Ohýbají se dnes ještě ocelové trubky ohýbačkou?
Tým Elektrika:
Ohýbají se dnes ještě ocelové trubky ohýbačkou?
Ohýbají se dnes ještě ocelové trubky ohýbačkou? Nebo se spíš používají hotová kolena? Není to praktičtější si kolena objednat a nechat přivézt na stavbu nebo kdy si myslíte, že je vhodnější vlastnit ohýbačku trubek?
Zdroj: zde...
Milan Hudec:
Pokud má mít trubka více ohybů, pak práce s ohýbačkou vyžaduje praxi a zkušenost, což jsem postrádal a furt bylo něco krátké, dlouhé, málokdy však akurát (dance)
František Janeček:
Pokud jde jen o pravoúhlé ohyby, hotové koleno, budiž.I když ve spoji to trochu při protahování někdy drhne.Nejsou ale potřeba všechny ohyby pravoúhlé.Poto m přijde na řadu ohýbačka.Pokud nejde o trubky P36 nebo P42, pokud to umíš, je to hračka a s takovou ohýbačkou, jaká je tam na obrázku, to musí být radost s ní pracovat.Trube k jsem se něco naohýbal a byly na místech, kde byly vidět, ne někde ve zdi.Když si vzpomenu na ty staré ohýbačky, které bylo obtížné jen přemístit z místa na místo, natož s nimi ohýbat trubky, je tahle nebe a dudy.
Václav Třetí:
Větší průměry slabostěnných trubek se ohýbají špatně, mají tendenci se lámat a dělat vroubky a také zmenšit světlý průměr. Je třeba je vyplnit suchým pískem, důkladně ho utemovat a konce trubky utěsnit. Pak následně je třeba trubky zase důkladně vyčistit. Obdobně se trubky ohýbaly také nahřátím autogenem (což je dnes velice nákladné - cena technických plynů je neuvěřitelná) a pozor písek musel být dokonale vysušený, aby nevznikala pára.
Použití hotových kolen má svoji výhodu v průmyslové výrobě, ovšem ne vždy je k mání přesně to, co potřebujeme a hned.
Miroslav Minařík:
V dnešní době jsou ohýbačky spíše raritou nebo doménou firem, které dělají "zakázkové" instalace, úpravy, rekonstrukce atp. Tvrdím to ve srovnání s dobou někdy kolem roku 1985, kdy úložné možnosti se zdaleka nepřibližovaly těm dnešním. Tehdy se dělala různá umělecká díla. Svazky vodičů v rozvaděčích jako v Boeingu nahradily rozplétací kanály. V dnešních výrobních prostorech se ukládá vedení nejen na stropech, stěnách ale celkem běžně i v podlahách. Tím se zkracují délky dávných konstrukcí z trubek. Vzpomínám si, že některé trasy byly docela problém vymyslet a naohýbat. Mnozí si pamatují, že šev trubky musel být uvnitř ohybu. Pak si představte ohyb 15°doleva, pak 20° doprava a pak 90° nahoru nebo dolů. A to vše podobným zázrakem jako je níže uvedený exponát u Vítka Rotrekla.
Podotýkám, že někdy v roce 1982 jsem neměl problém pochopit zapojení stykačové kombinace reverzace, jak spíš s tehdy normálním estetickým provedením zapojovaných vodičů. Ale o tom se dnes zmiňovat, znamená být okamžitě pračlověkem, který neumí appstoru najít vhodnější appku :-)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana