Jak velký ss. proud znecitliví chránič AC?

[František Šohajda]

Jsou v chrániči dvě trafa......
Jedno na střídavý a pulsující proud...
Druhé na stejnosměrný proud.....zapo jeno přes elektroniku.
Jsou pararelně k vypínací cívce.....Buď vyhodnotí T1 a nebo T2 a vypne!

[Peter Munka]

I kdybych do chrániče pouštěl fází jednocestně usm. proud, tak se mi ten samý proud vrací nulovým vodičem zpět. Pokud nedojde k úniku do země (PE).
A diferenciální trafo má na sobě vinutí L N navinuto proti sobě. Tudíž se magnetické indukční toky navzájem vyruší a nic se ani neindukuje a ani nesytí.
To co popisujete, tak by musel být nějaký zbytkový průběh proudu DC složky, který se tam nemá kde vzít. To by musel fází a nulákem téci rozdílný tvar proudu, což je nesmysl.

Aspon este jeden, ktory rozumie zakladnej teorii a fyzike.

[Jiří Kantner]

Budu psát o chrániči typu  AC, kde je  jen jeden diferenciální transformátor.
Problém znecitlivění obvodu proudového chrániče souvisí s materiálem použitým v jeho magnetickém obvodu.  Zpracovatel bakalářky tam cituje firemní materiály Moeller/Eaton, vysvětlené je to snad dostatečně.
Větu v té citaci  bych ještě upřesnil: Při I1 = I2 se  magnetická pole obou vodičů vyruší a v sekundárním vinutí součtového proudového transformátoru neindukuje žádné napětí a relé vybavovacího mechanizmu nereaguje.
tím přínos této bakalářské práce pro dané téma končí.
Problém je v drobném detailu  a to změna vlastností magnetického obvodu vlivem předmagnetizac e stejnosměrnou složkou.  Tím totiž můžeme dostat magnetický materiál do oblasti kde  změna magnetického (H) pole vyvolá jen malou změnu magnetické indukce (B) a v okolí tohoto bodu magnetizační křivky je indukované napětí značne nižší tak že  k vybavení  RCD dojde mimo výrobcem garantované hodnoty. (v krajním případě  k vybavení nemusí dojít).
Ona stejnosměrná složka způsobí trvalou magnatizaci jádra proudového transformátoru a obecně  k tomu může  dojít během delší doby kdy unikající proud se stejnosměrnou složkou zdaleka nemůže zůsobit vybavení RCD. To odpovídá některým průběhům izolačních poruch kdy se izolační stav zhoršuje postupně a tím dochází k postupné magnetizaci jádra.  Proto také výrobci RCD píší v návodech že RCD se má  jednou za x měsíců otestovat pomocí tlačítka test.  Proud je při tomto testu 2-4x větší než jmenovitý vybavovací proud chrániče a tím se spolehlivě odstraní remanentní magnetizace jádra  proudového transformátoru .
Bylo by to zajímavé téma pro bakalářskou nebo maturitní práci ověřit vliv dlouhotrvající ss složky dané unikajícím proudem na citlivost chrániče. Určitě to ovlivní i případy kdy poruchový proud bude mít čistě sinusový průběh.
Další je případ, kdy dojde k izolační poruše náhle a projeví se od počátku  konstantním půběhem unikajícího proudu
 Stejně tak  měření reakční doby chrániče v závislosti na to, v jakém bodě sinusovky začne unikat poruchový proud.  Reakční doby mohou být kratší než 10ms a to je v jednom krajním případě akorát půlvlna nebo ve druhém symetricky ořezaná sinusovka od +max do - max.
Laboratorním  hrátkám a pokusům se meze nekladou
Na prvotní otázku  tohoto vlákna zatím  nedovedu dát uspokojivou odpověď - problém je daleko obsáhlejší.

[Marek Laube]

Já bych odpověděl na otázku necitlivosti nepřímo. Nebude se teď jednat o DC reziduální proud, ale netestování tlačítkem TEST uživateli. Když se bude jednat o "klasické" typy, tak je chránič necitlivý co nevidět.
A myslím si, že většina uživatelů na toto kašle, bez ohledu na radu RT nebo elektrikáře.
Taková je realita.

[Fuk Tomáš]

To co popisujete, tak by musel být nějaký zbytkový průběh proudu DC složky, který se tam nemá kde vzít. To by musel fází a nulákem téci rozdílný tvar proudu, což je nesmysl.

Dovedu si představit unikající proud do PE prostřednictvím varistorové přepěťové ochrany se stárnoucími varistory - přesná symetrie jejich VA charakteristik y bude spíše výjimkou. A DC složka je rázem na světě.

[Peter Munka]

Dovedu si představit unikající proud do PE prostřednictví m varistorové přepěťové ochrany se stárnoucími varistory - přesná symetrie jejich VA charakteristik y bude spíše výjimkou.

Povodne to kolega myslel ako pracovny prud L - N, tam ziadne varistory, diody nemaju vplyv. Stale dochadza k zamene dvoch situacii : spotrebic triedy II alebo so zanedbatelnym unikajucim prudom do PE (vtedy nezalezi na tvare prudu a aj polvlnne usmernenie AC chranic neovplyvni),  versus nejaka DC zlozka unikajuca do PE (kde je spravne vysvetlovane, co to spravi s materialom jadra suctoveho trafa AC chranica).

[Marek Laube]

Dovedu si představit unikající proud do PE prostřednictví m varistorové přepěťové ochrany se stárnoucími varistory - přesná symetrie jejich VA charakteristik y bude spíše výjimkou. A DC složka je rázem na světě.

Zrovna mě napadl jiný důvod vybavení chrániče než rezid. proudem, a to je rázový proud.
Standardně mají AC bez zpoždění 250 A. Co se děje s jádrem trafa při rázovém proudu?

[Fuk Tomáš]

Napadají mě dva důvody.
První - to součtové trafo není a ani nemůže být dokonale ideální - protože proud tam a proud zpátky tečou každý jiným drátem, vedeným o chlup vedle, budou se tam projevovat nějaké prostorové a materiálové nehomogenity. Řekněme, že sčítá magnetické toky např. s přesností 0,01%,   to už je sakra nárok na přesnost výroby! No a to při 25 A dá virtuální unikající proud 2,5 mA - ale při 250 A to už dá 25 mA.
A druhý důvod - při velkých proudech bude myslím docházet k přesycení materiálu jádra v těsné blízkosti vodičů,  čímž se ten první problém ještě zhorší.

[Jiří Schwarz]

Trefa!
Nedokonalost rozdílového trafa, omezená symetrie...

Víte co je u diody maximální střední proud a maximální opakovatelná špička... ?
Zkuste si někdy v nějakém programu nasimulovat jednocestný usměrňovač, zkuste za něj dát různou zátěž, různou kapacitu filtrace a "vypadnou vám oči" jaké krátké proudové špičky se tam objeví
A stačí aby byla síť trochu jednocestně zatížena (nebo nějakou přepěťovkou nesymetricky omezena) a i u dvoucestného usměrňovače tam nějaká DC složka bude a bude jen ve špičkách, kdy je okamžité napětí sítě vyšší než napětí na filtračním kondenzátoru

[Marek Laube]

A teď teda další otázka. Dokáže tyhle rázové proudy ustát chránič typu A? Bude se chovat lépe než AC?

[Milan Hudec]

Kvízová otázka:
Jak se konstrukčně liší A od AC?

[Marek Laube]

Nějak jsem nemohl najít rozdíl, snad jen že A má jádro trafa s nízkou remanencí?

[Jirka Š. Svejkovský]

Nějak jsem nemohl najít rozdíl, snad jen že A má jádro trafa s nízkou remanencí?

Vyhráváte bludišťáka, ano, to je jediný rozdíl.

[Milan Hudec]

Vyhráváte bludišťáka, ano, to je jediný rozdíl.

Ještě ne, jakým konkrétním technologickým postupem/rozdílem v konstrukci je toto zajištěno?

[Miroš Jan]

Milane vzdávám to. Nevím.
Dám se podat.
Zatím jsem „A“ chránič kuchnutej neměl.

[František Šohajda]

V loni jsem instaloval na stavbu malý rozvaděč s tím že jističe a chránič pak dám do bytového rozvaděče, byli nové.
Mám tam i chránič EATON 3fázový,30mA, B+. Skoro celou stavbu fungoval bez problémů. Potom jsem ho předělal do budoucího rozvaděče domku. Asi 3 měsíce to šlo OK, provizorně se svítilo....
Asi po těchto 3 měsících mě majitel řekl že mu shořeli 2 LED žárovky -provizorně zapojené pro pokládku vinilu. A asi po týdnu že mu shořela nabíječka na mobil! bylo to divné ,     nikdo nikde nic nedělal, nesekal. Proměřil jsem v této době FI a nevyhodnotilo. Zdálo se mě, že z něho trochu smrdí. Pak jsem ho vyměnil a dodnes na stejném místě funguje,,     MP měření je OK.Potom jsem ho asi ještě 3x   měříl pro klid.
Shořeli vždy jen 1f spotřebiče. N -byl vždy dobře upevněn na obou koncích vodiče.
Na očich smrděl...rozdě lal jsem ho a byli tam dvě frafa -kulatá a ektronika na pl. spoji totálně vyhořelá. Nevím ,     čím to mohlo být...Vše přeměřeno po montáži!

Stejná závada jako kdyby scházelo N !Ale to bylo spolehlivě zapojené!

[Václav Třetí]

Stejná závada jako kdyby scházelo N!  Ale to bylo spolehlivě zapojené!

Potom musel být problém s N nebo PEN někde jinde, třeba už v distribuční části rozvodů. Tohle se nestane samo od sebe. Když jste měl rozdělaný chránič, jak tam bylo řešené snímání proudů pro tu elektroniku. Jen přes ta trafíčka? Jak se do silových zařízení nacpou tišťáky a elektronika, tak to začne být poruchové. Stále platí, že kde nic není, nemá se co rozbít.

Po pravdě řečeno, nedával bych do stavebního rozvaděče tak drahý a složitý chránič a nemám ani příliš rád, pokud se obsah později přenese do rozvaděče domu. Za rok či dva služby na stavbě bývají jističe i chránič docela opotřebované, nikdo také pořádně neví, co se s nimi dělo, přestože vypadají zvnějšku zachovale. Stavební dělníci umí vymyslet pěkné věci!

[Ján Šebík]

Tvary prúdov s polovodičmi je popísané v norme STN 33 2000-5-53:2017. Toto je veľký problém v zapojeniach s frekvenčnými meničmi