Máte někdo zkušenost s rozvody v celobetonovém bytovém domě?

[Pavel Tesař]

Máte někdo zkušenost s rozvody v celobetonovém bytovém domě?

[Miroš Jan]

TO Tesař.
Přeji .
Dělal jsem několik panelových bytů, a jedinný způsob který se nám osvědčil, byl pomocí fréz. Frézou vše vydrážkovat vysakat a je to. Bohužel ta pracnost je tam dost velká.
¨Druhá možnost je rohové plastové lišty.

[Hynek Bureš]

Předpokládám že ten dům se teprve bude stavět a jste ve stadiu projektu. Pak je nanejvýš vhodné dát hlavy dohromady se stavařem a projektanty ostatních profesí a dobře se zkoordinovat. Je dobré využít připravené stoupačky a pro horizontální rozvody využívat pro ukládání vedení podlahovou vrstvu z lehčeného betonu případně jiného materiálu, která se obvykle vytváří jako kročejová izolace. Nebudete-li si vědět rady, poraďte se přímo nad plány s některým zkušenějším kolegou, nejlépe takovým, který na vlastní kůži zažil projektování paneláků.

[Josef Dolejšek]

Chtěl bych poradit od zkušenějších. Jak přecházíte přes dveřní otvory v případě, že nové rozvody provádíte v rohových (podlahových) plastových lištách?

[Pavel Rotrekl.]

Poznámka k frézování a sekání

Pan Miroš zapomněl u frézování dodat, že než se začne s frézováním a sekáním, je třeba mít vyhotoven statický posudek, nebo alespoň dobrozdání oprávněné osoby s přesným popisem, jak může drážka nebo výklenek vypadat, a jak se může provádět. Oprávněnou osobou je v tomto případě člověk mající autorizaci v oborech: autorizovaný inženýr pro mosty a inženýrské konstrukce, autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby. To  platí nejen u betonových staveb !!

[Petr Doležal]

To Rotrekl: Přesné
Projekty se v bývalém Stavebním podniku odsouhlasovaly na přípravě práce, kde byli vesměs stavaři. A měli jste vidět to " tóčo ",  když jste šli trasou v betonu.

[Radko Mrva]

U RD vždy je zákazníkem odsouhlasená dokumentace elektro, která řeší umístění hlavních vývodů (HR, světla, zásuvky, TV, PC, EZS, kamery ...) Na připravené bednění (šalovací desky) se před vylitím betonem připevní polystyrénové desky pro malé skříňky, osadí se speciální krabice do betonu a  propojí se trubkami (hadicemi) do betonu (existují i rozpěrky krabic pro budoucí vícerámečky). Místo pro hlavní rozvaděče se vytvoří bedněním. Prostupy stěnami a zdmi buď polystyrén, nebo např. novodurové trubky. Trubky se vyvážou k armovacímu železu . Beton se vibruje, takže pokud možno připevnit dobře.
Nezapomenout na základový zemnič, případně svody skrytého hromosvodu.
Ale co je nejdůležitější je spolupráce se stavbyvedoucím, který nám oznámí, od kdy do kdy máme čas mezi dokončením bednění a příjezdem mixu s betonem.
Instalace po dokončení nikdy úplně zákazníkovi nevyhovuje, ale s vývody pro svítidla nic neudělá a v obytných místnostech vždy osazujem do podlahy alespoň jedno nebo dvě zásuvková hnízda.

[Petr Doležal]

Koukám, že se odpovědi ubírají dvěma směry.
Tazatel by měl upřesnit, zda se jedná o novou stavbu (projektovanou) či stávající (rekonstrukce instalace)

[Miroš Jan]

TO Rotrekl.
Na to abyste v panelovém domě mohl vyfrézovat drážku, o rozměrech 3 x 3 cm, nepotřebujete posudek statyka. Tak jak topopisujete by se neudělala žádná rekonstrukce v pabelovém domě. Podle mého názoru, potřebujete posudek statyka když budete vyřezávat v panelu nový otvor pro dveře. Je pravda že tazatel přesně nespecifikoval svůj dotaz, zda se jedná o stávající panelový dům, nebo o novou stavbu.

[Jaroslav Klinský]

to p.Miroš - mluvil jsem s architektem - projektantem a ptal se ho právě na tento problém - drážky do stěn v panelovém domě. Jeho vyjádření je, že by to bylo vhodné, proto abychom nenesli případné následky při problému, když by se něco stalo. Pokud by někdo chtěl to tímto způsobem udělat, chci na něm vyjádření statika, jakým směrem je možné drážky dělat a v jakých velikostech.  Možná to je alibismus, ale proč si dělat zbytečné starosti, kterých je dost v jiných ohledech.
Je také pravda, pokud budu chtít udělat drážku pro jeden plochý vodič v délce cca 2m, tak to schválení asi není potřeba.

[Hynek Bureš]

Pane Tesaři, vylezte už konečné z té houpačky a upřesněte svůj dotaz - napište nám, zda řešíte elektroinstala ci v již hotové stavbě a nebo ve stadiu projektu, abychom se dobrali k nějakému závěru. Jelikož je otázka v sekci "Návrhy, projekty" a nikoliv "Realizace",  tak předpokládám že se jedná o projekt, tedy řešení v rovině spíše teoretické; ale jde tedy o novostavbu (beton se teprve bude dělat) nebo rekonstrukci (beton už  je hotový)?

[Pavel Tesař]

Jedná se o projekt na velký bytový betonový dům. Statik vyžaduje zakreslení každé drážky- trubky a krabice. Já se snažím prosadit rozvody vodorovné v podlahách a né ve stěnách. Svislé rozvody vytrubkovat trubkama KOPOS do betonu k přístroj. krabicím.  Při trubkování by měla asistovat už i elektromontážn í firma a ohlídat si správnost trubkování. Nikdy jsem to ale nedělal a tak se ptám zkušenějších na radu.   

[Hynek Bureš]

Projektuji elektroinstala ce v novodobých panelových bytových domech a panelových RD. V panelech jsou povoleny pouze svislé rozvody (trubky + krabice),  a to v rozumném množství bez asistence statika. Vodorovné rozvody v dutinách na styku stěnových a stropních panelů (v RD) res v podlahách (v BD). To co panelárna nestihne podchytit, popř. co si stavebníci vymyslejí na poslední chvíli, to se holt vysekává na místě (ale výhradně svisle). Projektování není tak složité jak by se mohlo zdát, nakreslí se normálně plány elektroinstala ce a pro panelárnu (resp. stavbu) to znamená že v místech vypínače či zásuvky bude vertikální "husí krk" od podlahy s krabičkou v odpovídající výšce a u podlahy kanálek na vstup kabelu (resp. vyústění trubky),  pro rozvodnice se připraví něco podobného ve větším, raději předimenzovat kvůli nápadům na poslední chvíli. Krabicové rozvodky pokud možno nepoužívat vůbec. V projektu lze doplnit všechny přístrojové krabičky výškovou kótou, není problém vytvořit jen půdorysy s okótovanými kolečky.
Kdyby se takto měly řešit i vodorovné rozvody, byly by s tím komplikace počítat množství kabelů v každé trase a podle toho volit její velikost res počet trubek, ve stovkách míst řešit souběhy a křížení - fuuuuj do takového projektu bych se nechtěl pouštět.

[Jan Štěpán]

...Jedná se o projekt na velký bytový betonový dům. Statik vyžaduje zakreslení každé drážky- trubky a krabice...

Buďto je statik začátečník a utíkejte od toho pryč, nebo jste si nerozuměli.

V 90% případů budete "něco" dodělávat na stavbě, tak to prostě chodí. Normální drážka pro trubku ten dům nepoloží. Do svislých panelů dávejte jen svislé drážky, vodorovné jim dělají nějakou paseku s nosností konstrukce, takže se pak vztekají.

[Pavel Rotrekl.]

To: Miroš Jan

Vy asi máte velké zkušenosti se statikou panelových staveb. Já takové zkušenosti nemám. Spočítal jsem si, že v příkladu, který uvádíte, pokud by se například jednalo o nosnou zeď tloušťky 150 mm, pak drážka široká 30 mm udělaná vodorovně, znamená, že ve zbylé části stěny bude tlakové namáhání betonu 2,2 krát větší, než, když drážka nebude. A to v případě symetrického zatížení. Běžně je třeba brát v úvahu nesymetrii, a to je ještě horší. Je možné, že v některých případech, například v dolních patrech vícepodlažních domů, to může znamenat, že stavba přestane vyhovovat technickým normám. To je ta „paseka“,  kterou nám statikům dělají vodorovné drážky, jak píše pan Štěpán. Na takové věci se, pokud vím, revize nedělají. Rozhodnutí je na vás. 

To: Jan Štěpán
Nevím, jak jste to myslel, že je statik začátečník. Já jsem to pochopil tak, že statik chce výkresy, aby je mohl schválit. Je to jeho práce a je to tak správně.
I to, co se dodělává na stavbě, musí být uděláno tak, jak to dovolí statik.

[Jan Štěpán]

Jako elektrikář mám jen velmi povrchní přehled o práci statika. Vím, že betonové konstrukce se překreslují a přepočítávají několikrát (zpracováváme i stavební výkresy pro stavaře a architekty)
U nás to funguje následovně:
Nám statik při následné osobní schůzce (vždy ji chci, je to lepší, jednodužší a i rychlejší) ukáže, kam můžeme bez problémů, kam pouze svisle a kam pokud možno vůbec. (důležité i pro následné dodatečné úpravy nových vlastníků).
Následně rozpracujeme projekt a dodáme mu návrh trubkování, který pokud odsouhlasí, jde buď do panelárny, nebo na stavbu.
Máme za sebou něco přes 10 paneláků, spolupracujeme se třemi statiky. Nikdy po mě nikdo z nich nechtěl každou drážku a každou dírku pro krabičku... 

Za "paseku" se omlouvám, nicméně jak jste upřesnil, vodorovné srážky v panelech mohou být opravdovým problémem.

[Pavel Rotrekl.]

To: Jan Štěpán

Souhlasím. Dohoda předem je pro spolupráci nejlepší.
Za „paseku“ se neomlouvejte. Je to výstižné.

[Pavel Tesař]

  .