Václav Třetí
Offline
|
|
« Odpověď #18 kdy: 24.10.2023, 07:03 » |
|
Ono to bývá většinou problém se dostat do bytů a jejich koupelen do stupačky..... Do některých bytů nikoho nepustí!! Doma si montují co chtějí! Většinou nepustí do bytu.
To jsem neřešil, protože jsem byl objednán na opravu trouby a nikoliv na hledání závad na přívodech PEN do asi 30 bytů. Navíc jsem na to neměl ani čas, problém jsem zjistil navečer. Majitelům bytu jsem doporučil to řešit přes správcovskou firmu a majitele objektu (SVJ). V bytě se mi povedlo udělat úpravu, abych eliminoval průtok proudu přes sporák a více jsem udělat nemohl - v bytě byla také závada v zapojení PEN-PE-pospojování a tu jsem odstranil. Celkově bych ten objekt nazval Dům hrůzy.
|
Václav 3
Stejně jako u kol. Jiřího Schwarze jsou příspěvky psané kurzivou myšleny ironicky.
Řidič tvrdej život má... , stejně tak vesnickej elektrikář
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #19 kdy: 24.10.2023, 08:51 » |
|
Neznám všechny typy plynoměrů, může to být i u některých jinak, ale ty co znám, mají měřící systém kovový, pouze vnější kryt je plast. Vnější pospojení trubek plní funkci vyrovnání potenciálu při demontáži plynoměru.
Ono je úplně jedno, zda je rozvod v bytě proveden dvojvodičově, nebo třívodičově, protože na přívodu k elměru a ve stoupačkách je rozvod stejně s PEN.
Pak bych ovšem trval na použití samostatného proudového chrániče pro sporák.
To jsem nezdůraznil, přijde mě to samozřejmé.
|
|
|
|
Jiří Kantner
Neverifikovaný uživatel @7
Offline
|
|
« Odpověď #20 kdy: 24.10.2023, 12:40 » |
|
Ono je úplně jedno, zda je rozvod v bytě proveden dvojvodičově, nebo třívodičově, protože na přívodu k elměru a ve stoupačkách je rozvod stejně s PEN.
Dovolím si trochu nesouhlasit, v případě TN-C sítí se ještě projeví rozdíl odporů v bytové instalaci, zatímco jinak bude hrát roli jen pomer odporů plynového potrubí a společného PEN vodiče před rozdělením v na TN-C-S. Vzheldem k tomu že v dobách kdy takové instalace vznikaly, plynové sporáky bývaly čistě plynové spotřebiče a teprve při obměně za novější se objevily plynové sporáky s elektrickou troubou a nebo s elektrickým zapalováním hořáků a každý si takový sporák připojil jak dovedl. Pokud nedovedl, tak pozvaný řemeslník byl plynař a s elektrikou si hlavu nelámal. Nehledě na to, že staré rozvody jsou náchylnější na výskyt nejrůznějších přechodových odporů, které na tom mají lví podíl. I v rekonstruovaný ch rozvodech není problém že plynovými trubkami teče proud přesahující 10 A ale v případě rozpojení plynovodu bude mezi částmi rozpojené trubky velmi malé napětí, zaručeně bezpečné na dotyk a jiskra při rozpojení nebude mít dostatečnou energii na zapálení plynu. Jinak o tom že by existovaly nevodivé plynoměry nic nevím, je tam požadavek na určitou dobu požární odolnosti a to naprostá většina běžných materiálů nesplňuje. Jeden čas bylo běžné připojování plynových spotřebičů ohebnými gumovými hadicemi s textilní nebo kovovou vložkou. Ty bývaly nevodivé. Myslím, že dnes už plynaři neakceptují nic jiného než pevnou trubku nebo ohebný nerezový vlnovec.
|
|
|
|
|
|
Václav Třetí
Offline
|
|
« Odpověď #22 kdy: 26.10.2023, 01:53 » |
|
Dovolím si trochu nesouhlasit, v případě TN-C sítí se ještě projeví rozdíl odporů v bytové instalaci, zatímco jinak bude hrát roli jen poměr odporů plynového potrubí a společného PEN vodiče před rozdělením v na TN-C-S.
Princip je stejný, rozdíl je pouze v tom, zda je PE od bytové rozvodnice veden samostatně, nebo se jedná o PEN, který je zároveň zatěžován spotřebiči. Vše je spojeno se vším a proudy budou probíhat vodiči i trubkou podle zákonů p. Kirchhofa, budou se samozřejmě lišit v závislosti na ohmických odporech vodičů a případných nedokonalých spojů. Jediným možným způsobem, jak zamezit průtoku proudu potrubím, by bylo použití soustavy TT, kde by byl vodič PE odizolován od N a pouze uzemněn společně s pospojováním trubek, potom by mohl protékat proud trubkou pouze v poruchovém stavu některého ze potřebičů. Ještě k existenci elektrického vybavení celoplynových sporáků. Již ve druhé polovině 70. let se dodávaly "luxusní" plynové sporáky s prosklenými dvířky trouby, které měly pouze elektrické osvětení v prostoru trouby. Hadice s nerezovou vlnovcovou konstrukcí mají uvnitř gumovou vložku a ty lze používat k připojení sporáků k veřejnému plynovodu ZP. Gumové hadice s textilní vložkou je dovoleno používat pouze k připojení sporáků na PB při provozu z tlakové lahve s regulátorem - obvykle v kombinaci s měděným potrubím o průměru 8mm .
|
Václav 3
Stejně jako u kol. Jiřího Schwarze jsou příspěvky psané kurzivou myšleny ironicky.
Řidič tvrdej život má... , stejně tak vesnickej elektrikář
|
|
|
Jiří Kantner
Neverifikovaný uživatel @7
Offline
|
|
« Odpověď #23 kdy: 26.10.2023, 09:19 » |
|
Princip je stejný, rozdíl je pouze v tom, zda je PE od bytové rozvodnice veden samostatně, nebo se jedná o PEN, který je zároveň zatěžován spotřebiči. Vše je spojeno se vším a proudy budou probíhat vodiči i trubkou podle zákonů p. Kirchhofa, budou se samozřejmě lišit v závislosti na ohmických odporech vodičů a případných nedokonalých spojů. Jediným možným způsobem, jak zamezit průtoku proudu potrubím, by bylo použití soustavy TT, kde by byl vodič PE odizolován od N a pouze uzemněn společně s pospojováním trubek, potom by mohl protékat proud trubkou pouze v poruchovém stavu některého ze potřebičů.
Na tomhle se bez výhrad shodneme, nicméně příspěvek pana Lovackého by si žádal detailnější popis té údajné odlišnosti STN a ČSN. Jediné co mohu udelat v sítích TN-C-S je mít pouze jeden přechod z TN-C na TN-C-S a bod rozdělení PEN na PE+N propojit a ten propojit přes MET na plynovod. Předpokládá to ovšem, že v daném objektu bude plynovod izolovaný od ostatních domů (plsatový rozvod v zemi) aby se zamezilo propojením s jiným MET přes vodivé potrubí. A zároveň nebude existovat žádný spotřebič připojený přímo na síť TN-C. Prakticky je to realizovatelné jen velmi obtížně.
|
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #24 kdy: 26.10.2023, 09:39 » |
|
Je zaujímavé, ako sa v tomto prístupe k dimenzovaniu vodiča pre ochranné pospájanie rozchádzajú STN a ČSN... V Česku je podľa normy normálny stav, aby v prípade poruchy na PENe tiekol v zž vodiči označenom ako PE, pracovný prúd,...zatiaľ čo v SR to tak v norme nie je..
Nevím co máte ve vaší normě, ale při přerušení přívodního PEN začnou vodiče PE tento suplovat, pokud v instalaci existuje další spojení neživých částí se zemí (onen sporák, bojler, kotel, oběhové čerpadlo, anténní svod ve sp.tř.1, svítidlo tř.1 na kovové konstrukci.... ...)
|
|
|
|
Peter Lovacký
Neverifikovaný uživatel @7
Offline
|
|
« Odpověď #25 kdy: 26.10.2023, 18:59 » |
|
Nevím co máte ve vaší normě, ale při přerušení přívodního PEN začnou vodiče PE tento suplovat,
Dostal som sa k vašej 5-54ke, kde sa píše, že v Česku sa môže vodič hlavného pospájania dimenzovať ako PEN pre nebezpečný prípad, kebyže dôjde k prerušeniu tohto PENu.., A že je to teda vlastne podľa vašej normy normálny stav, keď ochranný vodič PE hlavného pospájania nahradí PEN v poruche...(predpokladám že do zistenia tohto stavu..) Ja sa teda pýtam, že keď niekde tento kvázi „normálny“ stav nastane, tak kde napríklad máte v Česku dovolené pracovné prúdy v zž vodiči PE.. V normálnom bezporuchovom stave odpojenie vodiča PE predsa neznamená automaticky riziko úrazu či škody,..no odpojiť zž vodič označený jak PE, ktorý defacto funguje jak PEN, mi teda bezpečné nepríde... A to myslím všetky možné situácie, v ktorých každý elektrikár vie, že odpojenie akéhokoľvek PE z akéhokoľvek dôvodu nie je prioritne nebezpečné... (nepíšem nič o tom, že je to správne počas prevádzky..) U nás taká „záložná“ možnosť v 5-54ke neexistuje, a navyše je tam uvedené, že vodič hlavného pospájania na METku by nemal mať prierez väčší ako 25...
|
|
|
|
|
|
Jiří Kantner
Neverifikovaný uživatel @7
Offline
|
|
« Odpověď #28 kdy: 26.10.2023, 23:25 » |
|
Prečo..?, .. Cu 25ka zvládne skrat pre 0,4s pri Rs cca 0,05Ω,...čo v podstate zvládne drvivú väčšinu EI na prípojkách z distribučky... Navyše výraz „nemal by byť“ ešte neznamená nesmie byť,.. a normálny projektant hádam vie normálne počítať...
Popravde ma viac znepokojuje ten váš „normálny“ stav s PE vo funkcii PEN, kde niekto z prehnanej obavy o rizikách z odpadnutého PENu asi nedomyslel všetky súvislosti... Podľa môjho ide o určitú formu skrytého rizika...
Zkuste se na ten Vámi deklarovaný rozdíl mezi STN A ČSN podívat obráceně: Používá se na Slovensku jiné konfigurace sítí? Existuje tam odlišná topologie? jiný typ sítě? očekávám že NE. Takže jevy spojené s poruchami budou v principu totožené jako v sítích podle ČSN. Limitace doporučeného průřezu na 25 mm2 má nanejvýš ekonomický důvod aby se neplýtvalo mědí. Ale z obecného pohledu je to blbost. v 95 procent případů to vyhoví, jinde si projektat může obhájit své... nemal by mať znamená obvyklou možnost nikoliv povinnost. Pokud jsou konstrukční podmínky a topologie sítě podobné tak když to trochu přeženu tak podle Vašeho výkladu STN strká před určitými poruchovými stavy hlavu do písku. Něco mi tu nesedí, znění STN neznám, proto nechci dělat žádné kategorické závěry.
|
|
|
|
Peter Lovacký
Neverifikovaný uživatel @7
Offline
|
|
« Odpověď #29 kdy: 27.10.2023, 08:14 » |
|
Používá se na Slovensku jiné konfigurace sítí?
Nie..EÚ a CENELEC máme spoločné... A preto si myslím, že použiť PE ako PEN v tomto priestore je nesprávne furt, nech už sú dôvody hocijaké... A čo sa týka toho prierezu vodiča hlavného pospájania z METky, tak v kombinácii: 1. MET za elektromerom 2. Rs na METke >0,05Ω 3. S=√I2t/k si myslím, že 25ka v pohode vydá na 99,99% bežných odberných miest.. Čo sa týka výkladu výrazov typu „má, môže, nesmie, musí..“, ...tak tam si myslím že je dôležité furt vychádzať z hlavnej podstaty zmyslu noriem,..čo je bezpečnosť..
|
|
|
|
|
|
|
Peter Lovacký
Neverifikovaný uživatel @7
Offline
|
|
« Odpověď #33 kdy: 28.10.2023, 09:52 » |
|
Jedná se o poruchový stav, nikoliv provozní.
Áno, máte 100% pravdu ...nefunkčný PEN je stav poruchy.., no a to znamená len jedno, že vtedy cez PE netečie prúd pracovný, ale furt len prúd poruchový.. Na tej ČSN poznámke ma hlavne zaráža jej tvrdenie, že pri poruche PENu treba zvážiť, či vodič hlavného pospájania PE nenahrádza jeho funkciu.. Podľa môjho v taký čas nie je čo zvažovať,.. pretože určite nenahrádza..., a myslím že ide o nešťastne zvolenú formuláciu, i keď v princípe dobrej myšlienky.. Čo sa týka dostatočnosti prierezu 25mm2,.. tam poruchový („pracovný“) prúd v PE mení situáciu aj vo vzťahu k ochrane krajných vodičov pred preťažením, keďže pri odpojenom PENe ostane visieť „bezpečnosť“ len na impedancii METky pripojenej na zemnič.. No ale toto všetko je vec projektanta už na začiatku pri návrhu... Inakšie si myslím, že požiadavka na minimálny prierez PENu z mechanických dôvodov je práve o tom, aby bolo možné ten vodič mechanicky možné upevniť tak aby vydržal predpokladanú prevádzku počas pravidelných kontrol .., a to, že sa PEN dakde občas preruší.., sú takmer s istotou zanedbané pravidlá.., Ono riešiť zanedbávanie povinností napr. posilnením PE tam, kde to normálne netreba, mne osobne príde kus scestné,...no komu nie, tomu nie, moja vec to nie je..
|
|
|
|
|
|