Musí mít právnická či fyzická osoba oprávnění od TIČR?

<< < (5/5)

Jaroslav Jonáš:
Pro pana Bocka:
Vaše odpověď není přesná, tedy správná. Správnou odpověď vidím takto:
Ten kdo "provádí montáž VYHRAZENÉHO technického zařízení, musí mít k tomu oprávnění".

Jaroslav Jonáš:
Kdo přišel na to, že domovní el.instalace (domky, byty) nejsou VTZ?

Radim Strycharski:
Když už je tedy o tom zase řeč:
Jak má elektrofirma správně poznat, že byla objednaná na činnost na VTZ, aby jí pak mohlo být případně vytknuto, že nemá oprávnění TIČRu, které má mít? O takové zásadní skutečnosti přece nesmí být pochyb hned při prvním kontaktu zákazník/dodavatel.

Jan Bocek:
Citace: Jaroslav Jonáš  25.01.2023, 12:25

Pro pana Bocka:
Vaše odpověď není přesná, tedy správná. Správnou odpověď vidím takto:
Ten kdo "provádí montáž VYHRAZENÉHO technického zařízení, musí mít k tomu oprávnění".


Ano, máte pravdu.
Vždy v historii bylo elektrické zařízení v rozsahu od 50 do 1000V AC považováno za vyhrazené zařízení. Proto museli mít pracovníci na EZ profesní kvalifikaci a v případě  dodavatelské činnosti oprávnění k této činnosti.

Nic se nezměnilo ani s platnosti zákona 250/2021 Sb.

Diskuse zde vznikla na dotaz, zdá musí mít dodavatelská firma instalující výrobní linku strojního zařízení v průmyslovém areálu oprávnění k této činnosti.

Při této montáži je instalace EZ  pracovištěm a proto zde platí i zákon 250/2021
a NV 190/2022 o vyhrazených technických elektrických zařízením a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti. Až po ukončené montáži se SZ stává výrobkem a předává se podle postupu stanoveným NV 118/2016. Proto je SZ ze zákona 250/2021 vyjmuto a patří pod Z22/1997 Sb a tím dnes pod NV 118/2016 Sb.

Stejný princip platí pro instalace bytů, bytových domů, rodinných domků. Během instalace je to pracoviště a platí zde všechny zákony okolo bezpečnosti práce, jako je ZP, Z 251/2005 a také Z250/2021 se svými prováděcími předpisy. Po ukončení montáže se EZ předává uživateli protokolem o shodě, nebo VRZ. Pro uživatele který dělá obsluhu, to již není VTZ.

Takže znovu a pomalu,
ten kdo montuje dodavatelským způsobem elektrické zařízení musí mít vždy k ŽL oprávnění k této činnosti, protože je to vždy při montáži vyhrazené elektrické zařízení. Teprve potom, až se předá uživateli, provozovateli, tak již to v některých případech daných zákonem nemusí být VETZ.


Jan Bocek:
Doplnění:

Tak a MH si objedná elektrikáře který je OSVČ, aby mu instaloval dva lustry a vyměnil dvě zásuvky. OSVČ má kvalifikaci a musí mít i způsobilost k této činnosti vyjádřené oprávněním. A to proto, že začíná pracovat na VTEZ. Udělá co je potřebné a ukončí to protokolem o jakosti s předáním. A dále to již zase není VTZ, ale jen elektrické zařízení bezpečné pro obsluhu. Je to možná úsměvné, ale mnozí kolegové to zde již i takto prezentovali v jiných vláknech. Ano, můžeme tvrdit, že Z250/2021 nám do těch definic co je vyhrazené EZ hodil trochu vidle. Jenže musíme se s tím poprat. Již v úvodu zákona 250 je uvedeno, že některé věcí jsou pozitivní a některé i negativní. A pak je nutno studovat i důvodové zprávy k zákonům a NV. Zákon 250 způsobil, že po létech najednou mnozí oprašují NV 378 a NV 118....ano, byly to jen nějaké NV a nebraly se vážně. A dnes vše co není pod Z250 tak je pod NV 378 a NV 118. Léta tvrdím, že podnikatelská osoba v oboru elektro musí mít oprávnění k této činnosti. Můžete mne kamenovat, ale mělo a má to svůj význam. Není to buzerace, stejně jako odborné vzdělání a praxe.

Navigace

[0] Index zpráv

[*] Předchozí strana