Lze napojit bod rozděleni na svod hromosvodu?

[Peter Lovacký]

V ČR se měděné a mědí pokryté zemniče v hustěji obydlených oblastech povolují pouze za předpokladu, že korozovní účinek mědi na ocel i na pozinkovanou ocel apod. je řízen a že je uplatněna katodická ochrana pro eliminaci makročlánku.

Měděné zemniče nesmějí být umisťovány v bezprostřední blízkosti ocelových zemničů, ani s nimi být spojovány. Nejmenší dovolená vzdálenost je 2m.

Zaujímavé...,  žeby chyba prekladu v STN...?

Citujem z čl. E.5.4.3.2..:
„Musíme pripomenúť, že armované oceľové prúty v betóne majú rovnakú veľkosť galvanického potenciálu ako medené vodiče v zemi..

Ak sú uzemňovače v pôde spojené s oceľou v betóne, majú byť z medi, meďou pokrytej ocele, alebo z nehrdzavejúcej ocele...“

[Peter Lovacký]

Inak by ma celkom zaujímal názor odborníkov aspoň na situáciu s dvoma samostatnými zemničmi (pôvodný základový + dorobený čiastočný obvodový pre MET), ..
Že prečo by to malo byť ešte furt usporiadanie "B"...
Bo ak je to už A (čomu všetko nasvedčuje),  tak do toho by som radšej nešiel..

[Jiří Kantner]

Citujem z čl. E.5.4.3.2..:
„Musíme pripomenúť, že armované oceľové prúty v betóne majú rovnakú veľkosť galvanického potenciálu ako medené vodiče v zemi..

Ak sú uzemňovače v pôde spojené s oceľou v betóne, majú byť z medi, meďou pokrytej ocele, alebo z nehrdzavejúcej ocele...“

Věřte tomu, že stejný potenciál nemají! viz Beketova řada kovů, k dohledání na WIKI (aj vo slovenčině).
Viděl jsem už leccos, nicméně ocelový zemnič potažený vrstvou mědi mým očím zatím zdárně uniká.
Vlastně ho až zas tak moc vidět nepotřebuju, zajímavější by bylo vidět živého tvora, který o něm takhle píše.

[Milan Hudec]

Zaujímavé...,   žeby chyba prekladu v STN...?

Citujem z čl. E.5.4.3.2..:
„Musíme pripomenúť, že armované oceľové prúty v betóne majú rovnakú veľkosť galvanického potenciálu ako medené vodiče v zemi..

Ak sú uzemňovače v pôde spojené s oceľou v betóne, majú byť z medi, meďou pokrytej ocele, alebo z nehrdzavejúcej ocele...“

Armování v betonu má tyto hodnoty spíše neobvykle (použitý cement, a další přidané složky do betonu, o kterých "nikdo nic" neví),  vždy je lepší, pokud obětujeme zemnič v půdě a nikoli v betonu.

[Václav Třetí]

Ještě před 30 až 40 léty měl běžný beton standardně dvě složky - cement a písek, pardon, ještě vodu. jeho vlastnosti byly zhruba známé, malé odlišnosti mohla způsobit kvalita písku a použitý cement. Dnes jsou betonové směsi doplněné mnoha chemikáliemi, které mají beton zlepšovat, ale jak se bude chovat přechod železo beton nikdo neřekne.

[Peter Lovacký]

Každý subjektívny názor je pre mňa zaujímavý, .. no určite nie profesne smerodatný..
Pokiaľ bude v obore na niečom môj podpis, tak bude opretý o normy,.. no a ich znenie si zatiaľ radšej vysvetľujem, jak spochybňujem..

V debatách (a zďaleka nielen tu) som na tom rovnako,.. svoje názory opieram o normy, a bol by som len rád,  kebyže tu niekto vie odborne jak elektrikár spochybniť  napr. tých 5 bodov jasnými citáciami článkov z noriem..

zajímavější by bylo vidět živého tvora, který o něm takhle píše.

Jjjj, .. vo svete IEC je toho veľa okolo stredu Európy,... a p. Jiří Kroupa jak spracovateľ STN už hádam dačo videl..
Keby to s FeZn a Cu bola úplná blbosť, tak si to určite všimne..

[Milan Hudec]

Tématem korozí se pár bavím, nějaké semináře, pokusy, odborných pojednání na internetu je habakuk.
Z tohoto souhrnu si dovolím tvrdit, že za ideálních laboratorních podmínek jsou názory vědců tak 60/40 ve prospěch tvrzení vaší hromosvodní normy, v české je článek napsán opatrněji.
Ovšem aplikovat toto na běžnou stavbu, kolik je na ní asi technologů, chemiků a pod.? je přílišný risk.

[Jiří Kantner]

ale jak se bude chovat přechod železo beton nikdo neřekne.

To není tak docela pravda. Chemici co vymýšlí přísady do betonu musí  své produkty řádně testovat aby byla zaručena trvanlivost a chemická odolnost nejen výztužové oceli ale také  výsledného betonu.  Sleduje se se náchylnost k mikrotrhlinám ,  síranové korozi ,  nasákavost vodou atd...
Co se týče ochrany armovací oceli tam je to celkem jednoduché - pH betonu je alkalické a tím chrání ocel před korozí. Na této reakci se podílí cement, který tvoří po plnivu hlavní součást a proto "přebít jeho reakci něčím kyselým není až tak jednoduché, i kdyby se o to někdo snažil. jen na okraj, jako přísada, která umožní zpracovávat beton i za mrazů se používá dusičnan sodný. A to je opět látka se zásaditou reakcí. Plastifikátory bývají tenzidy a v domácích podmínkách stejnou funkci udělá i lžíčka jaru na kýbl, profi produkty obsahují mimo jiné naftalensulfon ovou kyselinu ale jako k yuselina je to slaboučké a malé dávky rozhodně s pH betonu nic zlého neprovedou.
Tak jako elektrikář nebude pochybovat o vlastnostech nehořlavých nebo samozhášivých plastů na krabice ,  pláště kabelů od renomovaných výrobců, tak stavař nepochybuje o přísadaách do betonu ve smyslu, že by mohly zničit armování.
Samozřejmě  že s elektrochemick ými účinky se do určité míry počítá také, nicméně zásada nekombinování Cu a Fe zemničů v těsné blízkosti prostě zůstává, přes to nejede vlak.

Občas je fajn mít zdravou nedůvěru k ujištění odborníků. Když tato nedůvěra z povědomí lidí vymizí, tak pak třeba začnou padat mosty.  

[Jiří Kantner]

Tohle tvrzení citované nyní v STN už jsem někde četl, nicméně mám k němu přeci jen výhrady:
„Musíme pripomenúť, že armované oceľové prúty v betóne majú rovnakú veľkosť galvanického potenciálu ako medené vodiče v zemi.."
Kdyby to bylo tan nachlup stejné, tak základový zemnič z ocelových prutů zalitý betonem (který má nachlup stejný potenciál vůči mědi),  bude elektrolyticko u korozí devastovat železné potrubí v blézkém okolí, pokud budou tyto 2 kovové konstrukce nějak vodivě spojeny.
Stejné to není ale dá se říct že potenciál Cu-beton s ocelovou výztuží bude nižší než Cu-Fe.
Byl bych před těmi poměděnými zemniči trochu víc opatrný. Rozhodně bych u něčeho takového nechtěl vidět vývody nad povrch z Fe.
Poměděděný materiál na uzemění mi nepřijde v současné době jako něco skvělého, co by bylo vhodné následování. Pamatuju že v hodně dávných dobách se poižívaly telegrafní nebo telefonní bimetalické dráty, jádro Fe, okolo tenká vrstva Cu (nebylo to dělané galvanickým potahováním ale za tepla ,  takže ta síla Cu nebyla až tak malá.) Výhody byly vysoká pevnost a nížší útlum -jak vlivem mědi tak i vlastní indukčností Fe jádra.  Pokud byla cu  vrsta nestejné tlouštky, tak po čase vznikal elektrolytický článek přímo na vodiči a uvnitř pak hluboká důlková koroze jádra.
Proto se ptám qui bono a jaké jsou výhody takového řešení oproti nerezu.

[Milan Hudec]

Pane kolego

[Václav Třetí]

Chemici co vymýšlí přísady do betonu musí  své produkty řádně testovat aby byla zaručena trvanlivost a chemická odolnost nejen výztužové oceli ale také  výsledného betonu.  Sleduje se se náchylnost k mikrotrhlinám ,    síranové korozi ,    nasákavost vodou atd...
Co se týče ochrany armovací oceli tam je to celkem jednoduché - pH betonu je alkalické a tím chrání ocel před korozí. Na této reakci se podílí cement, který tvoří po plnivu hlavní součást a proto "přebít jeho reakci něčím kyselým není až tak jednoduché, i kdyby se o to někdo snažil. jen na okraj, jako přísada, která umožní zpracovávat beton i za mrazů se používá dusičnan sodný.

Nechci zlehčovat práci odborníků, kteří vymýšlí a míchají směsi betonu. To je jiná liga.
 
Problém vidím jinde, pokud nemám nějakou velkou objednávku v betonárně a potřebují kubík nebo podobně, tak mi dodají to co zrovna míchají pro někoho s velkou objednávkou. A obvykle se nedozvím, co přesně dostanu. Maximálně se poptají na co to potřebuji, aby mi nedodali nějakou hrachovinu.