Co vše musím splnit, když se chci stát výrobcem rozvaděčů?
Pavel Horský:
Kolega touží být absolutně samostatný a k vytoužené samostatnosti mu chybí už jen to, aby si mohl sám vypisovat certifikaci k rozvaděčům včetně svého výrobního štítku.
A já mu slíbil, že mu zjistím, co vše je k tomuto potřeba. Protože to sám nevím, ptám se někoho z kolegů, kteří v tom mají naprosto jasno.
Co vše musím splnit, když se chci stát výrobcem rozvaděčů?
Miroš Jan:
Pavle, opravdu se chce stát výrobcem rozvaděčů?
Jak přesně to funguje teď, to nevím. Popíšu, jak to fungovalo kdysi.
1. Vymyslím dvě řady rozvaděčů, a to jeden bude končit s In = do 63 A/230/400V AC, druhý do 150 A/230/400V.
2. Seznam pošlu do EZÚ.
3. Vyberou z každé řady po 1 kousku.
4. Vyrobím dle zadání po 1 kousku.
5. Pošlu do zkušebny.
6.Zkušebna odzkouší, (přitom ty rozvaděče může zničit).
7.Zkušebna mě vystaví fakturu na zaplacení.
8.Zkušebna mě jakožto firmě vystaví certifikáty, ale ty mají omezenou dobu platnosti. Nevím jestli na 3 roky.
Po této lhůtě, musíš absolvovat celé kolečko znovu.
9.Vesele mohu začít vyrábět.
Cena se odvíjí od toho, jek je rozvaděč velký, a také od toho, jaké má mít krytí. Při krytí IP 55, je samozřejmě cena vyšší.
Jenomže firma si zřídí živnostenský list na výrobu rozvaděčů, je to živnost volná, ale má to svá úskalí.
Protože máš živnost, tak ti přijde na kontrolu kdekdo.
Jak zacházíš s obaly, to je tuším hygiena, dále přídě ČOI, atd. atd. (zle)
Další možnost je vyrobit rozvaděč od jednoho výrobce, například OEZ, samozřejmě počínaje prázdnou skříní, osadit jednotlivými prvky od toho samého výrobce. Nafotit, zakreslit, a poslat do OEZ. Z OEZ, mi pří jdou papíry i s výrobním štítkem. :)
Pak je další možnost, kterou jsme zvolily v naší firmě, ale to sem nebudu uvádět. ;)
Karel Bělohlávek:
Základem je splnění podmínek uvedených v evropské směrnici 2014/35/EU. Požadavky této směrnice, která se někdy zkráceně označuje LVD, jsou obsaženy v NV č. 118/2016 Sb.
Pro posouzení shody vyrobených rozvaděčů (nenazýval bych to certifikací) se používá tzv. modul A, tj. interní řízení výroby. To znamená, že není nutno jednotlivé ověřovací zkoušky nebo vlastní návrh zadávat externím organizacím (např. zkušebnám) v případě, že je v mých silách tyto zkoušky relevantně provést (např. vlastnit příslušné měřící přístroje, znalost postupu ověřování apod.).
Hlavním předpokladem shody je potom skutečnost, že zařízení odpovídá příslušné harmonizované normě, v případě rozvaděčů tedy souboru 61439.
Miroš Jan:
Tak to bych chtěl vidět zkušební metodu, v případě že rozvaděč má krytí IP55? :)
Jo a ten rozvaděč, múže, ale taky nemusí odpovídat souboru 61 439-*** ;)
Karel Bělohlávek:
Citace: Miroš Jan 04.01.2022, 17:14
Tak to bych chtěl vidět zkušební metodu, v případě že rozvaděč má krytí IP55? :)
Ve skutečnosti je ta metoda velmi jednoduchá. Soubor 61439 uvádí dvě metody, které jsou navzájem ekvivalentní.
První metodou je vlastní zkoušení dle ČSN EN 60 529 pomocí prachové komory a proudnice.
Druhou metodou je potom "pouhé" ověření krytí (a samozřejmě podmínek použití) jednotlivých komponent, které výsledné krytí ovlivňují, např. prázdné rozváděčové skříně, průchodek, ovládacích prvků atd. Krytí může být dokonce stanoveno různě pro jednotlivé části rozvaděče. Pokud by se však někdo chtěl stát výrobcem i prázdné rozváděčové skříně (což bych elektrikářům rozhodně nedoporučoval), musí použít metodu první.
Citace: Miroš Jan 04.01.2022, 17:14
Jo a ten rozvaděč, múže, ale taky nemusí odpovídat souboru 61 439-*** ;)
Ano, potom to však již nebude rozvaděč nn dle ČSN EN 61 439-X, ale "rozvaděč" dle jiné normy. Dokonce ani nemusí být nutně uveden na trh (do provozu) mnou uvedeným způsobem. ;)
Dle mého názoru lze i jednotlivé přístroje integrované v úplném krytu označit (např. v dokumentaci skutečného provedení el. instalace) termínem rozvaděč.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana