Jaká je očekávaná živostnost stykačů pro LED svítidla v hromadné garáži?
Václav Třetí:
LED osvětlení je sice úsporné, ale zrádné.
U klasické edisonovy žárovky je třeba počítat s proudovým rázem při zapínání ve výši desetinásobku provozního proudu. U LED osvětlení výrobci hovoří v technické dokumentaci svých výrobků o proudech v úrovni až stonásobku běžného provozního proudu! Důvod je jednoduchý, LED osvětlení potřebuje stejnosměrný proud a o proudový ráz se postarají filtrační elektrolytické kondenzátory na straně sítě, které představují v okamžiku zapnutí téměř zkrat.
V obvodech zdrojů by měly být použity tlumící součástky, zejména termistory NTC.
Tyto přechodové jevy způsobují poškození spínacích prvků nejen v rozsáhlejších rozvodech osvětlení jako v tomto případě společných garáží, ale jsou známé i případy poškození klasických spínačů v domácnostech, kde může být zapínací proud vícežárovkovéh o lustru v řádu několika desítek A a spínače jsou dimensovány na 10A a dokonce starší typy pouze na 6A.
František Šohajda:
Z praxe...
Pohybové čidlo za 300.-Kč odešlo na LED světle 24W do roka,pak jsem koupil "lepší" čidlo ABB
sice stálo 2300.-Kč a pracuje už 10 let bez kolize....Je v něm asi relé-protože v něm cvaká při zap. a vyp..(Neměl jsem ho rozdělané)
Miroslav Revús:
Akje v ňom relé, tak majú poriadne ošetrené zhášanie oblúkov.
jkt:
Cívka je podle všeho v pořádku, za studena má 3.2 kΩ. Na boku stykačů je vidět zřetelné opálení, předpokládám, že od oblouku vevnitř. Chtěl jsem přidat fotku, ale fórum hlásí chybu, tak si představte klasický hnědý flek na obou stranách modulu stykače.
Inrush current limiter -- v datasheetu píšou tři různé údaje, co se týká povolené četnosti cyklů (nejvýše jeden cyklus za pět minut, to by u nás bylo asi na hraně v ranní špičce, nebo jeden cyklus za minutu, nebo dokonce pět cyklů za minutu), zřejmě to souvisí s tím, jak dlouhý je ten proudový ráz při zapnutí. Naše zdroje mají v datasheetu 100μs bez externího omezovače, čili "kdo ví kolik" s omezovačem a "už vůbec nevím kolik" s omezovačem a impedancí vedení.
Chápu správně, že přidání čehokoliv do rozvaděče znamená nový výrobní štítek a s tím související papírové cvičení? Pokud bychom "jenom" změnili stykače za jiný typ, například se speciálním kontaktem (typicky wolfram, co sepne první, a pak klasický postříbřený pro nízký odpor), je to košer postup, a nebo je opět potřeba počítat oteplení a papírovat?
Mluvím např. o:
tyhle od Weidmülleru, https://www.weidmueller.com/int/products/electronics/relay_modules_solid_state_relays/special_loads.jsptyhle od Comat Releco, https://www.comatreleco.com/en/produkt-kategorie/relays-contactors_f1_en/installation-relays_uf6_en/installation-relays-chi_b36_en/chi14_ub56_en/chi14_t390_en/
Myslím si, že "nejlepší" řešení by bylo samozřejmě digitální řízení po sběrnici a bez stykačů, umožnilo by nám to ostatně i komfortnější provoz a jemnější nastavení zón osvětlení, DALI znám velmi dobře a mám ho moc rád, ale bohužel, předělání 150ks svítidel i všech PIR senzorů není úplně hospodárně vynaložený výdaj. Pan developer sice trochu "katoval kosty", ale holt musíme spínat, co máme.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana