Preferujete drátovat PLC digitální výstupy přímo na řízený prvek nebo přes relé?

[Jakub Horváth]

Pří sepnutí ventilu/stykače preferujete drátovat cívku stykače/ventil přímo na digitální výstup PLC, nebo používáte pomocné relé (z plc na relé, relé sepne napětí na cívku stykače/ventil),   popř. z jakého důvodu?

Lze transistorové výstupy drátovat přímo na cívky stykačů?

[Jan Franěk]

Preferuji kvalitní moduly, kde znám jasně parametry každého výstupu a dle toho se pak rozhoduji.  Pomocná relátka používám pouze tam, kde z nějakého důvodu hrozí, nebo mlže hrozit  poškození vstupu a tím znehodnocení modulu. Tedy ne pokaždé ale pouze v určitých přesně daných případech. Jinak spínám vše přímo moduly. Méně součástek, méně prostoru pro to co se může pos....
Není vyjímkou, že mám v rozvaděči více různých spínacích modulů, s různými vlastnostmi, protože nimi spínám i různé zátěže. Nejkvalitnější výstupy používám na světla, kvůli LEDkám a podobně. I kvůli ceně jednotlivých modulů, dle dovolené zátěže a kvality výstupu.
Osobně nevidím důvod proč nespínat relé, nebo stykač, případně nějakou cívku ventilu rovnou modulem. Nepoužívám zásadně žádný modul, který by byl tak špatný, že by toto nezvládl.

[Petr Liskar]

quote author=Jakub Horváth link=topic=47147.msg368985#msg368985 date=1663678770]
Lze transistorové výstupy drátovat přímo na cívky stykačů?
[/quote]
Pokud máte ty výstupy chráněné transilem a výstup to proudově dá, tak můžete.

[Miroš Jan]

Osobně razím cestu, že vše, co je řízeno PLC uvnitř rozvaděče strojního zařízení, ovládám přímo výstupy z PLC.
Jakmile jsou řekněme prvky mimo rozvaděč, tak jedině přes kontakty relé.
 

[Martin Kurka]

Vkládání prvku relé na výstupy jen pro riziko poškození výstupu, nebo pro to, že jde mimo rozvaděč je podle mne nemístné plýtvání, zdražování konstrukce, zvýšení pracnosti a chybovosti montáže a zmenšení spolehlivosti celého stroje.

Správně navržené výstupy PLC

- jsou správně odjištěny a impedance smyčky dovolí vypnout pojistný prvek, nebo skupinový pojistný prvek při zkratu jednotlivého výstupu

- charakteristik a pojistného prvku leží pod mezním proudem polovodičového výstupu, nebo jsou mezní proudy PLC omezeny elektronickou pojistkou samotného zkratuvzdornéh o výstupu PLC  (u malých PLC elektronickou pojistkou zdroje napájení výstupů)

-jsou u odrušeny přímo u zdroje rušení, tj, na magnetech cívek (odrušené konektory "botičky" magnetů cívek pneumatických ventilů a hydraulických rozvaděčů, odrušené cívky magnetů stykačů...)

-jsou dlouhá vedení chráněna proti indukovanému přepětí transily (v konstrukci PLC karet)


Přímé použítí výstupu PLC je u lepších PLC výhodné i proto, protože hlásí zkraty na výstupech jako kritickou závadu, což u relé musíte ošetřit jinak a komplikovaně přes vstupy.


Naopak použití výstupního relé jako mezičlánku na výstupech PLC je nezbytné, nebo výhodné

- pro galvanické oddělení signálů (bezpečné napětí oddělené od nebezpečného - pozor i malé napětí 24V pro výstupy může být ze zdroje napětí, který nemá bezpečnostní parametry oddělení obvodů)

- pro ruční ovládání signálů a pro opravy - vyjmuté relé z patice zaručeně vypnuto, ručním ovládáním na relé trvale sepnuto. Tato volba je výhodná (ale i nebezpečná) pro ovládání kritických pohybů, pro nouzové sjetí nebo udržení technologie při vadě PLC, nebo při změně programu v jedndušším PLC a  pak beznárazové najetí se změněným programem.

- pro zavazbení výstupů přes bezpečnostní prvky (pak musí být použita nejen bezpečnostní relé ale často i oddělovací relé a ministykače s nuceným vedením kontaktů a s kontrolou lepení a svaření kontaktů)

- kdy je ekonomické vícečetné rozdělení výstupů (větvení) s galvanickým oddělením větví, nebo je ekonomičtější několik výkonových relé místo celé nové výkonové karty, nebo karty pro jiné napětí (ovládání 230V atd.)

- pokud potřebujete bezpotenciálov é spínání (napájení z cizího zdroje, ovládání sousledností a spouštění předchozích a následných strojů linek ..."oranžové dráty"). I zde se s výhodou použije možnost ručního ovládání, nebo zaručeného rozpojení řetězce vazeb mezi stroji po vyjmutí relé.

[Martin Kurka]

Pokračování
- dále může být z hlediska technologie nebo její bezpečnosti důležité použití paměťového relé, aby při výpadku napájení, nebo PLC zůstalo relé v posledním stavu. Nebo je důležité  z hlediska technologie či bezpečnosti použití jiného speciálního relé (krokové, hlídací, časové...).

Poznámka na okraj

Mimochodem, některá paticová relé mají možnost vyjmout samotné relé a v patici nechat odrušovací člen opatřený indikací a tím můžete sledovat budicí signál relé a mít výstupy relé vypnuty a galvanicky odpojeny.

Pozor při vyjímání relé, protože vyjmete nejen spínací, ale i rozpínací kontakty a můžete způsobit nebezpečný stav jejich rozpojením. Bezpečně lze vyjímat jen relé s jen spínacími kontakty, nebo s nezapojenými rozpínacími (nutno číst aktuální schema zapojení).

 S výhodou se dají někdy i použít instalační relé s ručním ovládáním - mají i stav trvale vypnuto. Nebo instalční relé s ručním ovládáním a automatickým návratem, ale použití automatického návratu relé do polohy AUT je funkce u strojů trochu riskantní a musí se dobře zvážit podle kvalifikovanos ti údržby.

A obecně instalační relé mají nižší životnostní a spolehlivostní parametry než relé průmyslová.