Odkud plyne povinnost zhotovit analýzu rizik pro FVE dle 62305-2?

<< < (4/6) > >>

Radim Strycharski:
Citace: GDPR  02.08.2023, 15:13

OK, tak pak se na FVE žádná ochrana před bleskem nemusí zřizovat, je tak?

Tak na malé elektrárničce na poli asi ne. Na velké už třeba někdo zhodnotí, že jsou ohroženy veřejné služby. Bude to věc asi toho stanovení "malá" a "velká". Na budově je to v první řadě ochrana budovy, teprve potom se hodnotí další věci. Vezměme třeba anténní stožár důležité komunikace, jehož cena konstrukce bude stejná jako cena té stodoly. Ochrana stavby může být majiteli ukradená, ale bude ji řešit třeba z důvodu ohrožení osob v blízkosti stavby, protože tam nechá blesk doputovat po konstrukci. No a nakonec ještě tu ochranu dotáhne na maximální úroveň, protože vyřazením stožáru z provozu dojde k ohrožení veřejných služeb.

František Šohajda:
Vždy se velmi divím, když RTE ať začínající nebo prastarý se divý ,     když dám na nějakou střechu FVE proč musím přehodnotit hromosvodou soustavu!!  (zle)

Proč, protože už neplatí původní stav, kdy se s FVE nepočítalo.... S montáží FVE dáme na každou střechu haldu vodivého "bordelu" který se pak nějak chová.....při úderu blesku.
Když si namontujeme třeba novou anténu /stožár/ ,děláme určité opatření a u FVE do nikdo neřeší!
A to nejedná o cestu vyrobené elektřiny!To je na celý den pokec.

Dál to nemíním rozvádět!  (dance)

Radim Strycharski:
Citace: GDPR  02.08.2023, 13:39

Umím si klidně představit, že práskne do FVE, proteče to do distribuce, a odpálí to spotřebiče široko daleko, neb přepěťovky má málokdo. Způsobil tento stav poruchu? Způsobil.

Ještě si dovolím reagovat na toto. Tento stav poruchu nezpůsobil. Poruchu způsobila "nezpůsobilost" odpáleného zařízení. Svým způsobem každá přepěťovka záměrně posílá energii do vodičů, které ji odvedou pryč od budovy. Takže s nadsázkou řečeno, když odrazíte nebezpečnou energii k sousedovi, zachráníte sebe, ale ohrozíte souseda. Je to zjevně společensky přijatá koncepce založená na tom, že soused si taky může instalovat přepěťovku, aby se ochránil a poslal zbytek přepětí k dalšímu sousedovi. Vnímám to jako protipovodňové zábrany. Každá zábrana ochrání bezprostřední okolí, ale zvedne hladinu vody kilometr pod sebou. Takže pokud ta hladina navýšená sousedem bydlícím kilometr proti proudu vadí, má se zábrana zřídit i tam a tak bychom mohli pokračovat až k moři.

Kamil Novák:
Dovolím se vmísit do této zajímavé rozpravy.

1) Samozřejmě se montáží FV panelů na střechu pravděpodobně zásadně změní parametry nejen jímací soustavy, ale i SPD a tudíž by se měla před montáží provést Analýza rizik a z ní vycházet při umístění panelů a vedení od nich.

2) Troufám si předpokládat, že tvůrce vyhlášky (v roce 2009),  kde jsou uvedeny např. vodárna, plynárna, nádraží... etc. tak tou "elektrárnou" jistě neměl na mysli pár křemíkových panelů na stodole ;-),  ale třeba Chvaletice (když už ne Metelín). 

3) Když uvádíte tento scénář :
Citace: GDPR  02.08.2023, 13:39

Umím si klidně představit, že práskne do FVE, proteče to do distribuce, a odpálí to spotřebiče široko daleko, neb přepěťovky má málokdo. Způsobil tento stav poruchu? Způsobil. Způsobil rozsáhlé důsledky? No může...
Tak si, při přihlédnutí k základním fyzikálním zákonům, dokážu představit dost "úzkých hrdel" v zasaženém objektu, kde by se bleskový proud mohl "vyřádit" a neměl by tak důvod trmácet se do sousedství.

Petr Fiedler:
Citace: TiKr  01.08.2023, 07:49

Nyní jsem v situaci, že nechci revidovat, jelikož si myslím, že by analýza rizik měla být součástí projektu a z ní by mělo vyjít, zda ochrana je třeba či nikoliv. V případě řešení možné pojistné události si myslím, že by daný problém šel za mnou.


Doporučuji podívat se na Nový občanský zákoník - oddíl Prevence, konkrétně § 2900 až § 2902.
V tom § 2902 máte v podstatě tak trochu i návod jak postupovat.

Prevence
§ 2900

Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

§ 2901

Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý,  kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

§ 2902

Kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana