Které dokumenty uznáte za relevantní k návrhu aktivního hromosvodu?
Jiří Schwarz:
Citace: Jan Hájek 13.09.2024, 08:49
No to se právě dsikutuje už skoro sto let a furt žádný argument, pouze dohady,domněnky a na ...
Je ochranný priestor aktívnych zachytávačov (ESE) určený podľa NF C 17-102 skutočne taký rozsiahly?
...
Dejme tomu, že jakýsi rezonanční obvod v té hlavici dokáže vytvořit zákmit vysokého napětí s opačnou polaritou než má mrak vysílající vyhledávací výboj.
Kdyby ta hlavice dokázala vytvořit napětí 250kV, dokáže tohle napětí někdo "přepočítat" na fiktivní výšku jímače?
Jiří Kantner:
Nevím jestli je má úvaha správná ale kdyz budu uvažovat ekvipotenciály kolem aktivniho jímače a obyčejného pasivního, tak výhoda vzdálenosti aktivniho jímače bude ekvivalentni dielektrické pevnosti vzduchového dielektrika se stejným průrazným napětím.
Zpět k uvažovaným hodnotám. Napětí generované ESE je 250kV, dielektricka pevnost vzduchu je 30 kV/cm, takže jsme lehce nad 8cm. Myslím že ve hře bude i proces postupné ionizace a vytváření vodivého kanálu ve vzduchu, který přispívá k prodloužení skutečného výboje v reálné atmosféře která není jen O2 a N2 bez vlhkosti a dalších lepe vodivých iontů.
Z jine úvahy se dá vyjit z hodnot napětí běžného besku které je v řádu stovek MV až GV.. Z tohoto pohledu je 250kV málo.
Jan Franěk:
https://elektro.tzb-info.cz/8374-technicka-podstata-hromosvodu
citace:
Fyzikální podstata většiny nekonvenčních jímačů je založena na principu oscilačního obvodu, jehož kmitočet je dán Thomsonovým vztahem, kde fo = 1 / (2∙π∙√L∙C). Energie vnějšího zdroje je velmi malá (je jí atmosférická elektřina a korónové výboje) a obvod oscilátoru hromosvodu je obvodem s reálnými prvky, tedy i s tlumenými oscilacemi. Pokud nastane stav, že vnucený kmitočet napájecího zdroje je právě roven kmitočtu vlastnímu oscilačního obvodu, dostane se obvod do elektromagneti cké rezonance. Tato situace pravděpodobně nastane pouze zřídka a amplituda obvodu bude oscilovat mezi maximem a hodnotou vnějšího pole.
Lze tedy konstatovat, že hlavice aktivního jímače je značně závislá na podmínkách vnějšího pole, které ji obklopuje. Obvod se může a nemusí dostat do rezonance, ale současně pro bleskový výboj tvoří reálnou impedanci, přes kterou se dostává do uzemňovací soustavy. Může tak být lepším hromosvodem, ale také nemusí. Záleží na konfiguraci elektrického pole v jeho okolí. Chybně bývá distributory tento princip interpretován tak, že stačí jedna hlavice aktivního hromosvodu na velkou plochu, kterou musí pokrýt.
Radim Strycharski:
Pokud by byl počet obětí dopravních nehod zlomek dnešního počtu a při postupném a uznávaném vylepšování bezpečnosti by se tento počet obětí výrazně neměnil, tak by nějakého nového vynálezce-vykuka s nějakým pochybným řešením předního nárazníku asi taky nikdo neřešil.
Mimochodem, co si myslíte o tomto novém znění ve vyhlášce 146/2024 Sb.?
"...ochranné prostory musí být navrženy a provedeny na základě skutečných fyzických rozměrů kovové jímací soustavy..."
František Šohajda:
Co jsem se díval v zahraničí, tak ESE není tak vysoko dáváno na budovách jako u nás?
Že by u nás bylo špatně interpretováno že vyšší umístění = větší poloměr záchytu blesku?
Nebo nepochopení?
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana