Je možné v ČR použít kabel 3x2,5 + PE 1x1,5?
Milan Hudec:
SPDčkem si kategorii přepětí v tom kterém úseku tvoříte.
Karel Bělohlávek:
Citace: Jiří Schwarz 08.02.2023, 13:37
Co to je "dostatečně nízká ochranná úroveň"?
Standardně T2 udrží hladinu na max. 2,5kV, T3 má udržet napěťovou hladinu na max. 1,5kV, ale jen na omezenou vzdálenost (5m), takže T3 se používá jako ochrana konkrétního koncového zařízení (spotřebiče), nikoliv pro nějaký rozvod.
Dostatečně nízká úroveň je ta, které je menší než impulzní odolnost zařízení, např. toho kabelu.
Běžně se vyrábí SPD typu T2 s ochrannou hladinou menší než 1,5 kV. Skutečná úroveň je poté ovlivněna délkou připojovacích vodičů. Účinná ochranná vzdálenost je následně dle normy 10 m, viz 5-534 ed. 2, čl. 534.4.9.
Citace: GDPR 08.02.2023, 14:24
To stále nedává odpověď na mou otázku, kde ve které normě je napsáno, že by pomocí SPD bylo možné snižovat požadavky na impulsní odolnost zařízení (a nebo i kabelů)?
On byl spíše myšlen fyzikální princip řízení přepětí v zařízení než obecný požadavek normy pro instalace na nějakou konkrétní hodnotu. Přeci jen je koncepce kategorií přepětí, která vznikla někdy v šedesátých letech, spíše pravděpodobnos tního charakteru a s vlastním útlumem nebo řízením přepětí nemá moc co dělat.
Asi nikdo nepochybuje, že nn rozvody jsou minimálně kategorie III. Opravdu ale spadají do této kategorie i obvody MaR, pokud je v nich 230 V? Běžně jsou součástí těchto rozvodů rozvaděče se systémy, které mají spíše charakter koncových zařízení.
Citace: GDPR 08.02.2023, 10:40
Je to třeba typický problém většiny MaRáků a revizáků ... MaR zvesela pouští 230 V po kabelech JYTY, které mají 1 kV AC pro 1 mm² / 2 kV AC pro 1,8 mm², ale všichni se usmívají, a revizáci k tomu píší, kterak je prý zařízení "schopno bezpečného provozu".
Je tedy vhodné tyto kabely označovat jmenovitým napětím např. 300/500V? Není to matení spotřebitele, když se v podstatě na úrovni 230 V v běžné instalaci nedají použít?
Ty JYTY jsou ostatně na pranýři celkem dlouho. Také se někdy argumentuje nesplněním podmínek ochrany dvojitou izolací dle čl. 412.2.4.1 aktuální 4-41.
GDPR:
Citace: Milan Hudec 08.02.2023, 17:46
SPDčkem si kategorii přepětí v tom kterém úseku tvoříte.
Který článek které normy něco takového definuje?
Milan Hudec:
Citace: GDPR 08.02.2023, 18:00
Který článek které normy něco takového definuje?
Doufám že tak jasnou věc nedefinuje článek žadný.
Karel Bělohlávek:
Citace: Milan Hudec 08.02.2023, 17:46
SPDčkem si kategorii přepětí v tom kterém úseku tvoříte.
Citace: GDPR 08.02.2023, 18:00
Který článek které normy něco takového definuje?
V aktuální ČSN EN 60664-1 se zdůrazňuje „spíše pravděpodobnos tní charakter“ kategorií přepětí. Nebylo tomu však vždy. Ve staré ČSN 33 0420 čl. 1.3.18 (zrušena 2002) bylo např. uvedeno následující:
Kategorie přepětí. Smluvní číslo, založené na omezování (nebo řízení) hodnot předpokládanýc h přechodných přepětí, která se objeví v obvodu (nebo v rámci elektrické soustavy s různými jmenovitými napětími) a jsou závislá na prostředích, která ovlivňují přepětí.
V elektrické soustavě se dosáhne přechodu od jedné kategorie přepětí na jinou nižší kategorii vhodnými prostředky, které jsou v souladu s požadavky na součinnost např. přepěťové ochrany nebo sério-paralelní uspořádání impedance na rozptýlení, absorbování nebo převedení energie na výbojový proud, která sníží hodnotu přechodného přepětí na hodnotu, která odpovídá požadované nižší kategorii přepětí.
Dále lze podobný přístup nalézt v platných výrobkových normách, např. v Příloze I ČSN EN 62477-1, která se týká výkonových elektronických měničů. Ta příloha má ostatně velmi příhodný název: „Příklady snížení kategorie přepětí“.
Takže otázka také může znít trochu jinak. V jakém článku normy je uvedeno, že se takovýto přístup použít nesmí?
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana