Lze napojit bod rozděleni na svod hromosvodu?
Milan Hudec:
Řešíte paradox přípojnice, dokonalá prakticky neexistuje.
Vyvedte MET mezi svody, je to takové sice "zbabělé" řešení, ale plně odpovídá fyz.zákonitost em.
Pavel Horský:
Milane, mě nenapadá lepší řešení :(
Možná tedy udělat samostatný zemnič jen pro MET. Při úderu blesku nám naplno nevlítně část výboje do rozvaděče i když....v případě úderu do jakéhokoli místa je to jako když hodíme kámen do vody. Máme tu epicentrum, kde se nám kruhy od něj postupně vytrácejí. V případě úderu blesku je samozřejmě v závislosti na jeho razanci, kde ho může posbírat vše do okruhu tuším 2km.
Tak co je lepší?
Fuk Tomáš:
Citace: Pavel Horský 19.01.2024, 09:28
Milane, mě nenapadá lepší řešení :(
Možná tedy udělat samostatný zemnič jen pro MET.
Principy ochrany proti blesku snad známe všichni:
1) pokud je možné dostatečně a spolehlivě odizolovat, pak tedy odizolovat
2) pokud nelze dostatečně a spolehlivě odizolovat, pak tedy co nejlépe spojit
3) zachycený bleskový proud rozdistribuova t do okolí.
Udělání samostatného zemniče pro MET, pokud je obvodový nebo základový zemnič, nepostačuje pro 1) a jde přímo proti 2).
Jiří Kantner:
No poučka říká, že vývod na MET by měl být v ohmickém středu jímací /zemnící soustavy. Prakticky se to počítá podle dílek svodů a zemnících vodičů. U obvodového zemniče by se z rohů natahly diagonálně zemnící pásky a uprostřed by se spojily. Prakticky je to nesmysl, přívod do MET bude zbytečně dlouhý a uložení diagonálních zemničů pro hotovou stavbu je nákladné. Takže v prxi pro obvodový zemnič se vybere míto mezi 2 svody. A zase MET je potřeba zase někam vhodně umístit a vést pokud možno krátký přívod k rozvaděči. Neexistuje univerzální rada, každý projekt má svá specifika a u postaveného domu je spousta dalších omezení ttím že už někudy vede přívod elektřiny atd. Základový zemnič, kde je uvnitř svařené armovací železo se svými vlastnostmi blíží vodivé desce z plného materiálu. Ale s konečnou vodivostí.
Když budu mít 2 systémy uzemění -jeden pro MET druhý pro hromosvod není to optimální z důvodů relativně velkého odporu (jednotky až desítky ohmů) mezi nimi. A to může vést ke zvýšenému rozdílu potenciálů mezi svody a blízko uloženými vodiči tak, že běžná ochranná vzdálenost nebude dostatečná. Proto vychází líp oba zemnící systémy propojit...
Jan Franěk:
Norma jasně hovoří o tom, že MET má být napojena co nejkratší cestou ze zemniče. Tím je dle mého řečeno vše. Tedy nepatří na žádný svod a atd. Fyzik by určitě popsal správně důvody proč tomu tak je, ale já to nedokážu to svými znalostmi vyřešit a tedy mne to asi úplně nezajímá. "Kuchařka" v tomto případě mluví jasnou řečí. Mohu se pouze domnívat proč tomu tak je, ale to je spíš na komorní osobní diskusi ("akademickou" o:-) )nad tímto tématem, ne na veřejnou diskusi.
Pokud si správně pamatuji, norma mluvila o tom, že pokud nedokážu oddělit dva zemniče vzájemně od sebe alespoň 5m, musím je spojit, což je ve výsledku prakticky to jediné a nejlepší řešení. Stejně jako vyvést vývod pro MET mezi dvěma svody. Nicméně protože to prakticky nikdy nebude možné dodržet zároveň s požadavkem na co nejkratší cestu od zemniče k MET, asi to zůstává na uvážení konkrétního odborníka tvořícího návrh.
Osobně to vidím asi tak, že pokud je obvodový zemnič, nebude problém se k němu prokopat a napojit s vývodem k METce. V případě základového zemniče ke kterému se nedostanu jinak než připojením na spodek svodu, bych vytvořil asi vlastní zemnič a teprve ten připojil na vývod ze zemniče vedoucí ke svodu. TO je podle mého názoru asi nejjednodušší a zároveň správné funkční řešení. Třeba se k tomu ještě někdo vyjádří.
Podle mého ještě stále zůstává otázkou, proč zde vlastně nebyla METka zřízena. Byla v projektu nebo ne? Její absenci na RD považuji osobně za závadu.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana