Proč svítí doutnavka i na N vodiči?

[Juraj Rojko]

Hádanka byla vyřešena první odpovědí, poté proběhla poznávací soutěž a teď už se bojuje o to, kdo lépe rozumí principu proudového chrániče.

[Milan Hudec]

Pro mne je celkem záhadou stav, kdy je do původního rozvodu 1f TN-C dodán chránič např pro rekonstrukci koupelny a prasknutí žárovky (zkrat L -PEN) původní instalace způsobí mnohdy jeho vybavení.
Vypozorováno v panelácích, chrániče různých výrobců.....,  spojitost PEN a obdobné základní parametry v pořádku.

[Jiří Schwarz]

Ono by to bylo skoro na samostatné vlákno o chráničích 

Máme magnetický obvod, jeden závit je vodič N, druhý závit je vodič L

Pokud oběma prochází stejný proud, elektromagneti cké pole se "zruší, odečte"...
Jestliže je tam nějaký rozdíl vyšší než nějaká hranice, chránič na to reaguje

To provedení magnetického obvodu není dokonalé, tam stačí minimální mechanický rozdíl ve tvaru závitu a při proudové špičce řádově 100 - 200A už tam může být rozdíl magnetických polí srovnatelný jako při rozdílu pracovních proudů řádově 20 - 30mA.

[Fuk Tomáš]

Pro mne je celkem záhadou stav, kdy je do původního rozvodu 1f TN-C dodán chránič např pro rekonstrukci koupelny a prasknutí žárovky (zkrat L -PEN) původní instalace způsobí mnohdy jeho vybavení.

A parametru “rázová odolnost” RCD sis všiml? To není o odolnosti kontaktů.

[František Šohajda]

Pokud oběma prochází stejný proud, elektromagneti cké pole se "zruší, odečte"...
Jestliže je tam nějaký rozdíl vyšší než nějaká hranice, chránič na to reaguje

Právě pro tento a podobný mžikový problém jsou chrániče, nějakou dobu neregující na reziduelní proud.Tj. jistou dobu neragující.

[Milan Hudec]

A parametru “rázová odolnost” RCD sis všiml? To není o odolnosti kontaktů.

Kdyby jen všilml, dokonce jsem na tento parametr padání chrániče zbaběle svedl, ale přiznám se, že jen taknějak pocitově, ve skutečnosti nedokáži úkaz vysvětlit.

[Karel Bělohlávek]

A parametru “rázová odolnost” RCD sis všiml? To není o odolnosti kontaktů.

RCD se považuje z hlediska EMC za kompatibilní ze své podstaty pouze v oblasti elektromagneti cké interference. Tzn. že běžné rušení vznikající při spínání se považuje za součást normálního prostředí v elektrické instalaci. Z hlediska odolnosti se však již některé zkoušky provádět musí. Jenou ze zkoušek je právě ověření chování chrániče v podmínkách impulzních přepětí. To je vyjádřeno právě tou rázovou odolností. Tento parametr se nesmí zaměňovat s jmenovitým impulzním napětím, které vyjadřuje vlastnosti izolace. Hlavním kritériem je v tomto případě zachování funkce přístroje,  nicméně běžný chránič může při těchto podmínkách teoreticky vybavit, viz příloha.

Je tedy otázkou, jak velká přepětí proti zemi může generovat prasklá žárovka, a zda na toto přepětí může reagovat spotřebič připojený do toho obvodu s chráničem, např. pračka. Budou se v tomto případě lišit podmínky ve starých a nových instalacích?

[Fuk Tomáš]

Je tedy otázkou, jak velká přepětí proti zemi může generovat prasklá žárovka, a zda na toto přepětí může reagovat spotřebič připojený do toho obvodu s chráničem, např. pračka.

Teď jste to myslím spíše zamlžil. Proudový chránič zde nereaguje na přepětí, ale na impulsní proudy vyvolané např. přepětím. Žárovka umí při svém skonu vyvolat takové impulsní proudy velmi působivě a bez přepětí.

[Milan Hudec]

Info o 4násobné výdrži typu A je pro mne naopak velkým praktickým přínosem.
Jak ovšem ony vlny vznikají při rupnutí žárovky zkus prosím vysvětlit, snad nebudu sám, kdo to úhybně nazývá spínacím dějem a pod.frázemi.

[Karel Bělohlávek]

Teď jste to myslím spíše zamlžil. Proudový chránič zde nereaguje na přepětí, ale na impulsní proudy vyvolané např. přepětím. Žárovka umí při svém skonu vyvolat takové impulsní proudy velmi působivě a bez přepětí.

Ano, ten impulzní proud musí projít přes ten chránič, aby eventuálně vybavil. Z příspěvku Milana Hudce jsem ale pochopil, že spadne chránič na novém okruhu, když praskne žárovka na jiném původním okruhu bez chrániče. Úplně mi není jasné, jakou vazbou se tam ten proud může dostat.

Info o 4násobné výdrži typu A je pro mne naopak velkým praktickým přínosem.

Ono je to celkem logické. Chránič typu A je na pulzující proudy přímo konstruován, a tudíž by jeho správnou funkci neměly tak ovlivňovat, jako typ AC.

[Milan Hudec]

On je konstruován tak, že má na unikající pulsy padat, nikoli držet.
Nicméně provedu pokusík s výměnou AC za A a budu tvořit zkraty místo žarovky, pokud bude rozdíl v padání evidentní, tak již nyní mě napadá spousta kostlivců, kteří by šli tímto způsobem vyléčit.

[Fuk Tomáš]

Z příspěvku Milana Hudce jsem ale pochopil, že spadne chránič na novém okruhu, když praskne žárovka na jiném původním okruhu bez chrániče.

Jo teď mi to došlo…
No, jeden mechanismus mě napadá. Ten proudový chránič může být reziduálními proudy “napružený” blízko k hranici vybavení,  a pak mu může stačit i nějaký mechanický impuls, třeba od prásknuvšího, vedle něj namontovaného jističe.
To by mohl být dobrý experiment pro Milana :-D

[Milan Hudec]

Takže:
AC chránič vypadl z 10 pokusů 6 pokud měl zátěž alespoň 300W (cestovní přímotop),  pod tuto hranici (žárovka 100W) nevypadl ani jednou.
A chránič z deseti pokusů nevybavil ani jednou, zkoušeno vždy se zátěží 100W, 300W, 2000W.
Taktéž ani jednou nevypadl chránič typu G.
Unikající proud za chráničem v podstatě nula (20m CYSY 2x2,5 se zásuvkou, přímotopy II třídy)
Smyčka v místě zkratování cca 0,4 Ohm.
"Světelný" okruh jištěn 10A starým jističem (při zkratu krasopisně padal jen ten, nikoli jeho kolega před EM LSN B25)
Testovány chrániče Eaton s nadproudovou ochranou B16.
Jistič a kombík instalovány v rozvaděči přes 4 pozice s dalšími starými jističi pro původní rozvody.
Aby to nebylo tak jednoduché, tak:
Při přemístění chrániče AC těsně před zásuvku (tj.vedení oněch 20m) tento nevypadl vůbec nikdy.

[Jiří Schwarz]

... Ten proudový chránič může být reziduálními proudy “napružený” blízko k hranici vybavení,  a pak mu může stačit i nějaký mechanický impuls, třeba od prásknuvšího, vedle něj namontovaného jističe.
...

Myslím, že už jsem o tom tady v minulosti psal - chránič občas padal, když na stejné DIN liště sepnul nebo vypnul stykač. Takže na mechanický otřes může být chránič citlivý
 

[Fuk Tomáš]

Takže:
AC chránič vypadl z 10 pokusů …

Aby to nebylo tak jednoduché, tak:
Při přemístění chrániče AC těsně před zásuvku (tj.vedení oněch 20m) tento nevypadl vůbec nikdy.

Hezké. Navrhuji ještě variantu: zapojit chránič v rozvodnici, ale nechat ho viset na drátech, nemontovat ho na lištu či co tam je.

[Milan Hudec]

Hezké. Navrhuji ještě variantu: zapojit chránič v rozvodnici, ale nechat ho viset na drátech, nemontovat ho na lištu či co tam je.

Jj, dám vědět výsledek.

[Karel Bělohlávek]

Také mám návrh na další experiment.

Na jednom semináři kolega popisoval případ, kdy docházelo k vybavení chrániče při aktivaci domovního zvonku. Prý byl vedle chrániče v rozvaděči instalován zvonkový transformátor, který ho údajně ovlivňoval.

[Milan Hudec]

Jj, dám vědět výsledek.

Visení na 30cm vodičích nepomohlo, takže mechanický přenos vylučuji.
Ale pozor, když jsem chránič vrátil do rozvodnice, ještě mě napadlo laborovat s délkou přívodů, prodloužení jen fázového se nijak neprojevilo, ovšem prodloužení N (něco přes metr CY 1,5) má za následek nepadání.
Smysl mě to jakýsi dává v oddálení PEN můstku, kde se projevuje onen zkrat.
Máš k tomu nějakou úvahu?
Mě to vzdáleně připomělo teorii rázové vlny a koordinaci stupňů přepěťovek.