Pracujete u hromosvodního materiálu s hodnotou zkratového proudu?

[Milan Hudec]

Konkrétně pro revizáky.
Necháte vyměnit zemní pásek k rozvaděči, pokud výrobce není schopen tuto hodnotu garantovat?

[Pavel Horský]

Konkrétně pro revizáky.
Necháte vyměnit zemní pásek k rozvaděči, pokud výrobce není schopen tuto hodnotu garantovat?

Zřejmě se ptáš na průmysl apod.,  že?

[Milan Hudec]

Zřejmě se ptáš na průmysl apod.,     že?

Ptám se obecně, v několika pro mne nejasných podotázkách.
1.musí být pásek na toto zatížení zkoušen?
2.pokud ano, musí být dostupné hodnoty?
3.pokud ano, jak musí být pásek připojen (je možno do něho vyvrtat díru pro šroub)?
4.kde končí šetřená schopnost pásku (v okamžiku prvotního kontaktu se zeminou)?
Všechny tyto problémy/otázky by nenastaly, pokud by realizátor použil Dehn (mají hezky vše potřebné uvedeno.
Bohužel byt použit tuzemský výrobce, přičemž vytěžení informací z tohoto je několikrát dražšší proces, nežli použití kvalitního materiálu na první dobrou.

[Miroš Jan]

Milane, toto jsem zatím neřešil.

[František Šohajda]

Proč zrovna pásek?
Z 95% je to kulatina!....

Problém bývá aby vůbec tam byl, ne tak proudové zatížení!

Možné proudy rozvaděčů nejsou tak velké jako proudy z blesku!
(Mám na mysli nn části)

[Pavel Horský]

Konkrétně pro revizáky.
Necháte vyměnit zemní pásek k rozvaděči, pokud výrobce není schopen tuto hodnotu garantovat?

Ne. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel, nikdy tuto myšlenku neaplikoval a když se tak zamyslím, do budoucna to ani neplánuji.

Pásek k rozvaděči je velice divným termínem.
Pásek max.do MET i když se spíše používá drát FeZn nebo nerez.

I tuzemský výrobce vyrábí drát v izolaci, takže se dá styku se zeminou nebo zdivem dokonale zamezit.

[Milan Hudec]

Tam Pavle nejde o izolaci, nýbrž o úsek, v kterém uvažujeme "plný" zkratový proud, tj.např šasi rozvaděče..... prvotní styk se zeminou.
Celkem se divím, že to nikdo neřešíte.

[Jiří_Hrubý]

Možné proudy rozvaděčů nejsou tak velké jako proudy z blesku!
(Mám na mysli nn části)

Tady bych polemizoval zejména nad délkou trvání průchodu bleskoproudu a dobou vyskákání patron na primáru. Ukáplý pásek po blesku jsem ještě neviděl, na rozdíl od pásku ukáplého na průchodce 630 trafa.


Pokud se jedná o zemnič spojený pouze s kostrou, což není úplně běžné, je maximální poruchový proud stejně  limitován hodnotou uzemnění a v čase může leda klesat vysoušením okolí pásku.
Největší proudová zátěž by se tedy měla týkat nadzemní části až do místa kde začne uzemnění fungovat.
Pro ukápnutí významný zkratový proud běžného zdroje v takovém případě páskem téct ani nemůže a při obvyklých hodnotách uzemnění a vypínacích časech, se nějak ani nedivím, že to projektanti neřeší.
Jiná situace může nastat při propojení rozvaděč-trafo, ale to není o uzemnění.

Co se připojení pásku týče, netuším, jak to má výrobce, ale běžně se setkávám s prolochováním na jednu až dvě díry (ne vrtáním),  přivařením a klasickým svorkováním.

[Peter Lovacký]

Celkem se divím, že to nikdo neřešíte.

Mne sa nezdá žeby dajaká norma na ochranu pred bleskom požadovala pre výber hromomateriálu aj výpočet podľa vzorca v 543.1.2,... ten je prioritne určený na ochranu pred NDN..
Navyše skratové prúdy s ktorými sa ráta pri výbere materiálu ochr. vodiča ani nie sú tie maximálne možné, ale sú stanovené podľa požadovaného času vypnutia z vypínacej charakteristik y predradeného istenia...

No keď dajaký výrobca udáva aj max. prúdy pre svoje výrobky je to isto fajn, šak hromomateriál ako výrobok sa dá použiť aj ako holý ochranný vodič podľa 54ky,.. keď sa to hodí...
Podľa môjho je to dobrá služba pre špeci materiály ktoré v normách ťažko dohľadať,..bo bežne sú v tabuľkách len hodnoty pre CU, AL a oceľ...
A projektant si aj tak musí najprv vypočítať (vybrať) správne „k“ použitého materiálu, a potom aj vyrátať jeho min. prierez jak ochr. vodiča na skr. prúdy v konkrétnom mieste EI,..no aspoň má širší výber na trhu...

[Jan Hájek]

Jen pro představu co nabízí Google na dotaz poškození železobetonu bleskem

Část případů půjde na vrub zkratu, který vyvolal blesk.

[Vlado Konrád]

Konkrétně pro revizáky.
Necháte vyměnit zemní pásek k rozvaděči, pokud výrobce není schopen tuto hodnotu garantovat?

Ptám se obecně, v několika pro mne nejasných podotázkách.
1.musí být pásek na toto zatížení zkoušen?
2.pokud ano, musí být dostupné hodnoty?
3.pokud ano, jak musí být pásek připojen (je možno do něho vyvrtat díru pro šroub)?
4.kde končí šetřená schopnost pásku (v okamžiku prvotního kontaktu se zeminou)?
Všechny tyto problémy/otázky by nenastaly, pokud by realizátor použil Dehn (mají hezky vše potřebné uvedeno.
Bohužel byt použit tuzemský výrobce, přičemž vytěžení informací z tohoto je několikrát dražšší proces, nežli použití kvalitního materiálu na první dobrou.


1. Podľa mňa nemusí. Aký skratový prúd si predstavujete že potečie do zeme ? A prečo do zeme ? Ak počítate s rozpojeným PEN a skratový prúd cez uzemnenie by mal odpojiť predradené istenie tak neodpojí. Takú hodnotu impedancie uzemnenia nedosiahnete zrejme nikdy .
3. Vzhľadom na dilatáciu pásu priamo pripojeného na PEN cez dieru a skrutku, je rozumné pripojenie cez svorku na pás + oko s AYY 1x120J napríklad

Uzemnenie predsa slúži k inému účelu ako vypínaniu skratových prúdov

[Jiří Schwarz]

...
3.pokud ano, jak musí být pásek připojen (je možno do něho vyvrtat díru pro šroub)?
...

Vyvrtáním díry vytvořím místo, které bude složité zodpovědně ošetřit, aby právě tam nezačala koroze.
Pokud to bude součást uzemnění hromosvodu, měl bych počítat s možností odpojení kvůli měření.

[Milan Hudec]

Vyvrtáním díry vytvořím místo, které bude složité zodpovědně ošetřit, aby právě tam nezačala koroze.
Pokud to bude součást uzemnění hromosvodu, měl bych počítat s možností odpojení kvůli měření.

To zvládám stejně jako u uřezaných konců pásků a drátů nátěrem aktivním zinkem ( neplést s ubohými spreji, toto vytvoří skutečnou vrstvu, která se neodborně řečeno zažere kousek i do podkladového materiálu).
Jedná se mě spíše o zeslabení materiálu s ohledem na vodivost v místě díry.
Nevím jak se pak počítá nejmenší plocha/tlouštka podložek pod šroub, které úbytek materiálu suplují.
Dehn má i předvrtané vyrovnané pásky, kde by správně měla být každá díra vybavena nějakým šroubem s podložkami.
Jinak bych přeci průřez pásku nemohl považovat za dostatečný.

[Pavel Horský]

Stále si říkám, proč do pásoviny vrtat nějakou díru, když např. DEHN vyrábí k účelu připojení pásky velký počet svorek.

Např. 380 129  https://www.dehn.cz/pdbRes/DE_CS_Web/3970/243937/Artikelnummer-pdf/243939/380129.pdf

[Vlado Konrád]

Nie je to pružný spoj, dilatácia pásoviny môže spraviť svoje. Otázka ale znela inak

[Jiří_Hrubý]

Stále si říkám, proč do pásoviny vrtat nějakou díru, když např. DEHN vyrábí k účelu připojení pásky velký počet svorek.

Lochuje se běžně, je to rychlé, není problém s průměrem díry, což se u svorek občas stává (M10,12,14,16),  ušetří se přechoďák a jedno místo styku náchylné k držení vody a korozi, jsou menší nároky na prostor, oproti svorce.
Použití pevnostního šroubu a konstrukční  nordlock podložky pak zajistí lepší vlastnosti spojení s konstrukcí co do pevnosti a vodivosti.

[Peter Lovacký]

předvrtané vyrovnané pásky, kde by správně měla být každá díra vybavena nějakým šroubem s podložkami.
Jinak bych přeci průřez pásku nemohl považovat za dostatečný.

Kebyže ide len o dodržanie prierezu, tak "prierez" diery nesmie byť väčší jak prierez zostatku materiálu po jej okrajoch,...a keď sa také pásky spoja, (šak nato sú tie diery),  pôvodný prierez v mieste spoja ostane..

A kebyže ide o max. skrat. prúdy, tak tam stačí výpočet..

[Peter Lovacký]

Část případů půjde na vrub zkratu, který vyvolal blesk.

Celkom asi nechápem....
Myslíte tak, že keď prepätie blesku zopne SPD, tak tá menšia časť zbytkového skratového AC prúdu ktorá nepôjde cez PEN, ale sa paralelne vyrovná do zeme cez prívod k zemniču, dokáže poškodiť betón..?

Si to neviem celkom predstaviť,..šak rozdiel medzi R-PENu a R-zemniča zvykne byť násobkoch..