Jak ochránit vlajkový stožár před bleskem?
Jiří_Hrubý:
Citace: Jan Hájek 14.08.2021, 20:44
Pak by měl být laik zcela vyděšen, pokud uvidí vn vedení na dřevěných sloupech (spíše mimo ČR) i přesto, že nejčastěji je bleskem na rozdíl od domů či lidí zasažen právě dřevěný strom.
Tak od toho máme izolátory, tady šlo spíše o energii, kterou je schopno mrtvé dřevo, nebo laminátová tyč přenést dle pana Ohma.
Co se strachu týče, to už spíš teče betoňák, když se vyskytne zem a to včetně betonu.
Stejně tak je rozdíl mezi izolátory na betoňáku a na dřeváku po zásahu do konzole, resp. do linky, po které to ke sloupu doputuje. na dřevěných nejsou zpravidla ani poškozeny vodiče, je patrný náznak svodu po izolátoru, ovšem u betoňáku je vždy poškození vodičů na minimálně vrchní vrstvě a někdy se spálí i vaz. Na izolátorech je patrná černá dráha po svodu.
Srovnání s živým stromem kulhá z prostého důvodu. Má výborné uzemnění a míza, kterou táhne nahoru je podstatně vodivější, než opršený dřevěný sloup.
Taky se častěji blesk sveze právě lýkem, než aby si rozrážel cestu dřevem.
Jistě, někdy zbydou po prudké expanzi vody a par smoly ze stromu jen třísky...
Milan Hudec:
Když už jsme u izolačních tyčí, snad se neztrapním úvahou, že jejich deklarované vlastnosti jsou vztaženy pouze k situaci, kdy je konec tyče uzemněn.
Václav Třetí:
Srovnávat živý strom se suchým kůry zbaveným bidlem nebo dřevěným sloupem, který je navíc obvykle naimpregnován nelze.
Živý strom má obrovský kořenový systém, který jde podle druhu stromu buď do hloubky, nebo do plochy, ale uvažuje se, že je co se rozsahu týká zhruba stejně velký jako nadzemní části - tedy větve a kmen. Protože svým kořenovým systémem nasává z půdy vodu a živiny, tak je s ní velice dobře vodivě spojen. Při zásahu blesku má tedy dobrý spoj se zemí a velké množství vody v prostoru mízních cest mezi dřevem, lýkem a kůrou. To potom způsobí při prudkém zahřátí bleskem vývin páry a explozi dřeva. Obdobný efekt může způsobit i čerstvě poražený strom použitý na májku. Většinou bývá májka usazena do země do předem připraveného pouzdra, které má také se zemí dobrý spoj, např. zabetonovaný kus roury většího průměru. Také je velký rozdíl mezi dřevem jednotlivých druhů stromů. Velký podíl vlhkosti ve dřevě mají měkká dřeva jehličnanů, zejména smrku a borovice, daleko méně má pak tvrdé dřevo dubu, buku a habru.
Kol. Hrubý je velice dobrý pozorovatel, poškozené betonové sloupy jsem viděl také. Občas dojde k oddělení povrchové vrstvy betonu a obnažení ocelové výztuhy na části sloupu, zejména na starých, již částečně na povrchu povětrností narušených sloupech.
Dřevěné stožáry vedení vn 22kV (nebo 10 a 35kV) byly dříve běžný jev. Již od 70. let byly nové linky budovány na stožárech betonových. V porevolučních létech byla masivně všechna vedení rekonstruována a posilována a mnohdy přestavěna na zdvojená, takže dnes se již vedení vn na dřevě nevidí. S dřevěnými sloupy se pojil jeden hlavní problém. Původní sloupy z první republiky byly celodřevěné a v určitém období se prováděly opravy jejich zkrácením a usazením na betonové patky. Navrtání starého povětrností narušeného dřeva vedlo k jeho podélnému praskání a rozštípnutí sloupu mnohdy po celé délce. Novější dřevěné sloupy určené k usazení na patku byly vrtány ještě za syrova, před impregnací a u nich se již problém nevyskytoval.
Milan Hudec:
Citace: Václav Třetí 14.08.2021, 22:22
Také je velký rozdíl mezi dřevem jednotlivých druhů stromů. Velký podíl vlhkosti ve dřevě mají měkká dřeva jehličnanů, zejména smrku a borovice, daleko méně má pak tvrdé dřevo dubu, buku a habru.
Omlouvám se, ale ne zcela souhlasím, ono jde spíše o poměr vázané a nevázané vody ve dřevě.....
Jinak řečeno, jestli onen strom roste na suché půdě nebo na břehu potůčku.
Jan Hájek:
Citace: Jiří_Hrubý 14.08.2021, 21:11
Stejně tak je rozdíl mezi izolátory na betoňáku a na dřeváku po zásahu do konzole, resp. do linky, po které to ke sloupu doputuje. na dřevěných nejsou zpravidla ani poškozeny vodiče, je patrný náznak svodu po izolátoru, ovšem u betoňáku je vždy poškození vodičů na minimálně vrchní vrstvě a někdy se spálí i vaz. Na izolátorech je patrná černá dráha po svodu.
Ano u železobetonové ho sloupu dochází většinou k přeskoku mezi zasaženým vedením a armováním.
Blesk je iniciátor zkratu a větší škody jsou většinou jeho následkem, než vybaví jištění.
Železobetonové sloupy jsou většinou zakopány a tak jejich základ slouží trochu jako špatný zemnič.
Na železobetonový ch sloupech s uzemněním by škody měly být menší.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana