Prečo berie motor po previnutí väčší prúd?

[Milan Otras]

Previnul som 2,2 kW 2 pólový 2800 ot motor. Pri vysekávaní vencov vinutia som nepoškodil žiadny statorový plech a aj dražky išli pekne ľahko vyčistiť bez vypalovania. Spočítal som pôvodný počet vodičov ,     bolo ich dvojmo 92 čiže 46 závitov dvoma drôtmi 2 x 0,67 mm. Moto po previnutí berie 4,4 A a druhý presne taký istý motor ktorý prišiel na výmenu ložísk a mechanickej upchávky bral iba 2.5 A. Tak som vyskúšal vymeniť statory navzájom medzi sebou ,     či  nie je problém v rotore a stále to isté. Meral som s posuvným meradlom aj pozíciu statorových plechov voči obalu motora a na obidvoch motoroch to bolo presne rovnaké. Porovnal som vinutie všetkých 6 cievok na obidvoch motoroch mali rovnaké odpory zhruba 2,7 Ohm a mali aj rovnaké indukčnosti okolo 15 mH.Pre info elektromotory prevíjam bežne ,     keď momentálne nemám prácu v priemyselnej automatizácii. A teraz "bábo raď".

[Martin Kurka]

V každém případě se poraďte rovnou s kolegou Kastnerem, má s motory a jejich opravami bohaté zkušenosti.

A nemají oba motory rozdílnou efektivitu IEx?

Když si vezmete moderní wattmetr (nebo chytrý elektroměr),   ukáže vám v každé fázi  činný a jalový příkon. Už z toho je při porovnání s elektricky zdravým motorem vidět, jestli je  chyba v energii která jde do výroby tepla, nebo do magnetizačního proudu.

Větší proud je ve všech fázích rovnoměrný při shodném napětí na fázích?

Jestli je zvýšený proud do tepla a symetricky tak to může být třeba ložisko chovající se blbě v otáčkách.
Jestli do tepla a nesymetricky pak nechat chvíli běžet, sundat štít a kouknout termokamerou na věnce vinutí, jestli je vidět vliv závitového zkratu.

[Milan Otras]

Práveže keď som prehodil statory na dvoch úplne rovnakých motoroch tak som vylúčil závadu na ložiskách a rotoroch. Obidva motory sú presne rovnaké typy. Výkon a prúdy meriam združeným 3 fázovým panelovým wattmetrom  firmy Schrack. Prúdy sú takmer úplne rovnaké s rozdielom možno desatiny Ampéra. Statory sú 24 drážkové ,  vinutie som ukladal do venca.

[Jiří Schwarz]

Doufám, že neplácnu nějaký nesmysl.

U transformátorů ve spínaných zdrojích se stává, že když se "spálí" a převinou, že se to chová jinak, protože se příliš zvýšila teplota a změnily se tím magnetické vlastnosti feritového jádra.

Nevím, jestli není nějaká možnost i u modernějších trafoplechů že by při překročení nějaké teploty  nevratně změnily vlastnosti

[Kastner Lubomír]

podle popisu co uvádíte vše nasvědčuje tomu, že motor byl původně navinut na 220 / 380V. Odpovídal by tomu odpor vinutí, počty závitů i průměr drátu. A pokud takový motor připojíte např. na 405 V, tak vám bez problémů bude brát ten zvýšený proud. Druhá teoreticky možná závada je nesouosost motoru. Pře vypalování drážek a následném složení motoru mohlo dojít k nesouososti složeného motoru a i v tomto případě může nastat větší odběr. Ale takhle na dálku lze opravdu jen odhadovat.

[František Ševčík]

Škoda, že není fotka štítku motoru. Možná by napověděla dost.

[Milan Otras]

Chlapi ďakujem pekne za odpovede.
Ešte upresním ako som písal,  motor sa vôbec nevypaloval ,   keď sa vyberalo staré vinutie. A skôr ako idem lakovať vinutie ,   motor pustím na chvíľu naprázdno či je všetko ok. A bral ten vyšší prúd ešte pred lakovaním. Zajtra pošlem štítky obidvoch motorov ako aj foto wattmetra (jalovy a činný výkon). Pýtal som sa aj v troch skúsených firmách,  ktoré dlhé roky prevíjali elektromotory a povedali áno aj im sa to niekedy stane ale nevedia prečo.

[Martin Kurka]

To už mne kromě teoretické možnosti jiné kvality magnetického odporu plechů statoru napadá jedině větší rozměr vzduchové mezery mezi statorem a rotorem. Tam je desetina mm velké číslo.

Jiná kvalita plechů může nastat i při jejich vyžíhání vypalováním vinutí, ale to zde nenastalo a nepíšete, zda jde o již dříve opravovaný motor, nebo o panenský motor.


Vliv vzduchové mezery by byl vidět na jalové složce magnetizačním proudu, větší vzduchová mezera ho bude potřebovat vyšší.


Ovšem v dnešní době převíjet motor na 380V místo na 400V je poměrně nešťastné. OZE zdroje ženou napětí v síti na hranici horní tolerance na dlouhé hodiny a když svítí i fouká zároveň tak někdy až za ni.

[František Šohajda]

Ono to napětí je problém!
Když už jsme u toho, jak daleko bydlíte od trafa může být +- 10% a to může hodit napětí ještě o hodně výš....
Při revizích mimo časy nej. zatížení je napětí i na odlehlých vesnicích hodně velké./ale v toleranci/

[Milan Otras]

Tak chlapi posielam sľúbené údaje :
Napätie na fázach voči N :
L1 238 V
L2 237 V
L3 238 V
Vzdialenosť od trafostanice 160 m ,   kábel do budovy je samostatný AL kábel (prierez neviem narýchlo)
Prevíjaný elektromotor :
1.vinutie U1-U2      I=4,6A      0,328 kW      1 kVAr                 1,088 kVA
2.vinutie V1-V2      I= 4,3 A    0,287 kW       0,97 kVAr           1,0  kVA
3.vinutie W1-W2    I=4,4 A    0,243 kW       1,051 kVAr          1,1kVA

Motor neprevíjaný  :
1.vinutie U1-U2      I=2,5A       0,18 kW      0,6 kVAr            0,6   kVA
2.vinutie V1-V2      I= 2,7 A     0,19 kW       0,67 kVAr         0,65  kVA
3.vinutie W1-W2    I=2,9 A     0,18 kW       1,68 kVAr         0,72 kVA

[Kastner Lubomír]

Ještě mě napadla jedna možnost a to vyosení rotoru vůči statoru axiálně. Je rotor umístěn uprostřed statoru? Jsou stejné mezery stranově mezi statorem a rotorem na obou stranách? Při demontáži vinutí mohlo dojít k posuvu statorového svazku a tím pádem není rotor umístěn ve správné poloze a i to může mít vliv na odebíraný proud. Stačí pokud by rotor na jedné straně byl mimo stator zhruba o 2-3 mm a hned se to projeví na odebíraném proudu.

[Rozmahel Vladimír]

Jak již bylo uvedeno. Bylo by zajímavé změřit to, s jakým účiníkem běží zdravý motor  a převinutý motor.
Nárůst proudu by mohla způsobovat vyšší jalovina?
Např. závity cik cak?

[Kastner Lubomír]

Nárůst proudu by mohla způsobovat vyšší jalovina?
Např. závity cik cak?

Závity cik-cak u převíjených motorů jsou zanedbatelné. Vinou se jednotlivé cívky nebo skupina cívek, ty se pak vkládají do drážek a v tzv. věnci se spojují začátky a konce cívek. A právě to spojování a začátků cívek je velmi důležité pro běh a proudy motoru. Ale u jednootáčkovýc h motorů tzv. dvojpólů by neměl být problém s propojením cívek. Ty spoje cívek musí být na 100% spojené většinou se svařují a pak pořádně zaizolované. A vše se pak úhledně natvaruje a vyváže do tzv. věnce. A poslední operace je pak lakování - vinutí prolejt pořádně lakem a vypálit v peci.

[Milan Otras]

S mojím vybavením posuvné a mikrometer a amatérskymi skúsenosťami v strojarine asi nejakú súososť rotora a statora nezmeriam. Stator má osadenie pre príruby ,  fuga medzi rotorom bežne býva okolo 0,5 mm. Ak by tam bol problém asi by drel rotor o neho ,neviem.
Motor sa stíha prirodzene chladiť ,  uvidíme či sa časom nevráti späť.
Inak ten motor nebol spálený ,  zatiekla do neho voda a nastal prieraz na kostru.
Stáva sa mi niekedy že keď vypalujem staré vinutie z motora ,  býva riadne rošambóóó.
Ak nieje zakolíkovaný stator ,  plechy sa posunú a niekedy sa od seba aj úplne oddelia. To nehovorím o tom že niekedy musím oddeliť vrchný plech statora nakoľko ho niekedy plameňom dám do parády. Niekedy tie laky bývajú húževnaté ako sklo priam mám pocit že čím viac ho nahrievam ,  tým je tvrdší ,  až nakoniec príde nejaký zlom a povolí.Ale motor aj po takomto trápení s novým vinutím beží v pohode bez zvýšeného prúdu. Čo by robil na nejakej testovacej stolici to už neviem.
Chlapi ďakujem pekne za pomoc.

[Václav Třetí]

Někde musí být zakopaný pes. Nezatížený motor má proudy téměř tejné jako jmenovité při plném zatížení.

[Jiří Kantner]

Jen letmá kontrola vinutí - 0,67mm Cu bifilárně  má průřez 0,7mm2 a tomu odpovídá proudová hustota   mírně pod 7A/mm2. což je normální hodnota..jenže proud přes 4A - jak píše kolega Václav III. to jsou hodnoty blízké provozním nikoliv hodnoty které by se měly naměřit naprázdno.
Poškození statoru bych vyloučil, muselo by totiž být ve všech vinutích totožné.
Vyosení rotoru může způsobovat nerovnoměrné zatížení a zvýšení proudu ale těžko to udělé 60-70 procent navíc. Pokud někdo po mechanickém poškození nesvařoval čela motoru, je nanejvýš nepravděpodobn é, že by to mohlo způsobit takový rozdíl.
Spíš mě napadá, kolik má každý pól vinutí cívek a jestli bylo dodržena orientace vinutí a jestli nebyla chyba při zapojování cívek -sériové x paralelní. Pokud je tam taková chyba, musí být systematická, protože všechy fáze se z hlediska  odběru naprázdno chovají stejně.

[František Ševčík]

Převíjený motor má označení LS 90 a nepřevinutý motor LS 90 ( 80 ) / T. Nemůže být tady nějaká odlišnost ve vinutí ? Např. v počtu závitů ?
Dvoupólový stroj má vždy jen ŠEST cívek, ať již je vinutí jednovrstvé nebo dvouvrstvové. Konce cívek jsou zapojeny 1 - 4, začátky jsou vyvedeny 1 -3 - 5 jedna strana svorkovnice, 2 - 4 - 6 druhá strana svorkovnice. Pokud by tady došlo k jakékoliv chybě, motor by nejel - neměl by otáčky a bral by neúměrně velký proud.
Zajímavé by bylo, jaký proud by bral motor při zatížení.

[Martin Kurka]

... Pokud je tam taková chyba, musí být systematická, protože všechy fáze se z hlediska  odběru naprázdno chovají stejně.

Jenže tady to systematická chyba nebude. Převinutý motor se chová podivně hlavně ve fázi U1-U2. V procentním porovnání to úplně křičí.
A celkové navýšení příkonu naprázdno 300W se přece musí projevit v teplotě vinutí.
Vždyť to je o 56% více v celkových ztrátách a o 82% více na vinutí U1-U2. Již jen vinutí U1-U2 topí o 150W více.
Přídavné ztrátové teplo 300W celkem nebo 150W v jediné fázi u 2,2kW motoru to je enormní zhoršení účinnosti.

Buď závitový zkrat, nebo něco špatně propojené.

Nesymetrie je vidět i v jalovině i v proudech.