Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  PROFI zóna.
| |-+  JAK TO MÁ BÝT? - projekty, návrhy, rozpočty
| | |-+  Lze napojit bod rozděleni na svod hromosvodu?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: 1 2 3 4 [5] Dolů Poslední příspěvky Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle nařízení vlády 194/2022 Sb. Podrobnosti zde!

Autor Téma: Lze napojit bod rozděleni na svod hromosvodu?  (Přečteno 16615 krát)
Peter Lovacký
Neverifikovaný uživatel @7
*******
Offline Offline



« Odpověď #72 kdy: 23.01.2024, 11:57 »

V ČR se měděné a mědí pokryté zemniče v hustěji obydlených oblastech povolují pouze za předpokladu, že korozovní účinek mědi na ocel i na pozinkovanou ocel apod. je řízen a že je uplatněna katodická ochrana pro eliminaci makročlánku.

Měděné zemniče nesmějí být umisťovány v bezprostřední blízkosti ocelových zemničů, ani s nimi být spojovány. Nejmenší dovolená vzdálenost je 2m.
Zaujímavé...,  žeby chyba prekladu v STN...?

Citujem z čl. E.5.4.3.2..:
„Musíme pripomenúť, že armované oceľové prúty v betóne majú rovnakú veľkosť galvanického potenciálu ako medené vodiče v zemi..

Ak sú uzemňovače v pôde spojené s oceľou v betóne, majú byť z medi, meďou pokrytej ocele, alebo z nehrdzavejúcej ocele...“
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Peter Lovacký
Neverifikovaný uživatel @7
*******
Offline Offline



« Odpověď #73 kdy: 23.01.2024, 12:01 »

Inak by ma celkom zaujímal názor odborníkov aspoň na situáciu s dvoma samostatnými zemničmi (pôvodný základový + dorobený čiastočný obvodový pre MET), ..
Že prečo by to malo byť ešte furt usporiadanie "B"...
Bo ak je to už A (čomu všetko nasvedčuje),  tak do toho by som radšej nešiel..
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jiří Kantner
Neverifikovaný uživatel @7
*******
Offline Offline



« Odpověď #74 kdy: 23.01.2024, 12:56 »


Citujem z čl. E.5.4.3.2..:
„Musíme pripomenúť, že armované oceľové prúty v betóne majú rovnakú veľkosť galvanického potenciálu ako medené vodiče v zemi..

Ak sú uzemňovače v pôde spojené s oceľou v betóne, majú byť z medi, meďou pokrytej ocele, alebo z nehrdzavejúcej ocele...“

Věřte tomu, že stejný potenciál nemají! viz Beketova řada kovů, k dohledání na WIKI (aj vo slovenčině).
Viděl jsem už leccos, nicméně ocelový zemnič potažený vrstvou mědi mým očím zatím zdárně uniká.
Vlastně ho až zas tak moc vidět nepotřebuju, zajímavější by bylo vidět živého tvora, který o něm takhle píše.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Milan Hudec
*
Offline Offline



« Odpověď #75 kdy: 23.01.2024, 12:57 »

Zaujímavé...,   žeby chyba prekladu v STN...?

Citujem z čl. E.5.4.3.2..:
„Musíme pripomenúť, že armované oceľové prúty v betóne majú rovnakú veľkosť galvanického potenciálu ako medené vodiče v zemi..

Ak sú uzemňovače v pôde spojené s oceľou v betóne, majú byť z medi, meďou pokrytej ocele, alebo z nehrdzavejúcej ocele...“

Armování v betonu má tyto hodnoty spíše neobvykle (použitý cement, a další přidané složky do betonu, o kterých "nikdo nic" neví),  vždy je lepší, pokud obětujeme zemnič v půdě a nikoli v betonu.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Václav Třetí
*
Offline Offline



« Odpověď #76 kdy: 23.01.2024, 13:49 »

Ještě před 30 až 40 léty měl běžný beton standardně dvě složky - cement a písek, pardon, ještě vodu. jeho vlastnosti byly zhruba známé, malé odlišnosti mohla způsobit kvalita písku a použitý cement. Dnes jsou betonové směsi doplněné mnoha chemikáliemi, které mají beton zlepšovat, ale jak se bude chovat přechod železo beton nikdo neřekne.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Václav 3

Stejně jako u kol. Jiřího Schwarze jsou příspěvky psané kurzivou myšleny ironicky.

Řidič tvrdej život má... ,  stejně tak vesnickej elektrikář
Peter Lovacký
Neverifikovaný uživatel @7
*******
Offline Offline



« Odpověď #77 kdy: 23.01.2024, 13:54 »

Každý subjektívny názor je pre mňa zaujímavý, .. no určite nie profesne smerodatný..
Pokiaľ bude v obore na niečom môj podpis, tak bude opretý o normy,.. no a ich znenie si zatiaľ radšej vysvetľujem, jak spochybňujem..

V debatách (a zďaleka nielen tu) som na tom rovnako,.. svoje názory opieram o normy, a bol by som len rád,  kebyže tu niekto vie odborne jak elektrikár spochybniť  napr. tých 5 bodov jasnými citáciami článkov z noriem..

zajímavější by bylo vidět živého tvora, který o něm takhle píše.
Jjjj, .. vo svete IEC je toho veľa okolo stredu Európy,... a p. Jiří Kroupa jak spracovateľ STN už hádam dačo videl..
Keby to s FeZn a Cu bola úplná blbosť, tak si to určite všimne..
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Milan Hudec
*
Offline Offline



« Odpověď #78 kdy: 23.01.2024, 14:32 »

Tématem korozí se pár bavím, nějaké semináře, pokusy, odborných pojednání na internetu je habakuk.
Z tohoto souhrnu si dovolím tvrdit, že za ideálních laboratorních podmínek jsou názory vědců tak 60/40 ve prospěch tvrzení vaší hromosvodní normy, v české je článek napsán opatrněji.
Ovšem aplikovat toto na běžnou stavbu, kolik je na ní asi technologů, chemiků a pod.? je přílišný risk.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jiří Kantner
Neverifikovaný uživatel @7
*******
Offline Offline



« Odpověď #79 kdy: 23.01.2024, 14:57 »

ale jak se bude chovat přechod železo beton nikdo neřekne.
To není tak docela pravda. Chemici co vymýšlí přísady do betonu musí  své produkty řádně testovat aby byla zaručena trvanlivost a chemická odolnost nejen výztužové oceli ale také  výsledného betonu.  Sleduje se se náchylnost k mikrotrhlinám ,  síranové korozi ,  nasákavost vodou atd...
Co se týče ochrany armovací oceli tam je to celkem jednoduché - pH betonu je alkalické a tím chrání ocel před korozí. Na této reakci se podílí cement, který tvoří po plnivu hlavní součást a proto "přebít jeho reakci něčím kyselým není až tak jednoduché, i kdyby se o to někdo snažil. jen na okraj, jako přísada, která umožní zpracovávat beton i za mrazů se používá dusičnan sodný. A to je opět látka se zásaditou reakcí. Plastifikátory bývají tenzidy a v domácích podmínkách stejnou funkci udělá i lžíčka jaru na kýbl, profi produkty obsahují mimo jiné naftalensulfon ovou kyselinu ale jako k yuselina je to slaboučké a malé dávky rozhodně s pH betonu nic zlého neprovedou.
Tak jako elektrikář nebude pochybovat o vlastnostech nehořlavých nebo samozhášivých plastů na krabice ,  pláště kabelů od renomovaných výrobců, tak stavař nepochybuje o přísadaách do betonu ve smyslu, že by mohly zničit armování.
Samozřejmě  že s elektrochemick ými účinky se do určité míry počítá také, nicméně zásada nekombinování Cu a Fe zemničů v těsné blízkosti prostě zůstává, přes to nejede vlak.

Občas je fajn mít zdravou nedůvěru k ujištění odborníků. Když tato nedůvěra z povědomí lidí vymizí, tak pak třeba začnou padat mosty.  tanecek
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jiří Kantner
Neverifikovaný uživatel @7
*******
Offline Offline



« Odpověď #80 kdy: 23.01.2024, 15:35 »

Tohle tvrzení citované nyní v STN už jsem někde četl, nicméně mám k němu přeci jen výhrady:
„Musíme pripomenúť, že armované oceľové prúty v betóne majú rovnakú veľkosť galvanického potenciálu ako medené vodiče v zemi.."
Kdyby to bylo tan nachlup stejné, tak základový zemnič z ocelových prutů zalitý betonem (který má nachlup stejný potenciál vůči mědi),  bude elektrolyticko u korozí devastovat železné potrubí v blézkém okolí, pokud budou tyto 2 kovové konstrukce nějak vodivě spojeny.
Stejné to není ale dá se říct že potenciál Cu-beton s ocelovou výztuží bude nižší než Cu-Fe.
Byl bych před těmi poměděnými zemniči trochu víc opatrný. Rozhodně bych u něčeho takového nechtěl vidět vývody nad povrch z Fe.
Poměděděný materiál na uzemění mi nepřijde v současné době jako něco skvělého, co by bylo vhodné následování. Pamatuju že v hodně dávných dobách se poižívaly telegrafní nebo telefonní bimetalické dráty, jádro Fe, okolo tenká vrstva Cu (nebylo to dělané galvanickým potahováním ale za tepla ,  takže ta síla Cu nebyla až tak malá.) Výhody byly vysoká pevnost a nížší útlum -jak vlivem mědi tak i vlastní indukčností Fe jádra.  Pokud byla cu  vrsta nestejné tlouštky, tak po čase vznikal elektrolytický článek přímo na vodiči a uvnitř pak hluboká důlková koroze jádra.
Proto se ptám qui bono a jaké jsou výhody takového řešení oproti nerezu.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Milan Hudec
*
Offline Offline



« Odpověď #81 kdy: 23.01.2024, 15:50 »

Pane kolego poklona
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Václav Třetí
*
Offline Offline



« Odpověď #82 kdy: 24.01.2024, 01:17 »

Chemici co vymýšlí přísady do betonu musí  své produkty řádně testovat aby byla zaručena trvanlivost a chemická odolnost nejen výztužové oceli ale také  výsledného betonu.  Sleduje se se náchylnost k mikrotrhlinám ,    síranové korozi ,    nasákavost vodou atd...
Co se týče ochrany armovací oceli tam je to celkem jednoduché - pH betonu je alkalické a tím chrání ocel před korozí. Na této reakci se podílí cement, který tvoří po plnivu hlavní součást a proto "přebít jeho reakci něčím kyselým není až tak jednoduché, i kdyby se o to někdo snažil. jen na okraj, jako přísada, která umožní zpracovávat beton i za mrazů se používá dusičnan sodný.


Nechci zlehčovat práci odborníků, kteří vymýšlí a míchají směsi betonu. To je jiná liga.
 
Problém vidím jinde, pokud nemám nějakou velkou objednávku v betonárně a potřebují kubík nebo podobně, tak mi dodají to co zrovna míchají pro někoho s velkou objednávkou. A obvykle se nedozvím, co přesně dostanu. Maximálně se poptají na co to potřebuji, aby mi nedodali nějakou hrachovinu.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Václav 3

Stejně jako u kol. Jiřího Schwarze jsou příspěvky psané kurzivou myšleny ironicky.

Řidič tvrdej život má... ,  stejně tak vesnickej elektrikář
Stran: 1 2 3 4 [5] Nahoru Poslední příspěvky Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 V kterém rozvaděči přizemnit bod rozdělení?
 Je v případě rozdělení PEN opravdu nutné řešit dodatečné zemnění?
 Kam přizemnit bod rozdělení PEN pokud chybí MET?
 Jak se správně provedené rozdělení TN-C a TN-C-S ?
 Je z hlediska rozdělení TNC vhodnější přívod z ER do HDR 4x10 nebo 5x6 CYKY?
 Mohu provést bod rozdělení u sporáku ještě před svorkovnicí?
 Mohu z TN-C-S udělat přívod jako TN-C, uzemnit a znovu rozdělit?
 Jak v praxi vypadá přizemnění bodu rozdělení?
 Jak přizemnit bod rozdělení TN-C pokud dům nemá zemnič?
 Lze v novostavbě odůvodnit jednu PEN lištu místo dvou PE a N?
 Jak nejlépe v zemní svorkovnici typu HLAK rozdělit vodič PEN?
 Vytvoří bod rozdělení PEN vodiče síť TN-C-S?
 Kde a jakým způsobem smí být v paneláku převeden TN-C na TN-C-S?
 Lze bod rozdělení PEN uzemnit na zemnění hromosvodu v domě?
 Musí být místo rozdělení na TN-C-S pod kontrolou?
 Můžeme ve staré instalaci vytvořit síť TN-C spolu TN-C-S?
 Bod rozdělení PEN v RE?
 Musí být domovní rozvaděč v místě rozdělení TN-C-S přizemněn a odkud?
 Má smysl předělat obvod TN-C na TN-S bez přizemnění bodu rozdělení?
 Jak uzemnit bod rozdělení ve 2. patře cihlového bytového domu?
 Kde provézt bod rozdělení?
 Kde má být u mobilního domu proveden bod rozdělení PEN?
 Jak se řeší rozdělení/zapojení PEN v TN-C-S?
 Jak pomoci svorkovnice typu cokolada prakticky splnit PE-PEN a PE-N?
 Mám propojit můstky PE+N, když už jsou taženy od elektroměru každý zvlášť?
 Lze se dívat na přívod do rozvaděče TN-C jako na sdružený obvod?
 Jak reálně tečou paralelní proudy přes N a PE?
 Jak pochopit přizemnění bodu rozdělení, MET a doplňkovou ochranu pospojováním?
 Je k doplnění přizemnění k bodu rozdělení vhodná zemnící tyč?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.045 sekund, 23 dotazů.