Jaký typ stavby volíte (Analýza rizika tab. C.2) v případě RD?

[Jirka Dobrovolný]

RD či cokoli jiného v normě neuvedeného je třeba přiřadit k nejbližšímu výrazu, tj. za mne: občanská výstavba, mezi ostatní bych zařadil skutečně něco "ostatního" (pergola, garáž, přístřešek zastávky, voliéry, jeskyně...

Opět bohužel narážíme na fakt, že je v zákonem vyžadovaném postupu díra. A teď se sejdou dva právníci a budou mít na věc tři názory. Podle Vašeho jemnocitu je nejbližší kategorie budova občanské výstavby, podle jemnocitu jiného není možné mezi úřady a vlaková nádraží rodinný dům zařadit.

Problém je totiž jinde a já po dalším studiu problematiky spíše docházím ještě k jiným poznáním.

Tabulka C.2 totiž uvádí podíl, v některých edicích a jazykových mutacích uvádějí "procentuální" podíl, obětí v důsledku daného typu škody.

Bylo pro mě trochu zavádějící sjednocovat kategorie, jak je uvádí tabulka C.2, kdy si člověk představoval, že první kategorie jsou dané výbuchem, druhá jsou velmi kritické stavby, třetí kategorie jsou stavby s vysokým počtem osob a poslední jsou stavby, které nic z toho nenaplňují.

(pokračuje...)

[Jirka Dobrovolný]

(...dokončení)

Je to nejspíše úplně jinak. Na výše uvedeném asi vůbec nezáleží. Opravdu je rozhodující procento případných obětí a to je prostě čistě statistický údaj. I když některé budou asi jen odhadem.

Například mohlo být zjištěno: "V rodinných domech při hmotných škodách například požárech vyvolaných bleskem v daném období zemřelo nebo bylo vážně zraněno z celkových přítomných 1526 lidí 78. Tedy cca 5% a to znamená, že máme činitel, který nás zajímá:  0,05. V nemocnicích 10% = 0.1, na nádražích 0.1% tedy 0,001, ..."

Podle mě kategorizace, kterou navrhlo IEC není příliš jednoznačná a mnohem bližší realitě je ta, kterou využívá například právě zmíněná britská norma v její národní příloze (ve které ovšem nechápu desetinásobné hodnoty oproti IEC, přičemž žádný jiný činitel není naopak snížen, příslušné rovnice mají stejný tvar).

Tedy jakákoliv stavba, u které neznáme skutečná statistická data, může reálně spadat do téměř kterékoliv kategorie, protože odhadovat procento obětí je asi jako malovat abstraktní obraz. Každý to udělá jinak. Každá stavba je množinou o jednom prvku, ale norma se v tabulce C.2 snaží tyto malé množiny sjednocovat do množin velkých 1-2-5-10 (%),     které ovšem poněkud omezeně, neúplně pojmenovává.

Tedy vzorový příklad venkovského domu neříká, že se jedná o budovu občanské výstavby. Říká (jen a pouze),  že "případná hmotná škoda pravděpodobně způsobí 10% lidských obětí". A tak je to asi potřeba chápat.

Tedy se dá skoro říct, že každý sw, který kategorizuje stavbu stejně jako C.2, poněkud svazuje ruce.

[Milan Hudec]

Osobně počítám se součinitelem ojebání, taková ta normová "národní zvyklost".
Tj.návrh ve trojce, výsledek čtyřka, v lepším případě mírně naddimenzovaná .