Jaký je rozdíl v momentu při použití 3f a 1f frekvenčního měniče?
Jenda007:
Mám měnič invertek na 230V a poháním s ním čerpadlo. Minimálně se mi daří dosáhnout frekvence 15Hz když se pokouším o to jít na menší frekvenci tak už se čerpadlo neroztočí. Zkoušel jsem i nějaké nastavení pro zvýšený rozběhový proud a podobně, zlepšilo se to, ale pod těch 15 Hz se nedostanu. Stroj už nejakou dobu nemám u sebe tak si přesně nepamatuji chybovou hlášku co to psalo. Nicméně se potřebuji dostat na menší rychlost. Myslíte, že bude mít nějaký vliv, když bych vyměnil frekvenční měnič za třífázový? Je obecně ten třífázový měnič měnič schopný zvládat menší frekvenci než měnič na jednu fázi?
Jiří Kantner:
Obávám se, že na nižší frekvenci se asi nedostanete.
Důvod je následující: s poklesem frekvence nastává problém se sycením magnetického obvodu statoru a úměrně tomu se musí snižovat napájecí napětí. To samozřejmě omezuje výkon, který čerpadlu dodáte na rozjezd, a kdzazž je nízká frekvwence, tak zároveň klesá i rýkon na hřídeli a od určitých hodnot se elektromotor čerpadla nerozjede.
téměř určitě bude mít frekvenční měnič v sobě už od výroby nastavené limitní hodnoty, pod které jít nelze
15Hz je opravdu velmi málo.
A dá se říci , že máte "štěstí , že tímto kmitočtem trápíte zrovana čerpadlo (předopokládám, že se jedná o odstředivé čerpadlo), které má kvadratickou charakteristik u ( výkon stoupá as kvadrátem otáček) a je proto při rozběhu nenáročný na výkon. Jiné stroje by mohly přestat fungovat při daleko vyšších otáčkách.
Hodně závisí, jak jsou nastaveny další parametry měniče u/f křivka, typ rozběhu atd.
Zdejhší experti učitě budou vědět víc,
napište co je to za čerpadlo (nejlépe štítkové hodnoty a přesný typ měniče).
Docela by mě zajímalo o jakou aplikaci čerpadla se jedná, že potřebujete snížit jeho výkon cca 12x a ještě je to málo.
Jiří Kantner:
asi jsem zapomněl odpovědět na základní otázku. Větší točivý moment nezávisí na tom jestli je měnič konstruovaný na napájení 1F nebo 3F, protože na výstupu jsou 3 fáze.
Martin Kurka:
On asi bude problém jinde.
Jakýkoliv motor napájený z jednofázově napájeného měniče 230V musí mít přepojeno vinutí na 3x230V. Tudíž u motoru s vinutím 400/230V musí být vinutí přepojeno do hvězdy. Což nelze udělat u pouzdřených čerpadel. A tam u čerpadel na 400V nezbývá než nasadit třífázově napájený měnič.
Totéž platí u motorů velkých výkonů, které jsou vinuty 690/400V (pro rozběh Y/D na 400V) a u speciálních dvouběhových motorů (dahlander a dvouvinuťové).
Sice nepíšete o jaký typ čerpadla jde, mohou to být čerpadla odstředivá jako jsou vodárny s odstředivým čerpadlem a sólo motorem, nebo ponorná čerpadla se zapouzřeným motorem, který nelze přepojovat. A pak jsou zde objemová čerpadla jako zubová čerpadla hydrauliky, pístková a peristaltická čerpadla dávkovačů s odděleným motorem ale i vřetenová vodárenská čerpadla čerpadla s pouzdřeným motorem.
Odstředivá čerpadla mají propojenou křivku tlaku a objemu kapaliny, obojí lze dynamicky měnit i při konstantních otáčkách škrcením (viz charakteristik a odstředivých čerpadel průtok-dopravní výška). Což je energeticky neefektivní a proto je zde měnič víceméně jen energetiku zlepšující prvek. Sice při regulaci průtoku otáčkami lze průtok ale i zároveň tlak při konstantním škrcení měnit také, ale při přiškrcení stoupne tlak jen natolik, že potřebný moment nevzroste nad jisté meze a motor může většinou stále točit. Celé charakteristik y stoupají a klesají podle otáček motoru a podle dopravní výšky (tlak) a průtoku (objem) se mění pracovní bod čerpadla a tím i moment motoru.
Ale u objemových čerpadel přiškrcení znamená enormní vzrůst tlaku a tím i momentu až na mez zastavení motoru. Tam je závislost potřebného momentu na tlaku takřka lineární - jako když u ruční pumpy ucpete výtlak.
Martin Kurka:
Momet motoru je úměrný prudu motorem. Pokud není měnič nastaven speciálně pro plný moment v nízkých otáčkách, pak měničem přetvořené napětí nestačí do motoru protlačit potřebný proud. Například při základním nastavení měniče napětí pro 15Hz jde do motoru 15/50 jmenovitého napětí motoru, u jednofázově napájeného měniče jde do motoru jen 3x69V. A to na plný moment motoru rozhodně nestačí. Měnič se musí nastavit tak, aby měl v nízkých otáčkách momentové řízení, nebo alespoň momentový boost. To už umí měniče pseudovektorov é a vektorové, nebo měniče spolupracující s motory s čidlem otáček. A u motoru 400/230V nezáleží na tom jestli použijete měnič napájený jednofázově či trojfázově, ale jestli je motor k měniči správně přepojen.
Při chybném přepojení motoru - na jednofázově napájený měnič motor zapojený chybně do Y na 3x400V je oněch 3x69V nikoliv 15/50, ale jen 15/87 a výsledný moment motoru je při tomto stavu pod psa.
V každém případě, velký moment znamená velký proud - moment je úměrný proudu motoru. A velký proud znamená velké oteplení motoru. V nízkých otáčkách motor nechladí, protože jeho ventilátor má kvadratickou charekteristik u. A je zde pod 30Hz velké riziko spálení motoru. Řešení je doplnění motoru o cizí ventilaci, pokud motor pracuje v plném rozsahu otáček.
Ale často je nejlepší řešení výměna motoru za vícepólový. Případně je možné doplnění mechanismu o převodovku. To již není moc ekonomické, ale na motory se dají sehnat převodovky, které jsou souosé a malé (planetové apod) a jen zástavbu motoru prodlouží. Ekonomicky je s měničem vždy výhodný mírně nadsynchronně přetočený motor, může pak být o jednu osovou výšku menší a tím levnější.
Obecně trvalý běh motoru v pásmu pod 20Hz znamená, že je někde něco od počátku špatně navrženo.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana