Jaké jsou zvláštnosti kladené na hromosvod v případě elektricky vodivé fasády?

[Milan Jakeš]

Při realizaci provětrávaných zateplených fasád je dnes běžné, že vnější obložení fasády je upevněno na kovovém roštu, který tak je po celé ploše fasády. Obložení může být buď nevodivé a nebo z povrchově upravených a naohýbaných hliníkových plechů.

Nevím, zda jsou na ... v takových případech kladené nějaké zvláštní požadavky a jaké. Předpokládám, že hlavním úkolem zde bude minimalizace potřebné výpočtové vzdálenosti s odpovídajícím návrhem hromosvodu a její dodržení vhodným umístěním prvků elektroinstala ce. Rovněž zde bude asi nutnost spojení ... s MET a tedy i SPD T1 nejlépe v neměřené části ER.

[Jan Hájek]

Pokud je vodivá fasáda, jsou pouze dvě možnosti řešení:

Faradayova klec, kdy se musí spojit nejenom všechny díly fasády (spojení musí být schopné vést bleskový produ),  ale i všechny vodivé prvky objektu (armovací železa, kovové nosníky, vodiče) a pak nasadit svodiče bleskových proudů typ 1 na všechna vedení vstupující do objektu.
Více zde: eDEHN#43: Faradayova klec snadno a rychle

Izolovaný hromosvod, kdy naopak se bleskový proudu vede kolem objektu v dostatečné vzdálenosti od všeho vodivého a svodiče typ 1 se nasadí pouze na vstupu na patě objektu.
Více zde: eDEHN#38: Výpočet přeskokové vzdálenosti "S" dle ČSN EN 62305-3 ed.2


Pokud máte smůlu a objekt je moc velký a vysoký, nebude izolovaná jímací soustava proveditelná a budete muset vše řešit jako Faradayovu klec, která je mnohem náročnější na objem lidské práce a proto i násobně dražší, než izolovaná LPS. Pokud je objekt stávající (a není Faradayova klec) dodělávat na něm 100% spojení je náročnější, než ho zbourat a postavit znovu pořádně. 

[Milan Jakeš]

Skvělá videa.

Nosný rošt fasády by vytvořil velmi bytelnou faradayovu klec v rastru 50x80cm (průřezy nosných pozinkovaných částí jsou krásných 100 a 80 mm2).

Dům je zděný, kovové konstrukce by zde měly být jen Íčka nad okny. Připojit vnější Íčka by mělo být celkem v pohodě, vnitřní věřím už splní požadovaný odstup.

Předpokládám správně, že klasické svody by zde úplně odpadly a nahradila by je ta Faradayova klec? Měřicí svorky na uzemnění by pak mohly být v zemi v příslušných litinových krabicích. Z nich by vedly pásky za soklem na svislé kovové nosníky roštu.

[Jan Hájek]

Nosný rošt fasády by vytvořil velmi bytelnou faradayovu klec v rastru 50x80cm (průřezy nosných pozinkovaných částí jsou krásných 100 a 80 mm2).

Dům je zděný, kovové konstrukce by zde měly být jen Íčka nad okny. Připojit vnější Íčka by mělo být celkem v pohodě, vnitřní věřím už splní požadovaný odstup.

Puste si ta videa ještě jednou a pozorně je sledujte. 50 cm na 80 cm není Faradayova klec. Stejně tak budete mít daleko více železa v domě než uváděné překlady.

Strop, věnec, podlahy, ta armovací železa v nich spojíte jak?
U každého vstupu do objektu (anténa, zvonek, světla, kamery, čidla atd.) instalujete SPD typ 1 jak?
Jak se poperete s uzemněním pro tyto SPD typ 1?
Jak propojíte plechy a rastr fasády, svářením?
Jak dodržíte dostatečný odstup od takto hrubé Faradayovy klece?

Při zpracování projektu je nutno dodržet:
-   ČSN EN 62305-3 ed.2, čl. 4.3, 5.5.3, E.4.3
-   ČSN EN 62305-4, ed.2, čl. A.3.2

 
Při revizi je nutno doložit:
-   Fotodokumentaci, která by dokazovala vodivá spojení o rozměru ok pro vnější zdi, stropy a podlahy. Rozměr ok je dán vodorovnou vzdáleností mezi vnější/vnitřní instalací a armováním – bezpečný odstup ds podle ČSN EN 62305-4 ed.2, čl. A.1.

-   Měření přechodných odporů před zalitím obvodových zdí a stropů jednotlivých pater                0,1 Ω..

-   Měření celkového přechodného odporu 0,2 Ω mezi jímací soustavou a hlavní ekvipotenciáln í přípojnici.



Aniž bych objekt znal, bude s největší pravděpodobnos tí levnější a jednodušší izolovaná jímací soustava.

Mrkněte sem: http://dehn.cz/cs/reference

[Milan Jakeš]

Mně ta oka na videu přišla jako přemrštěně malá. Kritérium vzdálenosti k vnitřní instalaci dle velikosti oka ve videu jsem přímo řečené nezaznamenal (třeba jsem jen málo stražil uši).

Vaše připomínky jsou velmi vydatné a projdu si je spolu se studiem normy.

Omlouvám se, ale mám jednu úplně "kacířskou" myšlenku. Co kdybychom zkusili přistoupit k onomu nosnému roštu naopak jako ke svodu izolovaného hromosvodu? Nenašla by se pak nějaká možnost, že by vzdálenost s vyšla minimální (díky masivnosti a rozsáhlosti roštu) a tedy realizovatelná i při omezeních plynoucích z přítomnosti roštu?

[Jan Hájek]

Omlouvám se, ale mám jednu úplně "kacířskou" myšlenku. Co kdybychom zkusili přistoupit k onomu nosnému roštu naopak jako ke svodu izolovaného hromosvodu? Nenašla by se pak nějaká možnost, že by vzdálenost s vyšla minimální (díky masivnosti a rozsáhlosti roštu) a tedy realizovatelná i při omezeních plynoucích z přítomnosti roštu?

Teoretická možnost to je, jen byste musel dům pod fasádou přizpůsobit tomuto řešení a používat ho s určitými omezeními. Třeba bez elektrické instalace a výskytu osob.


Samotné pospojení rastru tak, aby mohl vést bleskový proud bude zřejmě dražší, než izolovaný hromosvod.

[Milan Jakeš]

No, já zatím ještě tak úplně nevím. Klasický izolovaný hromosvod z FeZn vede cca 10cm nad fasádou s konzolkami zasekanými do fasády. Je prosím běžně zvykem, že v místě svodu na vnitřní straně zdi nejdou žádná vodivá vedení, do nichž by mohl přeskočit výboj? A co diskutované kovové výztuhy ve věnci. Svody vedou i v jejich blízkostí. Nepřeskočí do nich také výboj?

Zkusil jsem si nainstalovat SW DEHN Support, ale bez sériového čísla to má ikonky pro spuštění výpočtů šedivé. Zítra zkusím napsat do DEHN, jestli je možnost si SW vyzkoušet. A taky kouknu do 62305 na podrobnosti k výpočtu s.