Musí být u starších bytových domů také požárně dělící konstrukce?
Miroš Jan:
(poklona) pane Karas.
váš dotaz je tak všeobecný že na něj nelze jednoduše odpovědět. Takže obecně.
Vše záleželo na tom jak velký objekt to je, kolik pater, jaké stavební konstrukce, kolik schodišť, počet obyvatel, atd. Požární ucpávky musely být ve všech stoupačkových šachtách, které procházely jednotlivými patry, vždy, (myšleno z 1 PP do 5 NP). Bohužel to nikdo nedělal. Následky jsou dodnes. Pro upřesnění jsem na toto téma na tomto servru již odpovídal na podobný dotaz, použijte tlačítko vyhledávání. :)
Baloun Miloslav:
To: Beláň
Za ad)1- souhlas
ad)2- nelze souhlasit bez výhrad
Bytové domy - paneláky měly a mají kabelové šachtice HDV utěsněny prostupy mezi podlažími v případě SOP/Z sendvičem heraklitu
v případě JOZ/Z minerální vlnou někdy s povrchovou úpravou stěrkovou hmotou. V některých případech to bylo pouze vyfakturováno.
Schodiště je sice samostatný požární úsek, ale je také únikovou cestou počínaje nechráněnou s nejnižšími požadavky na bezpečnost až po chráněné únikové cesty typu A,B,C s vysokými nároky viz ČSN 73 0802.
Uvedu příklad ohrožení:
v suterénu domu dojde k zahoření, kabelová šachtice svým aerodynamickým
tahem přenese zplodiny hoření do nejvyžšího podlaží, je-li to v noci má někdo smůlu a zbytek domu ještě o ničem neví.
V případě plamenného hoření v šachtici ať místního nebo přeneseného je ohrožena celá úniková cesta známým komínovým efektem.
Neutěsnění průchodů mezi podlažími je značné riziko zejména u vyších objektů a zatím jsem se nesetkal s odporem majitelů a správců domů proti dodatečným zatěsněním.
Radek Červený:
Pokud se na rekonstrukci dělá projektová dokumentace, jakože by mněla, měl by si projektant nechat vypracovat od požárního technika požární zprávu, a podle toho navrhnout ucpávky tak, aby oddělovaly jednotlivé požární úseky.
Co se týče šachty na chodbě domu, jedná se téměř vždy o jeden požární úsek, tudíž se zde nevyžadují ucpávky mezi patry. Ovšem musím dát za pravdu například panu Beláňovi v tom, co napsal o komínovém efektu. V praxi jsme pár takových příhod také již zažily a není to pěkný pohled. Přitom pokud by byly ucpávky i zde, došlo by k zahoření rozvaděče pouze na jednom patře a nebyl by poté odstaven třeba celý osmipatrový dům.
Karas Jiří:
Omlouvám se,že odepisuji až teď,ale byl jsem zaneprázdněn.
Upřesňuji,že se jedná o 8 a 12 podlažní panelové domy s 32 a 60 byty.
Jedná se o stoupací vedení,která procházi jednotlivými patry. Společně se silovým vedením jsou vedena i vedení sdělovací (mnohdy nedovoleně).
Upozorňuji,že přívodní a stoupací vedení jsou dle ČSN 332130 poddimenzovaná,stoupačkové svorkovnice a jističe před elektroměry značně napálené (za hranicí své životnosti).
Víme,že elektrická zařízení se mohou provozovat dle dřívějších předpisu,ale pouza za předpokadu,že nejsou nebezpečná. A zde bohužel vážné nebezpečí zahoření hrozí - stalo se již několik případů.
Pro bytové domy platí ČSN 730833 (požární bezpečnost budovpro bydlení-budovy skupiny OB4) a říká,že požárně dělící a nosné konstrukce musí v ubytovací části vykazovat požární odolnost nejméně 30 minut,požární uzávěry musí být nejméně 15C2.
Rovněž ČSN 730802 hovoří o tom,že prostupy musí být utěsněny.
Můj názor je ten,že by se utěsnění mělo provádět především v objektech dříve zbudovaných,protože právě tam hrozí vážné nebezpečí zahoření s následným komínovým efektem. A bohužel je to u paneláků jev celostátní.
Pane Bedáň píšete,že jste se nesetkal s odporem majitelů a správců domů - já mám zkušenosti naprosto opačné. Vynakládají značně větší částky za zateplení,výměnu oken,střechy atd.,ale elektrické zařízení je zatím moc nezajímá .....
Karas Jiří:
Pane Beláň omlouvám se za překlep...
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana