat na mail, nebo sem vložit? To mne i kolegy zajímá

Případně o jakou normu/předpis (konkrétní článek normy) se opíráte?

[Milan Hudec]

Chápu dobře vaše tvrzení, že izolovaný hromosvod nemohu spojit se zemničem, ze kterého je napojená MET? 

Proboha, naopak musíš.
Výjimkou by mohl být případ hodně oddáleného hromosvodu (nějaké vysoké stožáry řekněme 15, 20m od domu s vlastní zemí, která by byla taknějak izolovaná/oddálená.
Typ.příkladem jsou muničáky, kde je izolace tvořena vrstvou kamení (ten výkop měl snad 5m do hloubky a ještě pokryt folií),  což není úplně typické místo pro FVE

[Pavel Horský]

Proboha, naopak musíš.
Výjimkou by mohl být případ hodně oddáleného hromosvodu (nějaké vysoké stožáry řekněme 15, 20m od domu s vlastní zemí, která by byla taknějak izolovaná/oddálená.
Typ.příkladem jsou muničáky, kde je izolace tvořena vrstvou kamení (ten výkop měl snad 5m do hloubky a ještě pokryt folií),   což není úplně typické místo pro FVE

Ale Milane, já to přece vím 
Chtěl jsem jen vysvětlení tvrzení od p. Zuny a koukám, že se ho asi nedočkám.
Zajímají mě myšlenkové pochody některých kolegů.
Nic jiného v tom nehledej.
Kdybych v této záležitosti jako projektant neměl jasno, bylo by to se mnou dost špatné 

[Radim Strycharski]

Hromosvod má 3 základní části : Jímací soustavu - svody - uzemnění . Kde norma požaduje izolovaný hromosvod musí být izolované logicky všechny jeho části.

Podle této teorie byste musel vodič HVI zaústit do země a v ní ho vést ke svému zemniči vzdálenému 15 metrů od zemniče u domu pro MET pospojování elektroinstala ce. Takže tudy cesta asi nepovede.

[Pavel Horský]

Radime, kde jsi vzal oněch 15m?
To je izolační vzdálenost? :-D
"A není to málo Antone Pavloviči?" 

[Radim Strycharski]

Čítával jsem to v normách řešících dostatečnou vzdálenost oddělených uzemnění mezi vn a nn. Někdy se uvádí 15, jindy 20 m. Stačit by to mělo. Ovšem narostlo by "s" o těch dalších 15 m.

[Milan Hudec]

Neovlivňování jednotlivých zemních soustav mezi sebou je náročná disciplína, typ půdy, výskyt mezilehlých kovových částí v zemi, vrstva vodivé půdy.......... ..
Někde mám staženo chování bleskové kaverny, opět spousty proměnných.