Může se elektrický mlýn točit nadzvukovou rychlostí?
Martin Kurka:
Obvodová rychlost strojů, které se říká nadzvuková je spíš trochu marketingová hodnota. Myslí se tím obvodová rychlost větší než rychlost zvuku ve stojícím vzduchu na hladině moře při 20°C, našich známých zaokrouhlených 330m/sec.
Ale ve stroji je mechanismem unášen jak přítomný vzduch tak i zpracovávané médium a směs se pohybuje v souhlasném směru a relativní rychlost je nižší.
"Nadzdvukovou" rychlost má v podstatě každá elektrárenská turbína na nízkotlaké sekci - to je ta s největším průměrem. Ale i tam je rychlost expandující souhlasně směrující páry působící na lopatky tak vysoká, že nedochází k sonickému třesku a navíc je také jiný tlak a hustota média, než u zvuku u hladiny moře a 20°C.
Obdobně tříštivé vysokootáčkové mlýny unáší jak zpracovávaný materiál, tak vzduch, který udržuje mletý prach ve vznosu a relativní rychlost je podzvuková.
Dokonce i některé větrné turbíny s obrovskými dlouhými listy které vidíme se točit otáčkami, že je stačí sledovat oči, mají na obvodě obrovské rychlosti.
U největších turbín je často problém, že rychlost větru u nejnižší polohy lopatky a u nejvyšší polohy lopatky je tak rozdílná, že dolní lopatky brzdí horní. A proto se obrovské větrné turbíny dělají jednolopatkové s protizávažím. Ony i tři lopatky jsou z tohoto důvodu docela standard, když je jedna nahoře, dolní dvě už a ještě nejsou úplně dole.
Nicméně nic nemění na tom, že obvodová rychlost "nadzvukových" stojů je vysoká, odstředivé síly obrovské a vliv jakékoliv nevývahy může být destruktivní. A že to je výrobní majstrštyk, kterým se jeho výrobce může právem pyšnit.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana