... a jednu číslici v červeném poli pro desetiny kWh. Po jejím obvodu jsou čárky pro určení setin kWh. Otáčející se kovový kotouč (rotor) má pak po svém obvodu vyraženo sto rysek s vyznačenými hodnotami 0, +10, +20, …, ±50, …, −20, −10. Jelikož jedna otočka rotoru odpovídá jedné setině kWh, lze odečítat s přesností setiny setiny kWh, tedy desetiny Wh.
Abychom to uvedli do pořádku: Desetiny a setiny kWh jsou jasné, ovšem rysky na kotouči označené desitkami jsou tisíciny kWh (čili Wh) a desetiny Wh byste musel odhadovat v prostoru mezi ryskami.
To vše je pěkné, má to však jeden zádrhel. Jaký je potřebný rozběhový proud tohoto elměru a počet otáček rotoru na 1 kWh. Elektromechani
cké elměry jsou i při kvalitní práci výrobce a v neopotřebované
m stavu schopny propustit nějaký výkon, aniž by se pohnuly. Na většině u nás používaných elměrů s proudovým rozsahem 5/20A nebo 10/40A bylo možno rozsvítit 40W žárovku a rotor se nepohl. To je dáno mechanickými možnostmi systému a počtem otáček rotoru na 1kWh.
P.S. Zkuste nám sem dát fotografii onoho elměru, ať se pokocháme starým přístrojem cizí provenience. Třeba z něj vyluštíme, proč není už dávno nahrazen novějším typem. U nás se již elektromechani
cké elměry jako úřední měřidlo nevidí.