Co dělat, když ti někdo podkopne žebřík?

(1/2) > >>

Z došlé pošty:
Trpká zkušenost elektromontéra po pádu ze žebříku
    Kdo stál na žebříku opravující výškové elektrické zařízení, když se stala nehoda? Byl to Jan K.,  který se vždy držel bezpečnostních předpisů. Co se stalo, když do žebříku někdo nečekaně udeřil? Spadl Jan a utrpěl vážné zranění, které ho poslalo do nemocnice. Jak dlouho musel Jan zůstat v nemocnici kvůli svým zraněním? Bylo to tři týdny plné bolesti a nejistoty. Když bylo šetření úrazu zahájeno, proč komise rozhodla, že Jan nedostatečně zajistil své pracoviště? Bylo to nespravedlivé rozhodnutí vzhledem k Janově známé opatrnosti a pečlivosti. I přes pozdější přiznání viníka, zůstalo rozhodnutí komise nezměněno a Jan byl ponechán bez nároku na odškodnění. Tento tragický příběh odhaluje komplikovanost systému řešení pracovních úrazů a význam správného zajištění a vzájemné důvěry na pracovišti.
   

    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   Co dělat, když ti někdo podkopne žebřík?
   

Jaromír Táborský:
Skoro bych řekl, že to psal někdo od nás, ten příběh znám. Dodnes o tom kolují spekulace jak to bylo. Ono se to prý nevyšetřilo, protože se to odložilo a nějak se to vyžehlilo do ztracena. Dnes by se to vyšetřilo asi dokonale. Holt jiná doba!

Jirka Š. Svejkovský:
Před lety jsem v jednom autosalonu zapojoval pohon roletových vrat. Šestimetrový žebřík mi jen taktak stačil. Znáte podlahu v takovém prostoru? Blýská se jak psí kulky. Tak jsem se domluvil, že mi kolega dole ten žebřík podrží.
Po chvíli se otočím a kolega dva metry od žebříku a mobil u ucha.
Co vám budu povídat. V turánu jsem byl zpocený úplně všude, křečovitě se držel vrat a těch nadávek, co kolega schytal ...

František Šohajda:
Když jsme u žebříků...
Kolega montoval v nějaké kovo výrobě kamery...bylo to hodně vysoko, dal si tam žebřík cca 7m a nemohl se tam dostat, tak je dal za takové průjezdné vrata /měli jen PVC zákryty/.Celou dobu tam nic nejelo, dal si tam žebřík drží kameru a do průjezdu vjel rychle VZVozík ,za plentu nebylo viděl a sundal ho.
Kolega spadl na střechu toho vozíku a řidič měl  málem zástavu strdce! Nic se mu nestalo..... (dance)

Jan Franěk:
No, přiznal se mezi řečí. Dost to vypovídá o jeho povaze, ale i o povaze poškozeného. Nelíbí se mi  zbabělost, kdy se nedokáže kolega přiznat k tomu co se stalo, obzvlášť když to nebylo naschvál, ale šlo o neúmyslnou nehodu. Nicméně ani to že poškozený se řádně nehájí a zůstává v roli oběti.

Problém je i v tom, že můžete být sebeopatrnější a přesto se nechají vždy najít nějaká zbytková rizika, na kterých vás úředník ve finále prostě uvaří.  Je potřeba posuzovat i to, jestli mi všechna opatření nebrání v práci a zda na pracovníka není vyvíjen nepřiměřený tlak, který pak vede k chybám.
PRostě to znáte, tlačí na vás tak dlouho, až něco opomenete. 10x se nic nestane, ale když pak  jo, nechají vás v tom s tím, že je to vaše chyba. Takových příběhů můžeme popsat desítky a kde je počátek problému? Podle mého v neúměrném tlaku na výkon, na úkor bezpečnosti

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana