Za jakých podmínek funguje chránič v síti IT?
František Šohajda:
Citace
Nejdříve je nutno pochopit princip sítě IT.
Ten nejdůležitější a proto se sítě IT především používají,
je odložení "problému" při první poruše isolačního stavu na pozdější dobu.
Přesně tak!!
Vezměme třeba malou ukázku ze zdravotnické IT sítě....
Tam přímo nesmí být chránič podle normy! Obecně je známé, že při operaci člověka,zvířete první porucha se ozve akusticky a opticky. Operace se dokončí i s touto poruchou a pak nastoupí elektrikář s jeho diagnostikou a opravou.....Kd yby tam byl chránič, už by operovný nejspíše nežil. o:-)
To platí i u důlních,průmyslových a jiných síťích IT.
Jiří Schwarz:
Citace: František Šohajda 27.12.2023, 15:41
...
To platí i u důlních,průmyslových a jiných síťích IT.
Ještě bych si dovolil doplnit zebezpečovací zařízení na železnici
Tam je snížený izolační stav signalizován, ale první porucha nesmí ovlivnit nebo omezit funkci zařízení
Karel Bělohlávek:
Na druhou stranu mohou být IT sítě navrženy tak, aby odpojovaly již při první poruše. Praktický příklad jsme řešili v nedávné diskusi:
https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,37645.18.html
Nesmí se zapomínat, že IT je obecný pojem, který označuje vztah živých a neživých částí sítě vůči zemi. Teoretické použití tudíž může být univerzální a zdravotnictví nebo drážní zabezpečení jsou již konkrétní příklady s krajními požadavky na zajištěné napájení.
Použití proudových chráničů v IT je řešeno v ČSN 33 2000-4-41 ed. 3, čl. 411.6.3. V čl. 411.3.3 je dále uvedeno, že doplňková ochrana zásuvek nemusí být provedena u sítě IT, ve které poruchový proud v případě první poruchy nepřekračuje 15 mA.
Jan Bocek:
Citace: Karel Bělohlávek 28.12.2023, 02:00
Použití proudových chráničů v IT je řešeno v ČSN 33 2000-4-41 ed. 3, čl. 411.6.3. V čl. 411.3.3 je dále uvedeno, že doplňková ochrana zásuvek nemusí být provedena u sítě IT, ve které poruchový proud v případě první poruchy nepřekračuje 15 mA.
Zdá se mi, že v praxi jsme byli trochu přísnější než uvedená norma.
V době, kdy se ještě HIS nepoužívaly a používaly se Megmety, tak praktické krajní hodnoty
byly pro IT síť 500 V, hodnoty 0,5 Mohmů a pro 220 V hodnota 0,2Mohmy.
Trochu prakticky.
Na příklad motor měl snížený isolační stav proti zemi. Při hodnotě do 0,5M se to vůbec neřešilo. Při nižší hodnotě se měnil při nejbližší příležitosti.
Znovu jsem prostudoval článek 88 a přílohy 8 až 11ČSN 34 1010 a již tehdy se kladl důraz na uzemňovací soustavu a ochranné pospojování. I když je to již jiné téma a přímo nesouvisí s proudovým chráničem. V sítích IT se ale doplňková ochrana pospojováním vždy používala. Asi to vyžaduje analýzu, které doplňkové řešení bylo výhodnější. Zdá pospojování, anebo proudový chránič.
Kamil Řehák:
Dobře, dotaz byl položen hodně zjednodušeně a chápu při navrhování nového projektu zařazení ochran v IT síti, ale když budu specifikovat dotaz přímo, proč jsem se ptal. Je to ohledně dnes hojně instalovaných solárních střídačů. Kdy beru že síť byla provedena v TN-S. Nyní se s oblibou utrhne kus instalace a napojí se na záložní výstup. Tam jsou už nainstalované chrániče stávající. Je toto správně, když to vezmu celkově, že před instalcí FVE to byla síť TN-S a v době výpadku DS se z toho stane IT?
A většina střídačů má dnes pro zachování funkčností RCD v sobě kontakt, který střední vodič přizemní. A bohužel ho přizemní na svorku PE. Kde je potom zachována definice ( N a PE se již nikdy nespojuje?) Má potom provozovatel vůbec ponětí jak se změní chování RCD pokud v danou dobu je záloha IT síť?
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana