Jak vypočítat hlavní jištění pro rozvaděč s neznámými odběry?

[Šolta Richard]

Řeším zdánlivě jednoduchou věc ohledně sestavení rozvaděče. Jak určit hlavní jištění a přívod se zohledněním soudobosti daných okruhů. Dejme tomu že budu mít v rozvaděči který bude v průmyslu nebo pro domácnost pokud je nějaký rozdíl jističe například:

3P/16A/B 2X
1P/16A/B 10X
1P/10A/B 5X
3P/32A/B 2X

Samozřejmě PROJEKT, to teď vynechme víme jak funguje průmysl a pojďme řešit jak tento přívod a jištění vypočítat když například neznám odběry některých okruhů nebo jsou to zásuvky kde se může připojit to a příští týden zase tamto. Nějaký zjednodušený výpočet, řešení z praxe atd. Dle kolegů nebo informací co jsem si našel to většinou každý střelí od boku a je to ale spíš bych se chtěl naučit nějaký rozumný výpočet. ČSN 61439-3 tabulka 101 mě rozvaděč který bych odhadl na třeba 60 a vyjde 90, ČSN 341610 jsem prošel ale nějak mě to na rozumnou cestu nedostalo.

Moderátor - "Výpočet hlavního jističe rozvaděče (soudobost)?" fakt tedy otázka není!

[Petr Chalupa_]

Samozřejmě PROJEKT, to teď vynechme víme jak funguje průmysl ...

Možná se tážu špatně, ale jak to myslíte? Že v průmyslovém prostředí se montuje častěji bez projektu? Já to vidím spíš u domácích instalací, v průmyslu tohle naštěstí ještě většinou funguje dobře.

Pokud nevíte, co tam bude připojeno, těžko můžete cokoli navrhnout a "trefit". Nejde ani tolik o jmenovité proudy jističů, jako o to, jaký charakter odběru tam bude. Pokud nevíte, co tam bude připojeno, nezbývá, než to nadimenzovat na "nejhorší" možnou variantu. Nic lepšího asi nevymyslíte. Když neznáte žádné proměnné, těžko najdete v materiálech vzorec, který přesně dopočítá správný výsledek.

[František Janeček]

V tomto případě je nejlépe použít křišťálovou kouli.Pokud ji nemáte, jste v háji.

[Jan Franěk]

1 - také nechápu ten průmysl. Tam se poměrně silně dbá na kvalitní dokumentaci a kvalitní prvky i montáž. Jde hodně o spolehlivost a tedy i peníze. Nezdá se mi že by jste s průmyslem (nemyslím nějaké dílny) měl nějaké větší zkušenosti
2 - soudobost v domácnosti se bude odvíjet od stupně elektrizace domácnosti. Základní principy určování soudobosti se nechají najít v normách.
3 - plně souhlasím s kolegy s tím že když nemáte "odběry",   tak podle čeho chcete určovat soudobost? Velké rozdíly ve výpočtu budou dělat nejen velikosti zátěže, ale i druhy připojených zátěží, nebo možnost současného chodu těchto odběrů. FAkt mnoho neznámých

Za mne si tento dotaz bez doplnění informací nezaslouží mnoho komentářů  

[Šolta Richard]

Snažil jsem se dotaz zjednodušit, ale je pravda že ta moje myšlenka není dostatečně popsána. Upřesním tedy.
Ve výrobní hale řeším nedostatek připojovacích míst na přípojnicovém rozvodu (Šinovod).
Stávající okruhy vrtačky, osvětlení nad ponky, menší brusky a zásuvkové okruhy chci přesunout do společného rozvaděče abych uvolnil místo. To znamená že znám současné jištění jednotlivých obvodů ale při přepojení do rozvaděče potřebuji stanovit nějaké hlavní jištění. Tedy, pokud budu znát příkon nějakého stroje o kterém vím že není odporová zátěž a odběr je spíše menší jak určit pomocí výpočtu reálný příkon?
Jak se stanovuje toto u zásuvek kde nevím co v nich vlastně bude, ale předpokládám že tam nebude maximální proud jištění?
Je nějaký rozdíl ve výpočtu pro obvody například v domech/průmysl/atd?

[Tomáš Žabka]

Pokud jste zkušený elektrikář a v daném provozu se pohybujete, tak máte i představu co může být v jeden okamžik připojeno a na čem se v jeden okamžik dělá.
Toto dokáže říci jen člověk co je s chlapama na hale, kde se to má realizovat, a na základě toho to navrhnout.

Příklad: Pracoviště - jeden zámečník, používá - elektrický pilník 0,6kW, svářečku 3f 7kVA, úhlovou brusku 2,2kW, úhlovou brusku 0,7kW, přímou brusku 1kW, Vrtačku 1,1kW, stojanovku 0,7kW, rádio 0,05kW, rychlovarnou konvici 2,2kW, nabíječku na mobil, nabíječku na AKU.
Ten chlap má jedny ruce, takže z hlediska soudobosti může být zapnuto to co drží v ruce a k tomu To co je samostatné, nejhorší řešení, vaří si čaj a pustí 230mm flexu nebo svařuje a to se potká na jedné fázi. Takže z výše uvedeného bych zásuvkovou rozvodnici navrhl alespoň 1k 3f 16A zásuvku a 3-5 zásuvek 1f, nadřazené jištění 3x25A C + jištění a chránění zásuvek.

Pokud bude pracovišť více tak, zase se na to musí nahlížet kolik chlapů dělá s nářadím a kolik dělá přidrž podrž.

Jediný, kdo tohle dokáže posoudit pokud nejsou projekční data, tak je místní borec co na té dílně je dnes a denně, nikdo jiný to odhadnout nemůže.

[Milan Hudec]

Coby laik bych změřil průběhy odběrů nyní a hodnotu překopíroval do nového jističe.
Nic více vypovídavšího nelze provést.

[Miroslav Revús]

V prípade neznalosti odberov je najrozumnejšie použiť súdobosť 0,8. To je koeficient trvalého zaťaženia vychádzajúci z výpočtu oteplenia rozvádzača.

[Pavel Horský]

Ale vy pro návrh prostě MUSÍTE znát co bude napojeno na rozvaděč!!
To si musíte zjistit u uživatele elektroinstala ce a ten vám informace jistě rád poskytne.
Zásuvkové okruhy 230V jsou snad jasné. Jistič 16A má své jasné hranice jeho dlouhodobého zatížení a ostatní odběry musí být jasně dány.
A když už budete znát, co bude do rozvaděče připojeno, zjistíte co vše poběží v souběhu a podle toho vytvoříte koeficient.
Není na tom nic těžkého.

[Vít Rotrekl]

Ale vy pro návrh prostě MUSÍTE znát co bude napojeno na rozvaděč!!
To si musíte zjistit u uživatele elektroinstala ce a ten vám informace jistě rád poskytne.
Zásuvkové okruhy 230V jsou snad jasné. Jistič 16A má své jasné hranice jeho dlouhodobého zatížení a ostatní odběry musí být jasně dány.
A když už budete znát, co bude do rozvaděče připojeno, zjistíte co vše poběží v souběhu a podle toho vytvoříte koeficient.
Není na tom nic těžkého.

To bych právě řekl, že tazatel tápe... Ví co bude do rozvaděč připojené, tedy kolik a jakých okruhů, ale není schopen definovat, kolik a jak jich bude zatíženo současně. Myslím tedy zásuvkové.

Pro Richrada Šoltu:
 - světelné okruhy - počítal bych že pojedou se soudobostí 1, tedy bude svítit vše co je připojeno, otázkou jak jsou navržené okruhy, a jak moc jsou zatížené, toto by mohlo jít celkem přesně spočítat
 - zásuvkové okruhy 1f - co je to za provoz? zámečnická dílna, kde je připojených bambilion vercajku? Nebo je to výrobní hala, kde jsou stroje se samostatnými přívody a zásuvky se použijí občas. V prvním případě bych počítal soudobost 1, ve druhém tak 0,5
 - zásuvkové okruhy 3f - úplně stejně jako u jednofázových zásuvek
A řekl bych že výsledné číslo nebude daleko o celkové soudobosti 0,8, jak napsal Miro Révus.

A když se dostanete někde na hranici že to vyjde na menší nebo větší kabel, tak raději volit ten větší, protože dříve nebo později bude chybět

[Jan Bocek]

Řeším zdánlivě jednoduchou věc ohledně sestavení rozvaděče. Jak určit hlavní jištění a přívod se zohledněním soudobosti daných okruhů.

3P/16A/B 2X
1P/16A/B 10X
1P/10A/B 5X
3P/32A/B 2X

Vždy je otázkou úhel pohledu praktického technika, anebo projektanta. Oba se s tím poradí....

Na příklad:
Jednofázové odběry na K=1,0 mají 210A. Když stanovím občasné používání s K=0,2,  tak bude 42A a na fázi to bude 14A.  U 3f stanovím K=0,8 pak vše dohromady bude 94A.x0,8=75 A

Pokud budu jako technik mít na zřeteli, že porucha je mimořádná záležitost, pak tam bude jistič 100A. Prostě zabuduj a zapomeň. A Sicher mi ukáže jaký kabel.....

Již na průmyslovce nás profesor v předmětu Energie a rozvodu učil, že v průmyslu u hlavního jištění je sice podle norem 5 parametrů, které to vše ovlivňuji, ale dal nám radu, abychom používali ve výsleku odmocniny. Standardně odmocnina ze dvou a když si moc nejsme jisti, tak raději odmocnina ze šesti. v praxi jsme to nazývali "maďarská konstanta". Vypadnutý hlavní jistič je průser, neboli mimořádná událost.

Jsou to kupecké počty a každý projektant má k tomu svůj Manuál.

Jako technik elektro v průmyslu jsem raději vše proměřil. Klešťový ampermetr byl můj velký kamarád.  Bez měření opravdu jen odhadujeme. A stejně jsem používal ty odmocniny.... Takže ve vašem případě, někdo navrhne hlavní jistič 63A a druhý 120A. S tou nižší hodnotou jdete do rizika.....

[M S]

Je vcelku fajn, ked si s uvedenym nevie/nechce poradit ani vyrobca stroja / linky.

Prave zastresujem tovaren s 6MW prikonom. Teda no.. tolko bude dostupne v transformatoro ch. Realne je zname, ze v tomto odvetvi by dana tovaren mala konzumovat tak 4.5-5.2 MW.

No.. a ak by som mal spocitat prikony strojov, skoncim cca na 18 MW. Lenivy vyrobca spocita dokopy vsetky prikony motorov, ohrievacov, da tomu bezpecnostny koeficient x2 a ja sa potom cudujem, ze stroj, ktory previja tenku hlinikovu foliu s minimalnymi hodnotami natahu folie ma konzumovat 450 kW konstantne, bez zaratania vyhrievania a ventilacie.

Realne stroj konzumuje.. ehm. 48 kW. Bez sakra vyraznych skusenosti v obore a ochote vsetko prepocitat (zataze motorov sa daju vypocitat zo ziadaneho momentu, rychlosti, prietoku vzduchu vo ventilacii atd) nemate sancu navrhnut rozvod elektriny bezpecne a ekonomicky.

Prisli sme az tak daleko, ze sme pre niektore extra zrave linky naprogramovali simulatory - tam sa tiez padlo z 950 kW na 180 kW.

Ak by zakaznik naobjednaval 18 MW a nakoniec pouzil 6 MW, platby za rezervovany prikon by ho zozrali do pol roka. Nejde ani tak o investiciu do silnejsich kablov medzi rozvadzacmi a stratach na nich. Ale ak nenechate v rozvadzacoch rozumnu rezervu, ale stvornasobny overkill, nakoniec sa to nascita na hlavnom istici a niekto bude dost nestastny.

Osobne, ak je akakolvek mala moznost obehnut buduce stroje s klestakom, treba ju vyuzit.

[Jan Bocek]

Je vcelku fajn, ked si s uvedenym nevie/nechce poradit ani vyrobca stroja / linky.
............
Osobne, ak je akakolvek mala moznost obehnut buduce stroje s klestakom, treba ju vyuzit.

Velice trefně vysvětleno.
Optimalizace energetické náročnosti s rezervovaným odběrem a 15 minutovými maximy a k tomu přiřadit bezporuchový provoz firmy je náročná kategorie.

Tady nepomůže křišťalová koule, ani odhadované koeficienty soudobosti, ani normy,a odmocniny, ale skutečná analýza sítě a odběrů v celém provozním časovém snímku.

Dneska existují pro takovou simulaci jak HW tak SW prostředky, aby se provedla jak technická tak provozní optimalizace odběru. Je to specifický obor, který ale přináší velké úspory a má dobrou investiční návratnost.

Je vhodné propojit revizní činnost EZ s touto poradenskou činností okolo optimalizace odběrů EE. Prostě doplnit kvalifikaci RT o kvalifikaci energetika....