Je možné se dotknout za daných podmínek holou rukou živé části zařízení vn 22kV?

[Karel Konopka]

     Předesílám, že můj dotaz je samozřejmě v čistě teoretické rovině. Je mi 50 let, mám se rád, takže mě hned nehaňte a neoznačujte za blázna.
 
     Z praxe mám zkušenosti jako ostatně většina elektrikářů (chtěné i nechtěné) s dotykem živých částí pod napětím v síti TN-C,C-S 230VAC, kdy pokud je člověk dostatečně izolován od země, vodičů N a PE a okolních kovových konstrukcí, tak při dotyku nic necítí.

     Stejný průběh se mi potvrdil i u napětí 600VDC v síti IT pro MHD. Dielektrický koberec do 26,5kV, dielektrická obuv, sucho, bezpečné vzdálenosti od opačného pólu a země. Výsledek: opět jsem nic necítil.

     Analogicky z toho vyvozuji, že pokud budu dostatečně odizolován od země či jiných se zemí spojených částí tj. dielektrická podlaha + koberec, boty, vzdušná vzdálenost atd.,   měl by shodným způsobem proběhnout (tedy bez újmy) i dotyk jedné fáze holou rukou u sítě 22kV.
Fázové napětí proti zemi je u tohoto rozvodu cca 12,7kV, stejný dielektrický koberec 26,5kV, boty s gumovou diel. podešví a vzdušné bezp. vzdálenosti.

     Ale jelikož mě problematika vn a VVN zajímá, tak ze zjištěných informací tuším, že to tak jednoduché není. Viděl jsem mnoho filmů, kdy při dotyku zařízení vn i po vypnutí a odpojení přeskakuje oblouk na vodivou část předmětu, který je k ní přiblížen přestože není spojen se zemí ani spojen s jinou fází. Tedy není spojen vodivě se zemí a přesto se náboj přemístí přeskokem viz. tyčová zkoušečka 26,5kV při měření částí pod napětím nebo odpojených částí před zkratováním.

     Z jiných témat jsem pochopil, že se jedná o vyrovnání el. potenciálů.  Také jsem se dočetl, že člověk je relativně malý objekt z hlediska kapacity. Diel. koberce na betonu mají lepší izolační vlastnosti než vzduch a další. Není mi tedy jasné v čem by mohl být problém.

     A to je můj první dotaz. Je tedy možné se takto holou rukou dotknout části 12,7kV při dodržení dostatečného odizolování od země a dalších dílů konstrukce? Tedy že bych se pouze "nabil" na potenciál odpojené části? Případně přes nějaký nabíjecí odpor pro snížení kapacitního proudu z živé části do mojí ruky?

Druhý dotaz je prostý. Pokud si navleču dielektrické rukavice homologované pro napětí 26.5kV, mohu se bezpečně dotknout živé části vn tedy
-fázového napětí 12,7kV a země   nebo
-sdruženého napětí mezi fázemi 22kV?

[Miroslav Minařík]

Něco málo z archívu k tématu :-)

[Jiří_Hrubý]

  

     Analogicky z toho vyvozuji, že pokud budu dostatečně odizolován od země či jiných se zemí spojených částí tj. dielektrická podlaha + koberec, boty, vzdušná vzdálenost atd.,    měl by shodným způsobem proběhnout (tedy bez újmy) i dotyk jedné fáze holou rukou u sítě 22kV.

Ano, za dodržení podmínky nevodivého okolí se na potenciálu jedné fáze běžně pracuje.
Experimentální dotyk v rukavici je bez problémů, ovšem opět je nutno dbát na vzdálenosti ostatních fází a uzemněných částí.
Jinými slovy je rozdíl sahat na drát na široké konzoli a strkat ruku do mikrobloku.

Viděl jsem mnoho filmů, kdy při dotyku zařízení vn i po vypnutí a odpojení přeskakuje oblouk na vodivou část předmětu, který je k ní přiblížen přestože není spojen se zemí ani spojen s jinou fází. Tedy není spojen vodivě se zemí a přesto se náboj přemístí přeskokem viz. tyčová zkoušečka 26,5kV při měření částí pod napětím nebo odpojených částí před zkratováním.

     Z jiných témat jsem pochopil, že se jedná o vyrovnání el. potenciálů.

To jiskření po vypnutí, to je kapacita. Běžné u kabelových sítí. Zkoušečka (fázovka) na to nereaguje, kope to šíleně.
Proto je nutné vybíjení, tedy uzemnění a zkratování.
Jiskření při práci na potenciálu je, jak sám píšete, vyrovnání. U zvn to umí upálit kus ruky, když se nepoužije tyčka.
Problém není v ničem, je to jen o proměnných, pokud si vytvoříte z kvalitního koberce jakousi vanu, ze které si sahnete na fázi, neděje se nic. Pokud ale budete na koberci jen stát a sahnete si holou rukou, bude rozhodovat vaše vzdálenost od čehokoli s potenciálem odlišným od fáze, jejíž jste součástí, protože pak do toho může promlouvat od vlhkosti vzduchu po blížící se bouřku cokoli.

Takže ad 1) je to možné
          ad 2)  jedné fáze v pracovních rukavicích klidně, ovšem je třeba zvážit kde, protože je třeba brát v potaz části těla, které v rukavici nejsou a přiblíží se k potenciálu zbylých fází, pokud by se jednalo třeba o nápad sahat na odpínač či hladit kudly odpojovače.
Sahat na dvě fáze současně se při běžných pracích nepředpokladá, považuje se to za nebezpečné vzhledem k hodnotám špičkového napětí. Rukavice by to měly vydržet coby ochranná pomůcka - airbag taky testovat nechcete a spokojíte se s brzdami...


 

[Peter Munka]

22kV trojfazova distribucna siet je siet izolovana, bez spojenia so zemou. Na rozdiel od siete 230 / 400 V, kde je skoro vsade TN-C (S) a PEN je so zemou spojeny.
Cele sa to potom u 22kV komplikuje napr tlmivkou, ktora je so zemou spojena. Ktora zase byt nemusi napr vo vacsej fabrike s vlastnym rozvodom 22kv a trafom 110 / 22 kV.
Co pri malom napati neublizi (IT siet za trafom v labaku pre bezpecne pokusy),  to pri 22 kV ublizi, lebo kapacit voci zemi sa nezbavite a aj pri takom napati aj cez pomerne malu kapacitu prejde znacny prud.
Pokus typu : stojim na izolacnom koberci, ale pod nim je uzemnena plechova platna by som teda nerobil, vase chodidla budu voci tej kovovej platni ako druha elektroda kondezatora a dielektrikum bude ten koberec.

[Zdeněk Friedrich]

U trakčáků na 25 kV je to už mnoho desetiletí běžná praxe, pracovat na odizolované plošině pod napětím.

[Karel Konopka]

Velice vám všem    za objasnění těch specifik vn.

     U spousty spolupracovník ů z řad elektrikářů se kterými jsem kdy pracoval, jsem totiž při otázkách na věci a děje, které mě zajímaly, pochopil, že když jim někdo řekl, že to nejde, nesmí se apd.,  tak oni to přijmou bez přemýšlení, proč nebo z jakých důvodů. Prostě někdo to řekl a hotovo. A tedy vysvětlení pro mě=nula. Ta opravdová podstatná fyzika jim uniká. A pak z toho plynou zážitky, kdy se "elektrikář" s 20 letou praxí bojí opravit zásuvku nebo vypínač pod napětím, protože neví co může a co ne. Sám samozřejmě také raději pracuji na vypnutých obvodech, ale v průmyslu to hold někdy nejde.

Film o údržbě jsem viděl několikrát a je to nádherné. Stále obdivuju, co člověk může dělat, pokud zná souvislosti.

Ještě jednou tedy    za informace.
K.K.

[Miroš Jan]

U trakčáků na 25 kV je to už mnoho desetiletí běžná praxe, pracovat na odizolované plošině pod napětím.

To samé, platí u trakce 3 kV DC.
Akorát si už nbepamatuji, kdy jsem na DC trakci pracoval.
To je už hóóóóóódně dávno.

[Jirka Š. Svejkovský]

Je to "práce pod napětím". Lze a dělá se to. Na venkovním vedení vvn na izolované plošině.

Co se týče vn 22kV (nebo 6 kV, 35 kV) se to opravdu nedělá. Možná na venkovním vedení.

Rukavice jsou poslední záchrana. Problém je v tom, že u menších napětí jsou fáze celkem blízko u sebe a strčit tam (i izolovanou) ruku riskuju natažení oblouku mezi fázemi.

Nejvíc vážných úrazů nejsou průchodem proudu, ale popáleniny.

[Vašek Petr]

U trakčáků na 25 kV je to už mnoho desetiletí běžná praxe, pracovat na odizolované plošině pod napětím.

Co vím dle OTV, tak na 3000V (DC trakce) pod napětím na plošině lze (mimo vyznačená místa - červeně orámované jednou přeškrtnuté bílé kolečko),  ale na střídavé trakci (25kV) na plošině pod napětím nelze - je vnitřním předpisem zakázáno.

[Peter Munka]

V literature o praci na vn su fotky, kde z plosiny menia izolatory na stlpe 22 kV pod napatim, len si prehodia izolacne rohoze cez konzolu. Krajne vodice este chapem, ale prostredny mi celkom jasny nie je. Plosina je vzdy pripojena na potencial fazy, na ktorej pracuju.

[Jiří_Hrubý]

V literature o praci na vn su fotky, kde z plosiny menia izolatory na stlpe 22 kV ... Plosina je vzdy pripojena na potencial fazy, na ktorej pracuju.

Nechci rozporovat literaturu, ale koš je odizolován od stroje, je z izolantu a zajišťuje ochranu nevodivým okolím, proto se pozastavuji nad možností jeho připojení na potenciál, na kterém se pracuje. Ono by se pak snadno stalo, právě třeba na tom prostředním izolátoru, že by to v lepším případě končilo obloukem mezi košem a konzolí, případně vedlejší fází a výpadkem linky.