Student v Asii studuje to, co si myslí, že ho uživí ...

[Jiří Kantner]

Ale zpět k tématu.
Proč tedy máme tolik humanitně vzdělaných lidí a málo technicky? Co z toho zpětným rozborem tedy vyplývá? Je větší poptávka po marketingu, než po výrobě? To by neplatila poučka, že se dobrý produkt prodává sám. Že bychom netvořili "zlatými ručičkami" dobrý produkt? Vyrábíme šmejdy a prodáme je jen když si najmene dobrého copywritera, který to vybásní do nebe a následně SEO manažer naše šmejdy posune výš ve vyhledávačích? Nemusíme dělat šmejdy, stačí jen průměrné věci a i ty pak potřebují takové netechniky. Tak kam se tedy rozdělují odměny? Když bude technik vyrábět a nebude mít tu humanitní podporu? A v případě kdy humanita bude básnit o ničem?
 

Dovolím si k tomu jednu malou poznámku.
Nemáme centrální plánování, nikdo neurčuje školám počty absolventů. Vypadá to jako čistě konkurenční trh se vzděláním. Při detialním pohledu to ale tak hezké není. EU tlačí na zvušování počtu absolventů VŠ někde jsem dokonce zaslechl, že cílem je abu VŠ vzdělání mělo v EU cca 80 procent populace.
Jenže s rozvojem společnosti neroste  IQ populace a i gaussova křivka rozložení IQ zůstává stále stejná.  Pokud má mít 80 procent populace vsokoškolské vzdělání, musí se (aspoň u některých oborů) snížit laťka.
Nabídka VŠ studia stále roste ,  včetně toho bezplatného, hrazeného státem. Ekonomická situace rodin není taková, aby nutila mladé přemýšlt čím a jak se uživí.
Navíc stát poptává na pozice úřednictva  stále více absolventů jakéhokoliv VŠ oboru (včetně oborů vůbec nesouvisejícíc h s předmětem činnosti)
Tržní prostředí to tedy moc není, nevede ke vzniku konkurence a ani není podnětným prostředím pro inovace.
Co vyrábět když se vše dá dovézt z Číny? Umění je prodat vyrobené zboží i když ho zákazník tak moc nepotřebuje. Tady se  spíš uplatní psycholog nebo socilog.
Dlouhodobě mi to připadá jako cesta do pekel ale zatim je to cesta pěkná, rovná tak proč se znepokojovat

[Martin Babrňák]

co se týče té 4.0. V práci teď dost naražíme na problémy starších objektů kdy maj marku, ale něco se někde porouchalo (ať už čidlo, kabel, převodník etc),  původní firma už třeba ani neexistuje, dokumentace je k ničemu. Vzniká tak problém jak třeba onen vadný článek nahradit. Když si na to pozvou nějaké současné maraře tak ten jim řekne, že to je na kompletní překopání (vytrhání té staré, překopání kabeláže atd) takže cenovka letí do milionů. a pomalu jinej způsob není právě kvůli tomu jak tu bylo zmíněno, že ta digitalizace je neřízená (EU se tu rozčiluje nad napájecím konektorem u mobilů když stejně ten capl do zásuvky má USB 2.0, ale nějaké sjednocení digitalizace neřeší) a nikdo tu nemá ani vůli to nějak sjednotit. Trochu do toho teď proniká LoRa s tím, že ten protokol je volný, všem přístupný a tak trochu nutí firmy být víc otevřené v možnostech použití komponent třetích stran (i tak se tu ale najdou tací kteří si to uzamknou pro sebe a spoléhají na to, že se prsí nějakým povolením, třeba, že jejich dálkový odečítač elektroměru má povolení od CEZu, přitom distributorovy je jedno jak si případně odečítám data z optického portu na elektroměru).

Ale bezdrát stejně nikdy nebude moci nahradit vše a všude, obzvláště něco jako je LoRa a další LPWAN technologie, které prostě nebudou nikdy fungovat v reálném čase a tam kde je potřeba snímat veličiny v reálném čase to jinak než drátově asi zatím ani nepůjde.

[Martin Novák]

Manuální práce a nároky na její kvalitu, jsou upozadněny poždavkem na zpracování tabulky o jejím vykonání, které trvá déle, než práce samotná.
Ovšem výsledkem je nějaká excelová tabulka kdesi v ústředí, nad kterou si pohoní čerstvě přijatý kontrolor kvality práce, který ač práci samotné nerozumí, z tabulky vyčte, zda byla provedena a jestli by nebylo možné ty časy ještě zkrátit, aby nebylo potřeba tolik zaměstnanců.
Přínosem je tedy vznik nových pracovních míst, které neprodukují žádné hodnoty, pouze kontrolují, zda zdroje dobře plní výkonnostní plány.

Celkově došlo k úplnému převrácení hodnot. Už není důležité něco nového, převratného udělat ale co nejlíp to "obkecat". Presentace a excellovské tabulky jsou najednou důležitější jako práce samotná. Už není důležité něco umět, ale co nejlíp zabalit výkal do pozlátka a vyhlašovat jej za dort. S tím zcela jednoznačně souvisí i nechuť mladých lidí studovat technické odbory kde prostě nic "obkecat" nejde a 2+2 je vždycky 4 nezávisle na názoru studenta. Pro mnoho lidí zvyklých školou proplouvat s minimální námahou je tak nějaký pseudoobor na tiskárně diplomů volbou číslo 1. Situace zašla už tak daleko, že se mi nedávno jeden akademický funkcionař z VUT Brno svěřil že má vážnou obavu kdo vůbec bude udržovat v chodu technologie na kterých závisí naše existence až do důchodu začnou masově odcházet technici z generace "Husákových dětí". 

[Miroslav Minařík]

Celkově došlo k úplnému převrácení hodnot. Už není důležité něco nového, převratného udělat ale co nejlíp to "obkecat". Presentace a excellovské tabulky jsou najednou důležitější jako práce samotná. Už není důležité něco umět, ale co nejlíp zabalit výkal do pozlátka a vyhlašovat jej za dort.

Vytesat do zdi! Odkud já to jen znám?  

[Jiří Kantner]

Celkově došlo k úplnému převrácení hodnot. Už není důležité něco nového, převratného udělat ale co . Situace zašla už tak daleko, že se mi nedávno jeden akademický funkcionař z VUT Brno svěřil že má vážnou obavu kdo vůbec bude udržovat v chodu technologie na kterých závisí naše existence až do důchodu začnou masově odcházet technici z generace "Husákových dětí". 

Tahle obava je ze určité části lichá. Na trhu působí celá řada firem, které s radostí provedou upgrade těhle technologií následná údržba se nebude řešit pomocí vlastních sil ale bude na to domluvený kontrakt s dodavatelem. Co na tom, že stará technologie plnila všechny požadavky a mohla dále fungovat. Zvýší se jen závislost na výrobci /dodavateli a posílí se trvalé cashflow kdy místo vlastního zaměstnance platíte výrobci. Najmete  nového zaměstnace který místo znalosti technologie potřebuje správně vykazovat jak probíhají healthcheky, upgrady atd.  Pak jednoho dne výrobce oznámí že za rok nebo dva bude end of support a začne vše nanovo. Smutné je, že se  při tom vytratí určité know how a zvýší se závislost na dodavatelích technologie. Limitujícím faktorem nebude zdaleka fyzická životnost zařízení ale morální (sem patří i to, že neseženete po x letech někoho kdo by tomu rozuměl).

[Martin Novák]

Tahle obava je ze určité části lichá. Na trhu působí celá řada firem, které s radostí provedou upgrade těhle technologií následná údržba se nebude řešit pomocí vlastních sil ale bude na to domluvený kontrakt s dodavatelem.

Problém je v tom, že ani ty dodavatelské firmy za pár let neseženou techniky. Řeknu to asi takhle: když v jeden akademický rok ukončí studium 150 sociologů, 200 politologů, 300 absolventů genderových studii ale jen 70 energetiků a 150 síťových inženýrů, máme do budoucna zaděláno na docela masivní průser. Synovec studuje na VUT komunikační technologie. V ročníku jich začínalo 140 a na studium nebyl výběr ale nábor. V druháku jich zůstalo 78, zbytek odešel studovat něco "snadnějšího". Nakonec jich bakalářský titul dostalo kolem 60.

[Jan Yossarian]

Pánové, opravdu nechci ve firmách nikoho nasrat ale napsat to musím!
Pohledem na odborníky u některých našich výrobců je to tragédie.
Pravděpodobně je to nejhorší v těch velkých koncernech, kde se zabývají hlavně reporty. V miinulosti jsem byl zvyklý na to, že jsem vyhledával ty, kteří publikovali v časopisech. Dnes se ještě objevuje třeba inženýr Štěpán z Felten & Guilleaumme se svými proudovými chrániči. Super a dál?
Dál nic. Nikdo už nic nepíše. Ti staří tvrdí, že už vše napsali a že to už všichni známe a nová generace neumí napsat souvislý odstavec.

Znalosti mladých produkťáků jsou omezené tak možná na to, zač jsou placení a bohužel i v některých případech mám "vygůgleno" více, než o věci tuší. Rád se účastním firemních worshopů abych se dozvěděl informace z první ruky. Teda chtěl jsem to napsat v minulém čase.

Letos jsem byl na několika událostech a dopadlo to tak, že kdybych dal synovi předčítat datasheety, ušetřil bych čas a cestování. Přednášející znali ..... ale s nějakým stupněm vysoké školy se rádi pochlubí. To je novodobá tragédie, tedy asi spíš pro ně, protože si info najdu jinde a jestli jim do toho ještě hodí vidle AI, tak jdou žebrotou. Figurky do jazzu. Hlavní přidanou hodnotou bod do ČKAITU a obžerství.

[Miroslav Minařík]

Neříkám, že bych to, co popisujete neviděl podobně ale technik obvykle není spisovatel ani zázračný rétor. Na druhou stranu výřeční mluvčí nedělají rozdíl mezi kabelem a vodičem, budou tvrdit, že je zařízení pod proudem a podobné lidové nesmysly. Pokud vím, tak žádná technická škola nevyučuje veřejný projev. Skutečně! Ani na VUT v Brně nemají dramaťák. A co vy? Vy byste vyseknul poutavou a přínosnou přednášku třeba na šedesát minut o své práci? 

[M S]

Sice oproti povodnej teme ide o mierny off topic, ale ked uz sa Industry 4.0 nacalo..

Prvy problem vsetkych tychto buzzwords je, ze im malokto rozumie. Vacsinou su prezentovane top manazmentu firiem a tam malokto vie detaily o automatizacii, cest vynimkam. Takze v konecnom dosledku sa obchodak a CEO navzajom potlapkavaju po ramene ake to bude skvele. A na konci z toho vacsinou vyjde strasny paskvil, kedze to musi prejst cez 20 roznych ludi/firiem/procesov a ak je kazda co i len jednym percentom nekompetentna, skoncite s krasnym 0.99^20 cca 80% vysledkom. Takze v konecnom dosledku sa stale nieco bude srat a nefungovat dokonale.

Pritom je ale zakladna premisa skvela.

Stroje sa navrhuju v 3D programoch. To je fakt. Riadenie PLC sa navrhuje v roznych vyvojovych studiach, ktore maju velmi pokrocile moznosti simulacie. (Mimochodom, ak niekto spomenie v 2023 programovanie noveho stroja v LAD, ukazte mu dvere, fuj.)

Konecne niekoho napadlo dat uvedene dokopy. Takze programator si vie odskusat software na 3D simulacii stroja, overit koncove stavy, nastavit parametre, testovat veci a pohyby, ktore by v realnom svete neboli mozne, lebo by hrozilo poskodenie drahych casti.

Pridajte k uvedemu VR headset s dobrymi controllermi a mozete si vyskusat stroj ovladat nazivo vo VR. Toto je okrme ineho extremne prinosne ked navrhujete celu tovaren a potrebujete sa pohrat s pristupovymi cestami, servisnymi pristupmi atd atd. V porovnani s navstevou realneho stroja momentalne nic tak neprinesie realne odskusanie ako VR.

Dalsi krok - simulacia celej tovarne. Zoberte niekolko strojov, spravte model tovarne, nastavte vstupy a vystupy materialu, operatorov. Siemens Tecnomatix to robi uz roky, no tak nejak.. mizerne a zbytocne zlozito. V novsich verziach ale uz je mozne zobrat virtualne stroje s plne virtualizovany m riadenim, hodit ich do virtualnej tovarne a presne vidiet people flow, material flow, kde v tovarni mate kriticke miesta, ktory stroj je najpomalsi z celej produkcie, vplyvy udrzby a vypadkov na zvysok produkcie, pouzitie skladovych miest, vypocet predpokladanyc h vypadkov jednotlivych dielov ako motory, pneumaticke valce, loziska, ovladacie prvky. Kto hral hru Factorio, ktora je prakticky cela o optimalizacii tovarne - tak sem sa dostavame.

Preventivna udrzba jednoducho funguje, to je overeny fakt. S modernymi postupmi je mozne extra drahe motory osypat snimacmi, ktore spolahlivo povedia, ze motor dosiahol 90 percent zivotnosti a potrebuje repas. Spolahlivo pred tym, ako sa spektakularne poserie v plnej rychlosti a hodi trojtonovou hriadelou cez dve steny. A toto zacina prichadzat aj do beznych menicov a casto bez externych snimacov. Za pouzitia cloudu (sproste slovo, ktore nemam rad, ale ked ma vyrobca menica k dispozicii desattisice merani z roznych miest, statistiku dokaze viest) je mozne zistit, ze drobne parametre behu maju istu korelaciu s opotrebenim a zas viete povedat, ze motor melie z posledneho.

[M S]

Pokracovanie.. ten limit je dost maly.

Spickove nove motory maju integrovany menic, 18 bitovy enkoder a potrebne snimace v malej kocke nasunutej na oske motora. Do isteho vykonu je mozne k motoru priviest jediny M12 kabel s napajanim a datami, ktory je dokonca mozne rozviest medzi dalsimi motormi - toto zjednodusi udrzbu a aj vyrobu neuveritelnym sposobom - ziadne tahanie a zapajanie kablov. Jeden konektor z PLC pre 20 motorov v serii, plna onboard diagnostika, vymena za minuty. Nove PLC ani nepotrebuju rozvadzace, vsetko je modulove, napajanie, snimace, menice. Aj toto je castou P4.0, kedze vsetky tieto zariadenia vedia produkovat haldy diagnostickych dat pouzitelnych ine len na udrzbu ale aj na riadenie a podobne.

Dalsi krok je Manufacturing Execution System. Mate inteligentny sklad s aplikaciou QR kodov na produktoch. Mate inteligentny roboticky system, ktory spravne zasobuje produkciu. Produkcne stroje maju na vstupe a vystupe skenery a znackovace. Chyby operatorov su minimalizovane . Je coraz dolezitejsie mat pre kazdy produkt traceability, takze na vystupe plnohodnotny "pas" s presnym udajom zlozenia, presnym popisom krokov vyroby, cely strom od raw materials na vstupe az po vystup, spolu s meraniami kazdeho kroku produkcie, kontrolou kvality a vsetkym inym podstatnym.

Spravne navrhnuty MES system, v spravne navrhnutej tovarni so spravne navrhnutymi strojmi dokaze neuveritelne zazraky s produktivitou. A hladanim obskurnych chyb, kedy drobna chyba na jednom stroji, ktoreho vysledky su ale stale v tolerancii, v kombinacii s drobnou chybou na uplne inom procese vytvori paskvil. Moznost mat obrovsku databazu udajov o kazdom medziprodukte a schopnost pracovat s touto databazou, pripadne na nu vypustit dobre natrenovany automaticky system je nieco skvele.

No.. a teraz to dajte spravit nejakemu diletantovi a dostaneme sa presne tam, kde sme.

[Jiří Kantner]

I když to tak nevypadá, souhlasím s Vámi

Problém je v tom, že ani ty dodavatelské firmy za pár let neseženou techniky.

Dodavatelské firmy možná budou mít centrály v Evropě a tam budou mít absolventy sociologie a genderových studíí a ti budou vymýšlet jak mají vypadat záchodky pro x dalších pohlaví.
Techniky bude mít asijská pobočka a tam bude soustředěna kvalifikovaná práce. Dlouhodobě tento model postupné deindustrializ ace udržitelný samozřejmě není. Know how sa vždy zabydlí tam, kde se něco nového vymýšlí a vyrábí.
Místa kde se jen spotřebovává chudnou a degenerují. Skutečné hodnoty nevznikají ani pravidelnou degustací rumů, ani celodenní diskuzí o genderu ani publikováním slabomyslného obsahu na sociální sítě. I když je zatím možné zatakovou činnost pobírat každý měsíc zajímavou sumu peněz. Každý den je potřeba něco sníst, jednou za x měsíců koupit nové boty místo prošoupaných a jednou za x let opravit na domu střechu aby nepršelo do postele...
Čím dál víc pozoruji v západní společnosti nárůst používání slova nárok. Lidé argumentují. že mají nárok na bydlení ,  nárok na připojení k internetu a snad i nárok na pomoc při jakékoliv nouzi. Nárok na pochvalu ve škole a v zaměstnání si pak myslí, že mají automatický nárok na úspěch. Vzdávají se odpovědnosti za svůj život a nepřímo i svých svobod. Takhle nějak si představuju zlatem dlážděnou cestu do pekla.

[Petr Lánský42]

tak si přečteme normu iso 68-1:1998, jak je definován metrický závit a zdržme se výkřiků ...

[Milan Hudec]

tak si přečteme normu iso 68-1:1998, jak je definován metrický závit a zdržme se výkřiků ...

Přesně tak, na metrický závit pasuje metrická matka, to potvrdí 9z10 asijských studentů.

[Jan Yossarian]

A co vy? Vy byste vyseknul poutavou a přínosnou přednášku třeba na šedesát minut o své práci? 

Asi ano ale já mám roky praxe. Poukazoval jsem na to proto, že pokud někdo pracuje na pozici kde se od něj čeká nějaký veřejný projev, tak by mohl na sobě zapracovat. Někteří se opravdu nedají dlouho poslouchat. To už musí být nějaká kapacita abych zkousnul mizerný výstup. Pokud jde o obyčejného prezentéra, tak to si dávám pauzu a jdu pryč.

A vzpomínám si na jednoho studenta ČVUT, který na první pohled neodpovídal představě někoho, kdo má něco sdělovat a po chvíli mi padla brada, jak měl myšlenku srovnanou a spatra všechny překvapil.

Čím dál víc pozoruji v západní společnosti nárůst používání slova nárok. Lidé argumentují. že mají nárok na bydlení ,   nárok na připojení k internetu a snad i nárok na pomoc při jakékoliv nouzi. Nárok na pochvalu ve škole a v zaměstnání si pak myslí, že mají automatický nárok na úspěch. Vzdávají se odpovědnosti za svůj život a nepřímo i svých svobod. Takhle nějak si představuju zlatem dlážděnou cestu do pekla.

S tím souhlasím! Už jsem alergický na všechno pochází z nějakého zvyku. Zpravidla jsou nejlepší ti, kteří vyrůstali bez jistot a potřebují se prosadit aby přežili. Jenže to je ta sociální Evropa plná falešných jistot.

[555]

tak si přečteme normu iso 68-1:1998, jak je definován metrický závit a zdržme se výkřiků ...

a  9z10 asijských studentů se drží vlákna.....