Jak revidovat soustrojí?
Jan Bocek:
Téma: Jak revidovat soustrojí?
Citace: Richard Šurek 07.11.2024, 19:42
Zadání objednatele zní: provedení periodické kontroly strojů.
Jedná se mi o to jak formulovat výsledky prohlídky do formuláře dle NV 378/2001 Sb.
Autor dotazu nereaguje, ale zřejmě se zde jedna o sloučení dvou záležitosti.
1. Pokud je v zadání citováno NV 378/2001 Sb, podle kterého máme provést roční kontrolu technického zařízení, tak je vhodné vycházet z požadavků, které je rozpitváno v §3.
V §4 je pak uvedeno, že rozsah kontrol má stanovit výrobce a pokud tomu tak není, tak provozovatel svým MPBP.
2. Pokud se ale jedná o revize a kontroly strojů, soustroji, výrobních linek, pak se bude jednat o revize elektrického zařízení ve lhůtach 2-3 roky podle ČSN EN 60204-1 Bezpečnost strojních zařízení- Elektrická zařízení strojů. Jak postupovat je stanoveno v NV 176/2008 Sb a to především v příloze číslo 7. Pokud tyto náležitosti neexistují, musí provozovatel vytvořit MPBP podle zákona 309/2006 Sb. To znamená vytvořit pravidla jak tyto soustroji kontrolovat a revidovat.
Stává se, že při kontrole SUIP dostane firma zápis , kde je uvedeno porušení ZP neplněním předepsaných kontrol dle 371/2001 Sb. Pak aniž by někdo studoval o co jde, vystaví nemastnou-neslanou poptávku na tyto kontroly. A ideální je, když se nikdo nepřihlasí.... a tím to mají splněno. Mělo by se to odhalit při ročním auditu bezpečnosti práce. Kontrola technického zařízení vždy spadala do prevence v údržbě. Údržba udržuje, pak řeší poruchy a někdy i provádí montáže. Proto byla ustanovená posice "odpovedné osoby za elektrická zařízení", dříve hlavní elektrikář, který především hlídá ty tři úlohy údržby. Pokud jen provádí montáže a ještě bez oprávnění, pak není čas na opravdovou údržbu a provádění kontrol. Ještě v padesátých létech se pro tuto činnost údržby používal výraz "allgemaine mašin" - všeobecná údržba strojů. A byl na to předpis, dnes MPBP. Některé firmy to mají dnes ošetřeno, že vlastní údržba zajišťuje jen v min. rozsahu poruchovou činnost a vše ostatní provádí externí firma. To je jak všeobecnou údržbu včetně protokolu podle 378, tak i revize podle 60204-1 a ZP.
Po ujasnění těchto dvou záležitosti můžeme diskutovat o detailech prováděných při kontrolách a revizích. A je dobře, že zde bylo upozorněno na některé detaily funkčních zkoušek. Je to opravdu široké pole stejně tak, jako dělení strojů na jednoduché a složité.
Jan Bocek:
Dodatek.
Ris
je důležitý při dokončování elektrické instalace, při VRZ. Mojí předkové mne učili, že isolační stav je dobrý nebo špatný. U špatného bylo důsledkem, že to "bouchlo" a měli jsme následně více práce. V dnešní době měření tohoto parametru naděláme více škody než užitku. Do kolonek se píšou čísla, protože to někdo vyžaduje, prázdna kolonka je průser, hodnota nad 100M je v pořádlu...
RPE
Tady bych byl opatrnější, doba se změnila. Často při uvádění do provozu regulovaných strojů bylo jediným řešením natažením natažení dalšího kabelu velkého průřezu ( 70-120) přímo od úzlu trafa do hlavního rozvaděče stroje. Nemělo to nic společného s OPND. Je zvláštní, že často z/ž vodič montéři zcela podceňují, jako něco zbytečného a zpátky jej nepřipojí. |a pokud uvidíme na PE spoji divnou barvu kabelových ok a svorek, je to velký signál, jak je to s N a PE. A to je předmětem kontrol a toho allgemaine. RT umí měřit přechodový odpor spoje bez rozpojení, jak již bylo zmíněno VA metodou.
Emergency stop
to je kámenem úrazu při revizích. Dokumentace je jedná záležitost a skutečnost úplně jiná.
Často je zcela nepochopená funkce. Zde je často důležitý MPBP anebo jen STW pro obsluhu.
Podrobnosti již důvěrně popsal kolega Martin Kurka, včetně chyb v projektu.
Prostě bezpečnostních prvků za posledních 30 roků velmi přibylo a to jak pro obsluhu, tak uvnitř rozvaděčů. Když uvidíte červená nebo žlutá relátka, tak zbystřete pozornost.
Kontrola podle 378 je hlavně o dokumentacích.
- NÁVOD NA OBSLUHU A ÚDRŽBU
- BLOKOVÁ A JEDNOPÓLOVÁ SCHÉMATA ZAPOJENÍ, OVLÁDACÍ SCHEMATA
- POPISY STROJE A KINEMATICKÉ SCHÉMA S NAVĚŠENOU ELEKTRIKOU
- POSOUZENÍ RIZIKA
- DOKUMENTACE K POSOUZENÍ SHODY A CE PROTOKOL
- PROTOKOLY O FUNKČNÍCH ZKOUŠKÁCH, VRZ A PR
Proto je to tenký led, protože zadavatel předpokládá, že ty dokumenty vyrobíte
v rámci svého nacenění .....
A teprve prohlídkou a někdy i některým měřením a odstraněním malých závad.....
a někdy ty funkční zkoušky jsou náročnější.
Martin Kurka:
Citace: Jan Bocek 10.11.2024, 10:30
Když uvidíte červená nebo žlutá relátka, tak zbystřete pozornost.
A když je tam neuvidíte, tak by měla" levá ruka šátrat po seznamu rizik a pravá už výhružně cvakat štípačkami u hlavního přívodu stroje".
Citace: Jan Bocek 10.11.2024, 10:30
Kontrola podle 378 je hlavně o dokumentacích. ...
... - DOKUMENTACE K POSOUZENÍ SHODY A CE PROTOKOL...
Dozvěděl jsem se zajímavou věc, že u strojů starších (tuším 10let nebo pod rok výroby 2006), které mají u výrobního štítku nebo někde jinde na patřičném místě značku CE se už nemusí dokládat CE protokol, protože výrobce jej má povinnost archivovat a poslat jen 10let od výroby stroje.
A protože u stroje majícího štítek CE se předpokládá, že byl uveden na evropský trh s požadavky na CE tehdejší doby, tak tento protokol kdysi měl. Jsou tam ale nějaké výjimky, kdy se musí doložit alespoň nějaké články podle nové směrnice, ale to se týká ve strojních zařízení jen docela specialit (zejména strojních zařízení obsluhovaných nebo přístupných laikům, vyrábějících výrobky ohrožující zdraví apod.....). Takže je veliká šance, že ztráta tohoto cenného papíru často dodaného v jediném originále není příčinou neshody zkoušky starého stroje.
A u strojů mladších 10 let je výrobce nebo ten kdo jej uvedl na trh EU povinen vám kopii CE prohlášení o shodě zaslat na vyžádání.
Stejně tak by měl výrobce archivovat 10 let návod k obsluze, průvodní schémata apod., ale u něj může být zaslání kopie komerční záležitost.
U bezpečnostních PLC a bezpečnostních obvodů měničů je povinný tzv. softwarový zámek s časovým razítkem. Každá modifikace programu nebo parametrů musí být po ukončení změn v režimu valorizace ověřena na chyby a pak nastane její softwarové uzamčení. To je označeno časovým razítkem a kontrolním součtem. Takže je naprosto prokazatelné, jestli někdo bezpečnostní program v zařízení měnil a kdy jej změnil a to i tehdy kdy je prozrazeno heslo pro možnost modifikace.
Takže stačí si vyžádat od SW údržby firmy, aby vám na stroji ukázala kontrolu časového razítka bezpečnostního SW (to většinou jde do ní nahlížet i bez znalosti hesla pro úpravy) a máte jistotu, že v bezpečnostních obvodech stroje (SW části) nenastala od minule nebo od data výroby stroje žádná změna.
Milan Hudec:
Citace: Martin Kurka 10.11.2024, 01:10
Někdy je dobré udělat orientační měření milivoltového napětí mezi kritickým bodem a PE šínou stroje, Jindy změřit orientačně klešťákem vyrovnávací proudy na pospojení mezi kostrami sousedících strojů zejména je to vhodné měřit ve chvíli rozběhu největšího motoru stroje.
Ale i běžným měřením se dají zjistit často odnímané kryty, u kterých líná údržba nepřipojí zpět faston nebo oko krytu s kostrou stroje někdy i nepospojený izolovaně uložený motor, chybějící ukostření jedné strany ovládacího napětí apod.
Naprostý souhlas, ještě přidám příhodu s ložiskovým proudem, likvidujícím výrobu v pravidelných intervalech po leta.
K odstranění stačilo řádně dotáhnout ochranný vodič cya tuším 50mm v příložkovém oku, mírné cuknutí klíčem zachránilo miliony (dance)
Člověk musí být i detektiv, po "výslechu" údržby se zjistilo, že problém začal v okamžiku, kdy se původní pájecí oko sloužící desítky let vyměnilo za nové, protože tehdejší revizák nedůvěřoval pájení (otřesy).
Ve finále se vše vyřešilo dvěma lisovacími oky(jedno průběžné, druhé koncové) a dvěma připojovacimi body.
Od té doby 10let pokoj.
Přitom problém nebylo možno zjistit žádným rozumným způsobem měření, taháním za vodič a pod.
Topem alespoň pro mne pak byl rozdíl mezi vodičem pospojení kulatého a placatého tvaru (pletení) u leteckých simulátorů, nestydím se přiznat, že jsem princip nepochopil, jen si pamatuji, že placatý je daleko lepší......
Pavel Čermák:
Díky kolegum za přínosnou diskuzi. Končně něco pro odbornou veřejnost, místo stle se opakujících dotazů na "zapojení lustru".
Ohledně Stop tlačítek na linkách je, řekl bych, i mezi projektanty stále nejasno - zda tlačítka NO nebo NC
No a při zkoušení, třeba nezkušený kolega vyzkoušel Stop tlačítko u drtící linky kamene při zaplněném
drtiči. No obsluha se smíchy neudržela- cca 5 hodin práce na uvolnění.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana