Je třeba v provozu s nebezpečím výbuchu vytvářet základový zemnič?
Pavel Rotrekl.:
Projektuji konstrukci, která bude umístěna ve venkovním prostředí v chemickém provozu v místě s nebezpečím výbuchu. Jedná se o ocelovou konstrukci, která ponese potrubí pro vzduch. Nosná konstrukce bude mít železobetonový základ. Ke všem kovovým konstrukcím v okolí jsou přivedeny a připojeny pásky, které jsou vyvedeny ze země a investor mi zatím není schopen říci, odkud vedou. Počítá se samozřejmě s připojením pásků i k této nové ocelové konstrukci. S projektováním uzemnění se zatím nepočítá. Vedl jsem diskusi s projektanty elektro, kteří v daném místě pro tuto technologii projektují elektrická zařízení. Podle nich bych měl základ pro konstrukci použít jako základový zemnič. Tento svůj postoj projektanti dokládají doporučením v příloze C v ČSN 33 2000-5-54, která základový zemnič doporučuje. Já nepovažuji vytvoření základového zemniče za vhodné z důvodu, který je tam také uveden, a to je vznik elektrochemick é koroze. V národní příloze této normy je navíc uvedeno: „Předpoklad, že měděné zemniče nepoškodí ocelovou výztuž betonového základu se v Česku neprokázal, a proto doporučení přílohy EN 62305-3 používat měděné zemniče je třeba brát střízlivě.“ Kromě toho se jedná o relativně malý a málo hluboký základ, který odpor uzemnění ovlivní jen nepatrně. Podle mne je tedy správné upustit od připojení uzemňovací soustavy na výztuž základu. Uvažuju správně? Uvažujete stejně? Tuto otázku je možno brát i jako obecnou otázku o vhodnosti používání základových zemničů z hlediska splnění hlavní funkce železobetonové ho základu. Vzniká-li elektrický článek, tak vzniká vždy, protože vždy někde existuje propojení výztuže v základu s nějakým zemničem zakopaným v zemi, i kdyby to propojení mělo být dlouhé.
Milan Hudec:
Bod nula (teoretická nula), vytvořím pod základovým zemničem z nerez materiálu.
Armování bude k tomuto připojeno a nebude se podílet (podílení omezeno) na proudové cestě.
Jirka Údržbář:
Jak to myslíte s těmi měděnými zemniči (stávající uzemňovací pásky jsou v mědi)?
Jinak za mne: Každá příležitost, instalovat nové uzemnění v průmyslu, je velmi vhodná. Uzemnění pozinkovanými páskami v chemickém průmyslu nemá většinou velkou životnost (již po 10 letech od instalace v zemi jsou pásky částečně bez zinku a začínají korodovat).
Zdeněk Dančák:
Zinkované se snad musí zalévat vždy do betonu (cementu) ne? Tam cement funguje jako "zastavovač" koroze.
Pokud vím, tak v zemině se toleruje bez další ochrany jen nerez V4A (už i V2A je špatně) a měď se nesmí používat v zemi nikdy.
Rozmahel Vladimír:
Citace: P. Rotrekl 26.01.2022, 13:12
Projektuji konstrukci, která bude umístěna ve venkovním prostředí v chemickém provozu v místě s nebezpečím výbuchu. Jedná se o ocelovou konstrukci, která ponese potrubí pro vzduch....
Nebude konstrukce vystavena také účinkům blesku?
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana