Proč pro dům preferovat elektrické přímotopy před ÚT s elektrickým kotlem Rejnok?

[Jaromír Táborský]

Proč volit elektrické přímotopy před ÚT domu s elektrickým kotlem Rejnok? Nějakou dobu se s kolegou nemůžeme shodnout která z variant elektrického topení je ekonomičtější. Samozřejmě záleží na dalších okolnostech ale z principu:

• proč elektricky ohřívat vodu, hnát ji trubkami aby se na cestě ochlazovala v místech, kde topit nepotřebuji
• když instaluji přímotopy v potřebných místech vytápění, pak takový přímotop neakumule žádné teplo po dobu vysoké sazby
• přímotop se líp řídí
• měděné potrubí něco sakra stojí

Jak to vidíte vy? (apropo plynová přípojka by stála čtvrt milionu.)

[David Hruda]

Která varianta je více ekonomická zjistíte jejich porovnáním.
Jinak to bude vycházet v bytě 1+1, jinak v RD 18+3.
Pomocí přímotopů neuděláte (stále populárnější) podlahové vytápění.
Řízení každého přímotopu zvlášť bude složitější než centrální termostat ke kotli.
Co se týče spotřeby, přímotopy budou o něco úspornější na vámi zmíněných ztrátách v místech, kde není potřeba topit.
Zase na druhou stranu regulace teploty otopné vody je proti systému přímotopů (topí/ netopí) úspornější.
Asi neexistuje jedna univerzální odpověď, co je výhodnější.

[Václav Třetí]

Také se na věc je třeba dívat z jiného hlediska. Snazší výměna zdroje tepla, kotel můžete vyměnit za jiný - míněno co se týká topného média bez zásahu do obytných místností. U přímotopů bývá vyšší poruchovost než u radiátorů. Na druhou stranu u přímotopu lze lépe regulovat teplotu v jednotlivých místnostech a u objektů obývaných jen část roku nebo jen v části prostoru není nebezpečí zamrznutí.

Ekonomika provozu a celková ekonomika (tedy se započtením pořizovacích nákladů a nákladů na údržbu a opravy) jsou také dvě rozdílná hlediska.

[Jaromír Táborský]

Vždy jsem se domníval, že topit elektrikou je drahé. Až do letošního jara kdy jsme rekonstruovali dům mého bratra. Když jsem viděl ty částky za pořízení tradičního topného systému s plynem, tak mi padla brada. Vyvložkování už vyvložkovaného komínu pro kondenzační kotel 20000, jeho každoroční revize 2000, každoroční a revize kotle za 45.000 a servis 2500, měděné rozvody 45.000 a montáž 20.000. Mno, a teď když se dívám na naše elektrické Rejnoky, tak se nějak nemohu dopočítat té úžasné láce za plyn.

Nikdy jsem cenu za výhřevnost nezkoumal ale cítím, že topenáři asi nemají všechny informace aby to, co proklamují byla tak zásadní pravda jak to vypadá.

Jediné, co mne opravdu u přímotopu vrtá hlavou, zda nebude problém ta nulová akumulace tepla proti radiátoru. I když u zatepleného domu přece za hodinu vysokého tarifu teplota zase o tolik přece neklesne, ne?



 

[Viktor Klemon]

Proti priamovýhrevný m telesám: nezabudnite na zdravotné hľadisko, vysoké povrchové teploty telesa spaľujú prach, rýchle prúdenie ho rozvíri v celej miestnosti. Minimálna zložka sálavého tepla - to sú negatívne vlastnosti konvektorov. Existujú aj iné systémy, s menšími povrchovýmitep lotami a príjemným sálaním.
Spotreba konvektorov môže byť aj vyššia, nakoľko teplý vzduch sa hromadí pod stropom
miestnosti a pre pohodu - stav kedy je človeku dobre - je treba kúriť viac, nakoľko
u podlahy stále prúdi studený vzduch. Hlučné, telesá dilatujú a rôzne pukajú, niektoré vrčia.
Pro priamovýhrevné: investične lacné, nezamrzne - vhodné na chaty, pri poruche kúri aspoň niektorá miestnosť, rýchla reakcia ( ale nekonfortná)

Proti teplovodnému elektrickému kúreniu: systém je drahý, nákladnejší na údržbu,
pri poruche kotla nekúri nič a nikde, zamrzne, pomalšie reguluje
Výhody - tepelná pohoda porovnateľná s inými teplovodnými systémami, zotrvačnosť čiastočne prekrýva čas blokovania VT, tiché ( pri dobrej realizácii) zameniteľnosť zdroja tepla,  (potrubie nemusí byť len medené)

Existuje aj tepelné čerpadlo - náklady na elektrinu sú asi tretinové, rozptyl obstarávacích
cien je veľký - podľa typov a výkonov.

[Vít Rotrekl]

Vždy jsem se domníval, že topit elektrikou je drahé...

Tak nějak jsem to s kamarádem topenářem počítali (už je to dýl) a dospěli jsme k závěru, že v dlouhodobým hledisku - řekněme +- 20 let bude ten poměr celkové ceny elektrika vs. plyn na velmi podobné úrovni. Ale bylo to nejspoíše v době, kdy nebyly předepsané revize komínů atp.,  takže teď by to možná bylo lehce nakloněno pro elektriku.
Oni totiž topenáři, netuší, že když mají přímotopnou sazbu tak platí o cca 30-40% méně za kWh, než když je klasika D01(2),  a že k nákladům za plyn, ještě musí připočítat i náklady za elektriku.

Kdybych stavěl, tak bych nejraději šel do tepelného čerpadla.
Druhé v pořadí by bylo teplovodní topení, s tím, že zdroj tepla může být jakýkoliv - od kotle na tuhá paliva (dřevo, uhlí, peletky...) po tepelné čerpadlo.
Nebránil bych se ani elektrickým topným kabelům.
Nejlevněji v pořizovacích nákladech by vyšly přímotopy, jestli i co se týče spotřeby, to už by nejspíše taková hitparáda nebyla. Teď bydlím v bytě, kde se topí přímotopama, a protože to tady budoval ignorant, tak veškerá regulace spočívá ve stkyči, který je ovládán povelem HDO, a kolečkama na termostatech.. .peklo...Hlavn ě když panímáma s těma kolečkama furt kroutí  a nemůžu jí vysvětli, že když s tím bude kroutit, tak docílí toho že bude zima když přijde domů z práce, a spálí se více el. energie.

Podle mě, když bude dobře navrhnutý systém a dobře vymyšlená regulace, tak to ušetří více, než přemýšlení nad tím jakým zdrojem to teplo vyrobím. (prosím brát toto trošku s rezervou).

[Miroslav Minařík]

Podle mě, když bude dobře navrhnutý systém a dobře vymyšlená regulace,  tak to ušetří více, než přemýšlení nad tím jakým zdrojem to teplo vyrobím. (prosím brát toto trošku s rezervou).

Jsem také toho názoru. Už je tomu třicet let, co kamarád Jarek Pleva (UH) mi doma ukazoval promyšlené řízení přímotopů a akumulaček stykači. Ekonomicky prý skvělé, jen to cvakání stykačů.

Oni totiž topenáři, netuší, že když mají přímotopnou sazbu tak platí o cca 30-40% méně za kWh, než když je klasika D01(2),   a že k nákladům za plyn, ještě musí připočítat i náklady za elektriku.

Topenáři, alespoň ty které znám, znají to své a jiné alternativy vůbec neberou v potaz. Připadá mi to, že "čí chleba jí, toho píseň zpívají".

Ekonomika provozu a celková ekonomika (tedy se započtením pořizovacích nákladů a nákladů na údržbu a opravy) jsou také dvě rozdílná hlediska.

   
Pravda pravdoucí. Na to se zapomíná, že jsou dvě proměnné. A pokud mám citovat klasika, pak ten řekl, že "nechce slevu zadarmo",  že?
 

[David Hruda]

...Kdybych stavěl, tak bych nejraději šel do tepelného čerpadla. ...

Novostavba dnes má obvykle tak malou tepelnou ztrátu, že se investice do TČ nikdy nevrátí.

[Miroslav Minařík]

Novostavba dnes má obvykle tak malou tepelnou ztrátu, že se investice do TČ nikdy nevrátí.

Tak přesně toto jsem slyšel v květnu v novostavbě jedné továrny v Ústí nad Labem. Investor řekl, že příště, než investice do TČ raději zreguluje přímotopy a vyjde mu to levněji. Což hodil do mé představy o úspoře této technologie "vidle".

[Tomáš Žabka]

Není to sice přímotop, ale je to na podobném principu, jeden můj známy řešil vytápění domu, podle projektu měl navržen plynový kondenzační kotel a podlahovku, tuším, že investice cca asi 250tis (komplet) vzhledem k tomu, že jak už to tak bývá začli mu docházet peníze a on začal koukat po jiném řešení. Šel do podlahových topných kabelů. Celý systém i včetně polovodičového řízení ho vyšel na cca 80tis, regulace je přes termostaty a na 0,1°C. systém je navržen přesně na dům. V domě, kde se trvale žije je to asi ideální řešení, řekl bych, že se na tom nemá co rozbýt (nevím co by se muselo stát, aby se za standartních podmínek poškodit odporový topný kabel),  polovodičová regulace necvaká.
Díky tomu, že má jen elektro nemusí platit paušál za plyn a řešit komíny.

Sám na vytápění prosazuji plyn, ale to asi díky tomu, že jsem se přiženil do domu, kde je rozvod potrubí a radiátory. Když jsem viděl výsledky tohoto systému (polovodičové řízení a topné kabely),  tak ikdyž jsem nechtěl, musel jsem uznat, že to je velice dobré řešení.

[Miroslav Minařík]

...

Tomáši, je pravda, že by ta při vysokém tarifu podlahovka nemusela tak vychladnout jako přímotop na stěně.

Jaké poruchy podlahovek mohou vzniknout netuším, předpokládám špatnou instalací nebo ...?

[Jaroslav Hasala]

Ono to má více úhlů pohledu.
Klasické přímotopy mají určité nevýhody :
- vysoká teplota topné spirály, tím dochází k přepalování prachu ve vzduchu a také k ne vždy žádoucí cirkulaci vzduchu.
- Ohřívá se proudící vzduch, až poté předměty, je tedy potřeba vytápět na vyšší teplotu (tzv. studené teplo).
- nulová tepelná setrvačnost, existují ovšem i tzv. přímotopy s akumulací.
- určité problémy s instalací - musí být zachován volný prostor kolem topidla.

Osobně se už zhruba 30 let zabývám elektrickým podlahovým topením (topné kabely).
Tento způsob vytápění má svoje nesporné výhody :
- relativně levné na pořízení
- nízké provozní náklady
- vysoká spolehlivost, prakticky bezúdržbové
- nezabírá užitný prostor místnosti
Hlavní nevýhodou je určitá setrvačnost tohoto systému - není to úplně vhodné do krátkodobě nebo nárazově využívaných objektů.
Osobně se mi asi nejvíce zamlouvá kombinace topné kabely+ invertory.

Z dlouhodobějšíh o hlediska je také nevýhodou to, že topný kabel nebo obecně elektrické topení bude fungovat vždy jen na elektřinu
Je poměrně obtížné odhadovat další směr vývoje energetiky, v současné době jsou ceny nějak nastavené, ale jak to bude za pár let ...
Teplovodní podlahové topení se dá "krmit" z různých zdrojů - z elektrokotle, z tepelného čerpadla, z plynového kondenzačního kotle, z akumulační nádrže ...   

[Miroslav Minařík]

Osobně se mi asi nejvíce zamlouvá kombinace topné kabely+ invertory.

Ano, to dává smysl!

[Jan Franěk]

Jaké poruchy podlahovek mohou vzniknout netuším, předpokládám špatnou instalací nebo ...?

Jde o moderní způsob vypápění u objektů s malou tepelnou ztrátou. Ano, špatnou instalací může vzniknout problém. Nicméně sám výrobce svému systému věří na tolik, že za své proškolené montéry (školení u Raychem před cca 5 roky) drží záruku 20 let, s pojištěním na uvedení podlahy po opravě do původního stavu.

[Emanuel Kocián]

Až zavelí EU čistej Green Deal, tak bude velice rychle jasno - v domech/bytech se bude topit jen v 1-2 nejdůležitější ch místnostech, jinak bude studeno. Ve středověku se v klášterech taky vytápěla pouze jediná prostora - tzv. kalifaktorium. Ani v dormitáři se netopilo.
To, že se dnes vytápí CELÉ domy, je nebetyčný luxus. S tím se musí v podmínkách green dealu a dosahování úspor za každou cenu, skončit.
Jinak smysl ústředního vytápění s elektrokotlem jsem taky nikdy nepochopil. Buď to má smysl jen z pohledu toho, že někde je podlahovka, a nebo to lze brát jako předpřípravu na plyn či TČ. A i to TČ je diskutabilní. Než TČ, tak je výhodnější namontovat prostě 2-3 multisplitové klimatizace, které umí dnes i topit (ale zase hlučí dovnitř, takže se přitom nevyspíte). I ty jsou totiž paradoxně energeticky úspornější než TČ s teplovodným okruhem, jelikož odpadá konverze tepla do otopné vody.

[Peter Munka]

Zatial vsade, kde boli "primotopy" som citil neprijemny zapach spaleneho prachu, ktory sa sklada prevazne z ciastociek odpadnutej koze. Smrdi to ako opalene vlasy. Plus poziarne riziko, havarijny termostat sice primotop vypne pri zakryti uterakom, ale nezabrani poziaru, ak tam napr dieta strci nieco tenke z plastu (fix, snurku do topanok ...)

[M S]

A čo tak moderný infrapanel?

[Václav Oranský]

Už několik let montuji el. topné kabely pod značkou Teplá Podlaha a toto topení mohu doporučit .Podmínkou je ale kvalitně zateplený objekt. Každá místnost je řešena  s vlastním elektronickým termostatem s možností ovládání přes WIFI. Řešili jsme spoustu novostaveb (i dřevostavby) ,kde nebyl kam dát kotel na pevná paliva a ani do budoucna plynová přípojka. Projekt počítal většinou s elektrokotlem a rozvodem do radiátorů ,jako s nejlepší variantou(pořizovací cena)cca 100-130 tisíc. 
Dražší varianta, ale určitě lepší na provozní úsporu ,bylo topení do podlahy. Díky dotacím se další alternativou stalo jako zdroj tepla lobbisticky protlačované tepelné čerpadlo. Ekonomika provozní spotřeby supr, ale počáteční náklady a budoucí servis se pod 250 tisíc asi nedostane. A to stále platila podmínka stavebního úřadu mít náhradní zdroj ,většinou komín v obýváku a krbová kamna.
Většina zákazníků  měla k našemu navrhovanému  topení el. kabely nedůvěru, ale rozpočet na kompletní montáž, záruka na poruchu topného kabelu 22 let a především možnost si ověřit provozní zkušenosti u našich zákazníků ,kteří kabely už několik let bez servisu a hlavně bez údržby, topí ,  je přesvědčili o zvolení tohoto druhu vytápění. Teď to zase komplikuje  stavební zákon pro posuzování energetického štítku (koeficient 3,nyní asi ho snížily na 2,6)pro el.topení. Bez rekuperace, nebo fotovoltaiky vlastně nemůže vyjít kladné hodnocení. Zase zásah státu ve prospěch určité skupiny,asi šetří energii pro elektromobilit u. No, nevím ,jestli vám můj příspěvek  pomohl v rozhodování!!!??