Může být ochranné pospojení vany kontraproduktivní?
Milan Hudec:
Pračka bude mít na krytu napětí při.přerušeném PENu, nebo při poruše v pračce, ale také při poruše jiného spotřebiče, a ted napíši zjednodušeně "toho samého zás.obvodu" (porucha z jiného obvodu bude do jisté/větší míry eliminována lištou PE v rozvodnici).
Toto byl jeden z důvodů (řekl bych hlavní) proč se pro pračky/zásuvku v koupelně tahal i v dobách max.šetření materiálem zvláštní přívod.
Miroslav Minařík:
Tuto úvahu jsem řešil někdy v roce 1983 kdy jsem uvažoval, zda si kovový stůl uzemním nebo neuzemním. To byla doba, kdy se mi v šuplíku ještě neválelo tolik proudových chráničů, co dnes.
Dnes jednoduše vycházím z myšlenky, kde chci očekávat "nulu", tam ji přivedu. (drinks)
Jan Franěk:
Za mne je nejsnadnější a nejspolehlivěj ší když máte vše na jednom potenciálu. Vámi popisovaný případ jsou prakticky minimálně dvě poruchy, přitom už jedna by měla vést k vybavení předjištění či jiné ochraně a tedy by nemělo k podobné situaci prakticky nikdy dojít.
Zde se vždy budou setkávat dvě roviny. Vyrovnání potenciálu a riziko zavlečení jiného potenciálu. Nicméně i při zavlečení jiného potenciálu riziko nehrozí, pokud bude všechno na tom jednom potenciálu.
Taky jedna z úvah.
Jinak izolovaně uložená vana, plastové rozvody vody i plastový odpad. Nevidím moc důvodů k tomu abych tuto vanu musel nutně přizemnit, nebo pospojovat. Pro jistotu? Může být. ALe není to nutné pokud se bavíme o nové koupelně provedené dle platných předpisů. Ve starých rozvodech TN-C to byla nutnost a opravdu rozumná.
V praxi se setkávám občas i s tím, že i minimální rozdíl potenciálu vnímají citlivější osoby (zpravidla ženy) třeba během sprchování, obzvlášť pokud mají na kůži nějakou ranku (škrábanec, řeznou ránu a podobně) . Tedy za určitých specifických podmínek. Řešením bývá právě to vyrovnání potenciálu. Proto vždy tahám pod vanu vodič pospojení, jen ne vždy jej připojím k vaně.
Jiří Kantner:
V TN-C síti byly důvody pro pospojení spotřebičů v koupelně dva - redundance vodiče PEN a pak vyrovnání potenciálu všech kovových částí v místnosti - bez něj mohl totiž úbytek na pracovním PEN při větších odběrech vést k pozorovatelném u brnění a průtoku malého proutu tělem obsluhující osoby. I když se jednalo o hodnoty v řádu desítek nebo stovek mikroampér, mohou to lidé cítit.
V dřívějších dobách neexistovala jiná možnost než kovové vodovodní trubky, casto i odpadní trubky bývaly litinové těsněné (spojované) litým olovem. Riziko zavlečení cizího potenciálu bylo docela veliké.
Ono je potřeba, než někdo začne bezhlavě tahat žlutozelené dráty, přemýšlet o tom čeho tím chci dosáhnout a jaké riziko tím hodlám eliminovat.
Abychom se zase nevraceli k přizemňování kovových vodoinstalační ch baterií na plastovém rozvodu, pro které není v 99 procentech žádný racionální důvod.
Když budu mít neuzemněnou kovovou vanu tak bude proud při náhodném dotyku na potenciál L clověkem v ní se koupajícím omezen především odporem zdiva.
Jiří Schwarz:
Citace: Jan Franěk 07.01.2025, 10:02
...
V praxi se setkávám občas i s tím, že i minimální rozdíl potenciálu vnímají citlivější osoby ...
Přesně tak. Nikdy nevíte jaký potenciál vám tam odněkud objeví
Ono tam třeba nebude plné síťové napětí, on tam nepoteče takový proud, aby vám to přímo ublížilo
Ale stačí k nepřiměřené reakci, pádu a lepším případě je z toho pořádná modřina
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana