Jak mohou být nepřesná dvě čidla PT1000 vedená v jediném JySty 2x2x0,8 cca 8m?
Aleš Dobrovolný:
Pro aplikaci platinových teploměrů doporučuji normu ČSN EN 60751, tam je všechno poměrně srozumitelně vysvětlené.
Jinak bych asi postupoval tak, že bych:
- prošel zappojení vedení zda to někde "neklondá".
- proměřil obě Pt1000 zda nemají přerušené/zkratované vnitřní vodiče.
- proměřil zda jsou obě Pt1000 od sebe oddělené, nebo jeden vodič je společný. Pokud je tam společný drát tak bych se v popisu funkce převodníku, nebo co to tam je připojené, přesvědčil o tom, že to může být galvanicky spojené. Některé vstupy pro Pt teploměry využívají posun nuly (kvůli omezení rušení) a tady by mohl být problém.
- na začátek vedení bych připojil odporovou dekádu (nebo nějaký jiný zadavač) a nasimuloval bych pro jednu a potom druhou Pt1000 odpor cca 1078 ohm (přesně 1077,94), pokud ukazuje okolo 20 °C je to OK.
Vzhledem k tomu, že je použité dvouvodičové zapojení, můžeme očekávat chybu měření v rozsahu +-0,4°C (třída B), nebo v horším případě +-0,8°C (třída C).
- stínění uzemnil v pouze na jednom konci (nejlépe u převodníku)
- pokud by nic nepomohlo zvážil/zkusil bych použití externích převodníků co nejblíže k Pt1000/4-20mA (podle obrázku by to stávající zařízení mělo umožňovat).
Martin Kurka:
Naprostý souhlas, jen pozor, popisované zařízení je Mirkovo, ne kolegy Yossariana, zde to může být naprosto jinak.
Na 8m délky JYStY bude vliv špatného stínění mizivý. To by zde musely být extrémní rušivé EMC vlivy, jako kotel v Liblicích, kde stačí uzemňovat jeden pól zářivky a svítí apod.
Stejně tak je mizivý vliv odporu 8m vedení vliv na přesnost měření - odpor 8m smyčky tohoto kabelu je 0,586Ω to přidává na 20°C teplotu 0,15°C.
Pro ověření funkce i přesnosti je odporová dekáda nebo kalibrátor fajn, ale pro detekci poruchy stačí přesnější odpor. Rezistor 1kΩ nebo 1,2kΩ ukáže cca 0°C nebo v druhém případě 52°C.
Když odpory zapojíte místo čidla Pt100, můžete si pozorováním údaje přístroje ověřit jeho funkci včetně vedení. Zejména delším pozorováním vyloučit, že skákání teploty nedělá porucha samotného přístroje.
Prostě metod detekce poruchy se zde nabízí přehršel a každou dojdete k cíli.
A na detekci poruchy podle mne naprosto stačí metody stejnosměrných měření odporů, případně stabilita DC napětí na svorkách přístroje naprázdno a se zapojeným senzorem.
Navíc zde je použitelná i Cimrmanova vylučovací metoda: je naprosto vyloučeno aby na 8 m neporušeného JYStY kabelu takové měření nefungovalo zcela stejně jako když je Pt1000 přímo u přístroje.
Jan Yossarian:
Dnes jsem zkusil si pohrát s tím stíněním. Změřil jsem odpor dvěma odlišnými přístroji a hodnoty se pohybují např. 1040-1048 ohm. Pohybují tím myslím, že není žádná ustálená hodnota. Jde o jeden JySty 2x2x0,8 a jeden pár je pro převodník, druhý pro kotel. Samozřejmě bych trasu prošel a proměřil ale to už raději natáhnu druhý JySty ať jsou zvlášť. Kabelu je dost a práce jako práce. Jen bych to nečekal.
PT100 se mě tu někde válí, jen ten čas chybí :-(
Jsem vděčný za místní společnost odborníků!
Milan Hudec:
Odhaduji z velké dálky chlup stínění v kontaktu s prac vodičem.
Martin Kurka:
Citace: Martin Kurka 04.10.2021, 09:47
Když odpory zapojíte místo čidla Pt100, můžete si pozorováním údaje přístroje ověřit jeho funkci včetně vedení. Zejména delším pozorováním vyloučit, že skákání teploty nedělá porucha samotného přístroje.
Pardon, odpory 1k nebo 1k2 místo čidla Pt1000.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana