1000x dokola Jak zapojit tento motor?

[Petr Chalupa_]

Nedopletl, v diskuzích se to tady mnohokrát řešilo, dokonce v nich byly návrhy použít měnič 1x 230V / 3x 230V, ale to není teď podstatné.

To ano, ale ten 1/3 výkon by nastal, pokud zůstane zapojeno do hvězdy a bude napájeno 3x230V. Pokud se přepojí do trojúhelníku, je situace jiná, viz předchozí příspěvek.

[František Ševčík]

Ano, máte pravdu. Prohodil jsem záběrný moment motoru s výkonem.
Rozběhový moment se při zapojení na jednofázovou síť sníží na 30-40% a výkon asi na 70-80% oproti výkonu při napájení z trojfázové sítí.

[Jiří Kantner]

Co nechat elektromotor převinout přímo na 230V s běhovým kondenzátorem ? To by nemusela být závratná částka.

Závratná  částka to nebude ale nejsem si jistý smysluplností takové činnosti.
Předně pokud budete mít stejné "železo" tedy statorové plechy a kotvu nakrátko, tak si převinutím zas tak moc nepomůžete. Jednofázové motory v porovnání s 3fázovými na stejná výkon bývají vždy těžší a větší.

[František Ševčík]

Možná máte pravdu, třeba je to nevhodné řešení, nevím. Byla to jen myšlenka udělat z hybridu, motor, který by byl určený přímo pro napájení z 230V. V tomto by určitě věděl a udělal jasno pan Lubomír Kastner a jeho velké zkušenosti, má-li smysl převinutí nebo ne.

[Petr Vintagewatch]

Ten frekvenční měnič vstup 1x 230 a výstup 3x 230 mi taky napadl.
Jak by to potom bylo s výkonem?

[Jiří Kantner]

Při použití frekvenčního měniče a f=50Hz budete téměř na tabulkových hodnotách, které budou kazit jen ztráty v měniči a v železe (dané nesinusovým výstupem z měniče).  Pokud by se povedlo sehat měnič okolo 1500Kč je to asi nejelegantnějš í řešení.
Těžko vám někdo dnes převine takový motor pod 1000Kč, mědi je tam sice málo ale u takhle malých výkonů je vsypání cívek do drážek docela piplačka.

[Miroslav Revús]

Na bazoši je ich niekoľko na predaj.

Alebo kúpiť novú vŕtačku.

[Martin Kurka]

Pro takovou speciální vrtačku dává měnič větší smysl (i ekonomický)  než převíjení a už nemluvě o výhodách proti zapojení s kondenzátorem. Nemluvě o tom, že s kondenzátorem má motorek rapidně menší výkon a je i hlučnější as vibracemi, protože točivé pole je eliptické a ne kruhové a eliptičnost se mění se zátěží motorku.

Při použirtí měniče bude motorek a převody díky měkkému pozvolnému rozběhu daleko méně namáháný, bude lépe jištěný a výkonově bude mít prakticky 99% výkonu, ale moment můžete z motorku dostat s měničem i vyšší než doposud.
A pokud to ložiska soustrojí dovolí, klidně motorek můžete přetočit na 60-73Hz takže se dostanete pro malé vrtáčky ze 1420ot/min na 1700-2000ot/min a to lze využít i na lapování a leštění.

Například na Bazoši začínají použité nejmenší jednofázově napájené měniče (370 a 400W)   někde od 800Kč neznačkové až  po 2000Kč značkové nové včetně odrušení a včetně možnosti přednastavení od prodejce.

váš motorek pro napájení z měniče se musí přepojit do trojúhelníka na 3x220 V a v parametrech měniče se omezí výstupní napětí na 3x220V.

Nechte si měnič nastavit od odborníka, nechte si jej vestavět do elektrokrabice vybavené hlavním vypínačem, ideálně s potenciometrem pro nastavování otáček (pokud jej už měnič memá na panelu).

Zapínání točení je možné u dělat přímo z tlačítek na měniči.  Nebo lze vytáhnot z měniče pomocí vstupů ovládací signály a doplnit skříň o čevené a zelené tlačítko (vypnout a zapnout),    nebo místo tlačítek použít otočný či páčkový vypínač. V případě potřeby lze tlačítka či ovladače vytáhnout do  externí skříňky, nebo vývodem na nožní šlapku, nebo mít kombinaci dálkového ovládání a ovládání na skříňce.  
Zapínání točení je přes vstupy měniče a je na nich jen 12V-24V z vnitřního zdroje meniče, takže lze táhnout ovládání poměrně tenkým kablíkem třeba až k vrtací hlavici na ohebném hřídeli a na hlavici si přidělat miniaturní tlačítko, kterým lze točení zapínat prstem.

Odáčky lze nastavovat nejen potenciometrem na skříni, nebo jej lze vyvést na vzdálenou obládací skříňku a též je možné nastavovat otáčky dvěma tlačítky přidat-ubrat a to jak s pamětí posledního nastavení otáček po vypnutí znovuzapnutí měniče, tak bez paměti.

[František Ševčík]

SUPER vysvětlení od pana Martina Kurky.   
A použít měnič vstup 1x230V/3x400V výstup ? Že by se nemuselo " fázovat " vinutí a rozpojovat již vytvořenou hvězdu ?

[Petr Liskar]

SUPER vysvětlení od pana Martina Kurky.   
A použít měnič vstup 1x230V/3x400V výstup ? Že by se nemuselo " fázovat " vinutí a rozpojovat již vytvořenou hvězdu ?

Takových měničů moc nenaleznete.

[František Ševčík]

Byla to jen myšlenka ušetřit tazateli nutnost rozpojit již vytvořenou hvězdu a nutnost " nafázovat " vývody vinutí elektromotoru do trojúhelníka.

[Václav Třetí]

Byla to jen myšlenka ušetřit tazateli nutnost rozpojit již vytvořenou hvězdu a nutnost " nafázovat " vývody vinutí elektromotoru do trojúhelníka.

Odborník na motory bude mít vinutí zkontrolované a správně zapojené na svorkovnici za chvíli. Pak bude možno motor přepojovat Y/D snadno, rychle a bez obtíží.  Je to jistě jednodušší a levnější než shánět měnič, který umožní provozovat motor na 400V ze sítě 230V. Jediný problém by mohl nastat, pokud by bylo zapojení vývodů vinutí pouze na tři vodiče, což by znamenalo, že spojení do hvězdy bylo provedeno již při výrobě nebo převíjení vinutí a druhá sada vývodů není dostupná. Podle foto ve vstupním dotazu by to tak být nemělo.

P.S. Zase se snažíme a odpovídáme, jenže tazatel zůstal utajený, nepřihlášený a nemůže tím pádem odpovídat. My zase nevíme ani, zda se tím dále zabývá, nebo už radíme jen duchům.

[Petr Vintagewatch]

SUPER vysvětlení od pana Martina Kurky.   
A použít měnič vstup 1x230V/3x400V výstup ? Že by se nemuselo " fázovat " vinutí a rozpojovat již vytvořenou hvězdu ?

Zkoušel jsem takový najít, ale nepovedlo se...

[Petr Vintagewatch]

Pro takovou speciální vrtačku dává měnič větší smysl (i ekonomický)  než převíjení a už nemluvě o výhodách proti zapojení s kondenzátorem. Nemluvě o tom, že s kondenzátorem má motorek rapidně menší výkon a je i hlučnější as vibracemi, protože točivé pole je eliptické a ne kruhové a eliptičnost se mění se zátěží motorku.

Děkuji za osbsáhlou odpověď.
Nechci vkládat odkazy na inzertní servery, ale našel jsem:
Mitsubishi fr-s520se - něco takového by mohlo vyhovovat?

[František Ševčík]

Ano, bude vyhovovat. Vinutí se přepojí do trojúhelníka. Důležité je dodržet výkon 0,3 - 0,4kW, jak uvedl pan Martin Kurka.

[Martin Kurka]

Důležité je dodržet výkon 0,3 - 0,4kW, jak uvedl pan Martin Kurka.

Důležité je akorát, aby uměl měnič nastavit výstupní proud na 0,7A. Požít výkonnější měnič na škodu není, ale už nemusí umět tento parametr tak hluboko snížit.
Měnič by stačil i s výkonem pro motorek 130W, ale nejmenší značkové měniče se pohybují v rozsahu tak asi od 250W do 400W. Vyvolená řada výkonů motorů standardních tvarů začíná cca 120W, 180W, 250W, 370W, 550W.... A měniče jsou výkonově této řadě výkonů motorů přizpůsobeny.

Zkoušel jsem takový najít, ale nepovedlo se...

Takových měničů moc nenaleznete.

Rozdíl mezi frekvenčním měničem a napěťovým je zásadní.
 Frekvenčním měnič umí vstupní napětí jen snížit, nikoliv zvýšit. Napěťový měnič umí vstupní napětí snížit i zvýšit, ale s frekvencí nehýbe.

Nejznámnější napěťový měnič pro střídavý proud je transformátor, nebo autotransformá tor. Umí napětí snížit i zvýšit.

Nejznámější frekvenční měnič je měnič pro pohon asynchronních motorů.
Pracuje tak, že napájecí napětí do něj přivedené usměrní a vyhladí. Usměrňené napětí může nejvýše dosahovat amplitudy střídavého napětí v síti 230V tedy 325V. (Tomuto stejnosměrnému napětí se ve frekvenčníchh měničích říká napětí meziobvodu).
Stejnosměrné napětí meziobvodu rozkverlají IGBT tranzistory na tři fázově posunutá napětí. Mění rychlost kverlání, proto mohou měnit kmitočet, co jde do motoru. Ale jsou to jen spínače, jen na výstup připnou na definovaný moment meziobvod, nedokáží napětí zvýšit více než je napětí meziobvodu. A protože střídavé napětí na výstupu (až 230V) má také potřebnou maximální amplitudu stejnou jaká vzniká z usměrnění napájecí sítě (325V),        pak frekvenční měnič nedokáže na výstupu vyšší střídavé napětí než na vstupu. Délkou sepnutí během jedné půlperiody umí jen toto napětí snížit.

A z tohoto důvodu jednofázově napájený frekvenční měnič ze sítě 230V nedá na výstupních fázích proti PE(N) vyšší napětí než 230V.
Proto také takový měnič neexistuje a jeho hledání je marná práce.

Motorek s vinutím do hvězdy 380V hvězda / 220V trojúhelník by ve hvězdě měl při napájení z měniče napájeného jednofázově 230V jen třetinový výkon. Kdežto v trojúhelníku bude mít výkon plný.

[Martin Kurka]

Marné hledání měniče s napájením 230V pro motorek 380/230V Y/D je zářná ukázka toho, že je pro každého investora dobré se obrátit v rozumné fázi řešení na odborníka.
Přepojení motorku do D je proti jinému možnému řešení procházka růžovým sadem.


Někdy může nastat situace, že motorek do trojúhelníka nejde přepojit a opravdu nutně jej musíte napájet jednofázově za sítě 230V. Například hermetizovaný motorek trojfázového tepelného čerpadla. Pak je nutné před frekvenční měnič stavěný pro napájení 400V předřadíte transformátor, nebo autotransformá tor. Protože máte k dispozici jen jednofázové napětí 230V ze kterého transformátor vyrobí jednofázových 400V, musí se měnič napájet jen dvěma fázemi, vstupní usměrňovač měniče musí být předimenzovaný a filtrační kondenzátor meziobvodu větší atd. V praxi to znamená, že se musí použít frekvenční měnič pro trojfázové napájení o jeden až dva stupně silnější. Což se obojí pozná na ceně.

Takových měničů moc nenaleznete.

S trochou nadsázky řečeno, z výše uvedeného mohu dát odpověď jako od rádia Jerevan na otázku, zda v komunismu budou peníze (odpověď byla u někoho budou a u někoho nebudou).

Naleznete moc takových měničů?
Takových  měničů naleznete buď hodně (při předřazení transformátoru a přechodu na měnič 400V),   nebo žádný (bez úpravy vstupního napětí).





Mimochodem v elektrotechnic e termín měnič najdete i jinde Měnič stejnosměrného proudu na střídavý se jmenuje střídač (například pro fotovoltaiku),  měnič střídavého na stejnosměrný proud je usměrňovač. Měnič stejnosměrného na jiné stejnosměrné napětí je DC/DC zdroj.
V elektroenerget ice se měniče nazývají proudové a napěťové transformátory pro měření napětí, proudu a výkonu. Pokud se bavíme o měničích pro motory, měli bychom používat úplný název frekvenční měnič (FM)