Proč chce EON věcné břemeno přípojky na hranici pozemku?
Jan Brno:
Býval bych doplnil předešlý příspěvek, abych si nepsal sám se sebou :( ale už to nejde.
Ve smyslu §45 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění
( 8 ) slouží elektrická přípojka nízkého napětí k připojení jedné nemovitosti, v případě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Při připojení odběrného elektrického zařízení pomocí smyčky (smyčkové kabelové připojení) se nejedná o přípojku.
Nemovitost může být připojena z venkovního vedení, které je v místě již provozováno, případně nově zřizováno (zejména v menších obcích) nebo z kabelové rozvodné sítě realizované převážně v městské zástavbě. Společným znakem nově prováděných přípojek řešených buď venkovním, nebo kabelovým vedením je místo ukončení přípojky, což je dle ČSN 33 3320 vždy přípojková skříň.
Radim Strycharski:
Citace: Jan Brno 25.03.2024, 18:57
...jsme vyzvěděli, že 4m v parcele nemáme takovou přípojku, jako že pojistková skříň je u silnice v trávníku a do domu, nám vede kabel, a až na domě je to naše zařízení, jističe, hodiny atd., nýbrž! Zavlekli nám do pozemku, říkali na SÚ, smyčku...
To, co vy považujete za přípojku, není přípojka, ale odbočka k elektroměru nebo hlavní domovní vedení. Přípojka nebo smyčka jsou totéž, liší se jen v technickém provedení. Obojí jsou zařízení provozovatele distribuční soustavy. Tuším, že již dříve jste psal o tom, že máte přípojkovou skříň 4 metry uvnitř svého pozemku, čili ať přípojka, nebo smyčka, obojí má ochranné pásmo. Rozdíl může být jen v tom, kdyby smyčka do skříně a ze skříně nevedla ve stejné trase. Kdyby vedla, tak ani z hlediska rozsahu ochranného pásma nebude rozdíl.
Jan Brno:
Díky za info.
Když to popíšu laicky. Z páteřní sítě nn v zemi je paralelní "vývod" do pilíře s nožovými pojistkami. Odtud vede kabel již do skříně s elektroměrem, jističema atd. To by měla být standardní domovní přípojka. My ale máme páteřní síť nn kabelem v zemi zavlečený do našeho pozemku zmiňované 4m, v té skříni nevím co je, ale podle projektu je to 2x140 (píšou) a vrací se zase na "ulici" a pokračuje dál.
Potřeboval bych výklad §45 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění č.8 nebo i další především z praxe. Protože pro laika čitatele, tento zákon říká, že smyčka není přípojka. Smyčka je součást distrubuční soustavy, to má samo logiku. Pokud to tak je, nikdy jsme i přes všechny žádosti, smlouvy z 2006, i zaplacení čeho bylo třeba, žádnou přípojku neměli, a to především proto, že nám ji distriburtor nezřídil.
Emanuel Kocián:
Vy musíte být solidní prudič teda. Je to dvakrát NAYY 4x150. A smyčkovací skříň je nejspíše SS2xx (pro připojení dvou odběrných míst) nebo SS1xx. To že ji máte zapuštěnu 4 m hluboko do pozemku je určitě politováníhodn é, ale však vám slíbili, že to předělají, ne? Jsou i horší věci, taky mohou přijet klidně příští rok Rusáci...
Ohánět se smlouvou o připojení sice můžete, ale pokud do x let (nyní je to 4 roky, resp. 48 měsíců - nekonečno to ale nebylo nikdy) od smluvního termínu připojení nesjednáte smlouvu na odběr elektřiny (což NENÍ smlouva o připojení), tak rezervace rez. příkonu propadá a tím propadá i případný uhrazený podíl za připojení = smlouva o připojení je neplatná.
Jinak smyčkovací skříň je de facto pro vás skříní přípojkovou - a je to poslední zařízení, co patří distributorovi . Vedle ní, nebo někde poblíž bývá tzv. elektroměrová skříň/rozvaděč, který už patří odběrateli. Odběrateli patří i propojovací nn kabel mezi přípojkovou skříní a elektroměrovou skříní - což je tzv. HDV, hlavní domovní vedení.
Mít věcné břemeno pro smyčkovací skříň na okraji pozemku je to nejmenší. Uvědomte si, že spousta lidí je na tom podstatně hůře, např. tu smyčkovací skříň mají zasekanou ve zdi domu a je z ní obvykle ještě napojen přes svoje HDV soused (sousední dům). vám už by asi z toho prdly žíly v mozku. Kdyby každý k věcným břemenům uplatňoval podobně striktní pohled na věc jako vy, tak jste bez elektriky, bez vody, bez plynu a patrně byste se ani nikam nepodíval, protože to byste se divil, kolik pozemků pod silnicemi patří cizím lidem.
Václav Třetí:
Některým lidem není rady a pomoci. Nechť si pán koupí elektrocentrál u a nemusí řešit nic, jen ta kWh je hodněkrát dražší a sousedi ho nebudou mít rádi.
Já jsem kdysi měl na pozemku tři sloupy s vrchním vedením nn, které nebylo ani pro mě. Jednalo se o přívod do slepičárny JZD. V 50. létech zřízeno bez jakékoliv smlouvy a "vydrželo" víc jak 50 let. Vodiče padaly, sloupy také, jednou došlo i k požáru trávy a nechybělo mnoho a přenesl se na hospodářské stavení. Také měl spadlý vodič na svědomí ovci. Vzhledem k tomu, že nebylo věcné břemeno, tak vedení právně neexistovalo. Místní RZ o něm věděl, jen když měl nutkavou potřebu nám vlézt na pozemek a ničit zeleninu na záhoncích. Když jsme si stěžovali na havarijní stav, tak nereagovali nebo dali vyjádření, že je vše v pořádku. Takže právě proto je dobré mít věcné břemeno zapsané, ono chrání obě strany a zajišťuje vymahatelnost práva.
P.S. Je třeba zajistit, aby RZ uvedl vedení do smluvně stanoveného, běžného stavu. Umístění uprostřed pozemku není vhodné ani běžné. Proti tomu je třeba se postavit, bez ohledu z jakého důvodu tento stav vznikl (např. špatné zaměření nebo vybudování bez zaměření). Potom se bude věcné břemeno týkat pouze pilíře s nožovkami, tedy minimální omezení pro majitele pozemku, pokud bude umístěn v oplocení.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana