Je LK-99 skutečně objev supravodiče nebo další podfuk?

[Erik Tomasek]

Ruzne zdroje, napr https://www.independent.co.uk/tech/superconductor-lk-99-material-room-temperature-ambient-b2385781.html

(supravodic fungujuci pri izbovej teplote)

To by bol bleskosvod, co?

Obavam sa ale, že pes, který štěká, nekouše

[Miroslav Revús]

Ak by to aj bola pravda, čo pravdepodobne nie je, tak pre bežné využitie to nemusí byť vhodné.
Mnoho nádejných supravodičov nemá vhodné mechanické vlastnosti - často nie sú tvárne alebo sú tvrdé až krehké.

Zbytočná debata o materiáli, ktorého existencia sa zatiaľ preukázala iba počítačovou simuláciou.

[Martin Babrňák]

o supravodičích při pokojové teplotě sem slýchával už před 15 lety a zatím nic. Jak bylo řečeno výše Panem Revúsem vždy se u nich vyskytli nežádoucí ostatní parametry.

Je to jako s těma grafenovejma superbateriema, které tu už dle předpovědí měli bejt před rokem.

to by do toho musela nějaká velmoc začít rvát hodně prachů a bohužel to se děje většinou pokud by se jednalo o něco co by poskytlo vojenskou výhodu

[Martin Kurka]

Kéž by to bylo v praxi použitelné, pak máme skladování elektrické energie vyřešené a celý Greténismus Dealismus a východní i středovýchodní plynové a ropné vyděračství se může jít vycpat.
A nakonec bychom vydělali na naší neschopnosti doposud postavit kilometr rychlodráhy, protože Maglevy by železnici a kontinentální letectví přeoraly naruby a takových přeoraných odvětví by bylo povícero.

A vojáci by po tom sáhli jako první pro střelbu elmg dělem i z letadel, takový objev by měl bohužel obrovský vojenský potenciál. 

[Milan Jakeš]

Bleskosvod by to byl asi úplně stejný, jako z FeZn. Rezistivní odpor samotného svodiče u bleskosvodu je totiž ve srovnání s jeho indukční reaktancí zcela zanedbatelný. Je ale úplně klidně možné, že při velkém proudu blesku by se stal ze supravodiče téměř izolant : ))

[Milan Jakeš]

Kéž by to bylo v praxi použitelné, pak máme skladování elektrické energie vyřešené a celý Greténismus Dealismus a východní i středovýchodní plynové a ropné vyděračství se může jít vycpat.

Ukládání el. energie do magnetického pole velkých vzduchových toroidů je opravdu pěkná představa.

[Milan Jakeš]

Pro velmi hrubou představu jsem to hodil do kalkulačky a při 10T by se do 1m3 vzduchu uložilo 11kWh energie. Toroid o světlosti 3m a středním průměru 10m má cca objem 222m3, to je pak 2,24MWh. Ovšem k supravodivým materiálům bychom asi potřebovali i nějaké supravodivé diody a tranzistory, kterými bychom realizovali příslušné nabíjecí/vybíjecí DCDC. O jejich vývoji osobně nevím ale moje znalosti jsou v tomto směru celkem omezené.

10T je 8MA/m. Vinutí musí být velmi silné a pevné. Kdyby se na 1m střední dráhy toroidu vešlo řekněme 100z, tak při 10T by v nich tekl proud 80kA. Jít s polem hodně nahoru by určitě nešlo. Supravodič by ve velkém B ztratil svou supravodivost a malá kritická velikost B bude nejspíš asi i hlavní kámen úrazu tohoto nového materiálu.

[Martin Kurka]

Pro velmi hrubou představu jsem to hodil do kalkulačky a při 10T by se do 1m3 vzduchu uložilo 11kWh energie. Toroid o světlosti 3m a středním průměru 10m má cca objem 222m3, to je pak 2,24MWh. Ovšem k supravodivým materiálům bychom asi potřebovali i nějaké supravodivé diody a tranzistory, kterými bychom realizovali příslušné nabíjecí/vybíjecí DCDC. O jejich vývoji osobně nevím ale moje znalosti jsou v tomto směru celkem omezené.

10T je 8MA/m. Vinutí musí být velmi silné a pevné. Kdyby se na 1m střední dráhy toroidu vešlo řekněme 100z, tak při 10T by v nich tekl proud 80kA. Jít s polem hodně nahoru by určitě nešlo. Supravodič by ve velkém B ztratil svou supravodivost a malá kritická velikost B bude nejspíš asi i hlavní kámen úrazu tohoto nového materiálu.

Majitel solání elektrárny by si rád takový toroid zakopal na zahradě a syslil přebytkovou letní energii na zimu přímo z DC panelů. A ztráty z převodu DC-AC by jej až tak moc nezajímaly, může s nimi v zimě také topit.

[Václav Třetí]

Bylo by to krásné, ale prozatím to má vždy nějakou těžko splnitelnou podmínku.

[Martin Novák]

Pokud je pravda co se píše v některých zprávách z laboratorii, tak supravodivost toho materiálu končí na kritické proudové hustotě někde v rádu desítek mA / mm2

Takže hezká laboratorní hříčka v praxi použitelná snad jen na nějaké senzory...

[Martin Babrňák]

Pokud je pravda co se píše v některých zprávách z laboratorii, tak supravodivost toho materiálu končí na kritické proudové hustotě někde v rádu desítek mA / mm2

Takže hezká laboratorní hříčka v praxi použitelná snad jen na nějaké senzory...

ideální materiál na vedení proudových smyček. Tam sme mezi 4 a 20mA . pak můžeš tahat na velké vzdálenosti s výhodou nízkého napětí XD

[Jiří Kantner]

Už sama o sobě počítačová simulace materiálové struktury a jejich vlastností v mezních podmínkách je obrovský pokrok. Hodnotit základní výzkum hned v prvních okamžicích z hlediska profitability je naprosto mimo. Potenciál tu je a docela veliký. Jestli to někdy povede k řešení ekonomicky rozumné akumulace elektrické energie to je otázka. Nad jadernou fůzí zlomilo spousta investorů hůl, protože reálný pokrok nesliboval ekonomické zhodnocení během životnosti investora.

[Milan Jakeš]

Já bych bral třeba relátka se supravodivým vinutím. Často je používám na spínání malých signálů a tam je jeden z poruchových módů, kdy při dlouhodobě sepnutém stavu se z vinutí vlivem ohřevu odpařují složky laku a usazují se na kontaktech, takže může dojít k poruše přenosu signálu přes sepnuté kontakty. Kdyby bylo vinutí supravodivé, nedocházelo by k jeho zahřívání a byl klid : ))

Doposud jsem to řešil používáním bistabilních relé ale u těch je mi vychází hodně složité řízení. Druhou možností je mít relé napólovaná tak, aby spínání bylo jen krátkodobé ale to není vždy možné.

PS: Docela by mne zajímalo, jakou nejdelší proudovou smyčku jste potřebovali. Bylo by to víc než 1000m?

[Fuk Tomáš]

Tak už se ví, že to supravodič není.