Jaká je velikost izolačního odporu nového topného tělesa horkovzdušné trouby?

[Milan_Vala]

Jaká hodnota izolačního odporu nového topného tělesa je ještě přijatelná? Koupil jsem nové horní těleso do trouby a po zapojení jsem jej pro kontrolu ještě izolačně přeměřil UT505A. Na všech rozsazích 50-1000V mi ukazuje hodnotu cca 0,4 Mohm. Těleso je dvouokruhové a má sbodovanou společnou svorku. Tudíž nemohu porovnat okruhy od sebe. Troubu jsem ještě nezapínal do sítě. Mám obavu, že dojde k vybavení proudového chrániče. Anebo je uvedená hodnota v pořádku. Dle normy by měla být vyšší než 1 Mohm. Těleso nevykazuje známky poškození. Než jej budu reklamovat, tak ho nechci zapnutím zničit.

[Pavel Čermák]

Jsou-li tělesa tohoto provedení déle skladována, jejich izolační hmota navlhne a izolační odpor
velmi klesne. Obvykle postačí těleso na několik minut (1--2)zapnout a dojde k výraznému navýšení Rizo
(po jeho vychladnutí).

[Tomáš Žabka]

Co se týče topných těles je jejich měření izolačního stavu vždy trochu veselé. Jak už psal kolega pokud je topné těleso delší dobu vystavené chladnému a vlhkému prostředí, tak se může stát, že vlhkost ovlivní jeho izolační stav, navíc izolační stav s rostoucí teplotou klesá.

Starám se o jeden dětský tábor, kde vybavení je celý rok uskladněno v prostorech, které promrzají a vlhkost se mění podle okolí. Již několikrát se mi stalo, že trouba po zapnutí vyrazila chránič, tedy její izolační stav musel být takový, aby pustil alespoň 25-30mA tedy 230/0,03 - kolem 7-8kOhm, oproti tomu pokud je to více jak 230/0,015 cca 16kOhm, tak si to chránič nechá líbit a nevyletí. Samozřejmě norma hovoří jasně spotřebič třídy I, má mít více jak 1MOhm, jinak je nevyhovující.

Jsou způsoby, jak mokré topné těleso uvést do funkčního stavu i v obvodu s RCD, ale nese to sebou určitá rizika a jsou potřeba dodržet jasné zásady, navíc je vhodné mít měřící přístroje a znalosti, které odhalí zda se jedná o vlhkost, nebo, že je těleso KO. (elektrikář ví, laik na takové věci nesmí ani pomyslet)

Podobné problémy s izolačním stavem nastávají u motorů čerpadel s prokapávající ucpávkou, které jsou umístěné v šachtách a sklepech. Tam doporučuji motor demontovat a dát na 50-60°C do trouby na 1-2dny.

[Milan_Vala]

O způsobu skladování tělesa bohužel nic nevím. Mohu těleso nahřát, třeba i pomocným zdrojem galvanicky odděleným (trafo). Dejme tomu 80V DC. Těleso bude hřát výkonem cca 200W. To by mohlo stačit. Pokud nechám těleso zapnuté cca 1 hodinu, tak by to mělo být znát. Pomohlo by to?

[Juraj Rojko]

Neblbněte a normálně to zapojte a pro klid duše to pak třeba ještě proměřte. Co tam chcete s 0,5mA zničit?

[Milan_Vala]

Tak jsem zkusil těleso zapnout na 80V DC a nechal hodinu topit. Velikost odporu se poté zvýšila na 2,5Mohm. Po vychladnutí klesla na 0,35Mohm. Vůbec by mne nenapadlo, že to může mít takový rozptyl. Nicméně troubu jsem zapnul do sítě a chránič drží. To jsou ty tělesa takhle nekvalitní, že nedokáží udržet izolaci, anebo je to běžný jev?

[Tomáš Žabka]

Bohužel jsem to v troubě zatím nikdy neměřil, beru to vždy podle chrániče, když drží tak beru, že je to v pohodě. Nedávno mi volal jeden kolega, kterému parní trouba vyhazovala chránič a v podstatě jsme došli k tomu, že to dělá těleso, které vyvíjí páru.

Další věc je to, že pokud člověk nechá v rozehřáté troubě to co pekl, tak veškerá voda se po ochladnutí vysráží na všem co je v troubě přístupné. Teplý vzduch má schopnost přímou více vody než studený (relativní a absolutní vlhkost).

Když jsem řešil průmyslové topidlo 2x330kW v prostoru s nebezpečím výbuchu, které mělo hromadu malých těles paralelně spojených byl jsem z toho nešťastný, zvolil jsem určitou proceduru, kdy jsem spojil několik těles do série a místo 400V jsem je zapojil na 230V (nechtěl jsem je přehřát),   aby to uvnitř nabralo bez média kolem 150°C a cykly vysoušení a měření byly cca 7-10 dní, procedůra trvala tuším 2 měsíce abych to z 0,4M dostal na 40M, pak jsem to zase celé nechal sestavit a zapouzdřit, do uvedení do provozu to vydrželo, najelo to a ochranné obvody to nevyply. (po prvním kole mi to slezlo dolů místo, aby to stoupalo)

Proto říkám měřit topná tělesa a dělat u toho nějaké závěry, když to ukazuje 200-700kOhm na 500V je velmi těžké, chová se to jak chce.   Nejlepší je, když je prostě mrtvé, na 100-500V ukáže 0, pak je to jasné.

[Peter Lovacký]

Po vychladnutí klesla na 0,35Mohm. Vůbec by mne nenapadlo, že to může mít takový rozptyl. Nicméně troubu jsem zapnul do sítě a chránič drží.

Chránič zareaguje niekde okolo 15kohm voči PE,.. čo je viac jak 20x menej, než vami nameraných 350kohm...
Pokiaľ nemáte sporák pripojený cez vidlicu 230V,..tak chránič pre pevne pripojený spotrebič nie je z pohľadu normovej bezpečnosti podstatný...

[Martin Kurka]

Sice ne podstatný, ale dobrý a výhodný.
Jak začne během rutinního provozu vypadávat chránič na boileru, troubě, žehličce, myčce a pračce, kafostroji varné konvici atd. pak pokud nešlo o prolití spotřebiče vodou je jasné, že topné těleso má dírku, nebo prasklinu a že je dobré to začít řešit dříve než oblouk a tvrdý zkrat spirály na kostru zničí kontakty termostatu, triak elektronického spínače programátoru pračky apod.
Což jsou mnohem dražší závady často ekonomicky posílající spotřebič bílé techniky do tříděného odpadu.
Takže proudový 30mA chránič slouží i jako předzvěst na železniční trati před semaforem s červeným světlem a lepší je ho tam mít než případně nedobrzdit. Jak se říká, co nedobrzdíš neukecáš.

Trubková tělesa jsou plněna zhutněným práškovým MgO

Oxid hořečnatý je bílá krystalická látka vyskytující se v přírodě jako minerál periklas. Jeho empirický vzorec je MgO. Oxid hořečnatý je snadno připravitelný spálením hořčíkové pásky (tenký hořčíkový plech) hořící na vzduchu oslnivě bílým plamenem. Reakcí vzniká bílý hygroskopický prášek. Ten se v přítomnosti vzdušné vlhkosti postupně přeměňuje na hydroxid hořečnatý (MgO + H2O → Mg(OH)2). Vzniklý hydroxid lze převést zpět na oxid hořečnatý zahřátím na vysokou teplotu

Takže pozvolné sušení těles nízkou teplotou dává často špatné výsledky.

[Peter Lovacký]

Sice ne podstatný, ale dobrý a výhodný.
Jak začne během rutinního provozu vypadávat chránič na boileru, troubě, žehličce, myčce a pračce, kafostroji varné konvici atd. pak pokud nešlo o prolití spotřebiče vodou je jasné, že topné těleso má dírku, nebo prasklinu a že je dobré to začít řešit dříve než oblouk a tvrdý zkrat spirály na kostru zničí kontakty termostatu, triak elektronického spínače programátoru pračky apod.
Což jsou mnohem dražší závady často ekonomicky posílající spotřebič bílé techniky do tříděného odpadu.
Takže proudový 30mA chránič slouží i jako předzvěst na železniční trati před semaforem s červeným světlem a lepší je ho tam mít než případně nedobrzdit. Jak se říká, co nedobrzdíš neukecáš.

FI pre laikov na svetlá je v tejto debate najskôr OT..

Určite áno,.. nasadenie chrániča nad rámec noriem má myslím neobmedzené možnosti,..a záleží len od konkrétnych skúseností ..
Ja som dal dôraz na normu hlavne kvôli riziku úrazu,.. myslím že súbor 2000 sa chráničom 30mA venuje len z hľadiska rizík ohrozenia zdravia,.. a jeho nasadenie pre riziká škodových udalostí som si v ňom nevšimol...zat iaľ..

Neviem jak to 4-41 myslí s chráničmi pre laikov v základných VV, že len na zásuvky,.. a že prečo nie aj na pevne pripojené spotrebiče..,  ktorým je bez revízií rovnako nemožné zistiť postupne klesajúce Riso..
No osobne predpokladám, že norma chráni len zásuvky kvôli rizikám úrazu od spotrebičov, ktoré sú počas prevádzky držané v ruke...(i keď priamy vzťah chránič-spotrebič v norme tiež nevidím,..skôr naopak, 4-41 sa mu vyhýba)..

[Ján Šebík]

Záleží o aký príkon telesa sa jedná.
Norma STN 33 16 10 ( Revízie a kontroly el. spotrebičov počas používania ) dovoľuje pre tepelné telesá izolačný odpor nie menší ako 0,3 M Ohm vo vnútorných priestoroch.