Kdy prohlášení o shodě na výrobek nahrazuje výchozí revizní zprávu?
Miroš Jan:
Citace: Velký Bobeš 23.06.2021, 10:25
A já jsem si dosud myslel, že výrobek musí mít označení konformity CE. A zatím je to dáno jeho charakterem. :o
Označení CE beru jako samozřejnost. :)
Jan Bocek:
Citace: Radim Strycharski 23.06.2021, 09:23
Nejde o strojní nebo "nestrojní" zařízení. Jde o zařízení obecně, které je nebo není považováno za výrobek. Strojní zařízení lze určit jako výrobek, kde se provádějí zkoušky, nebo jako instalaci, kde se provádějí revize a stejně tak to lze i u "nestrojního" zařízení. Třeba sušárna písku bez ventilátorů (aby bylo jasné, že to není strojní zařízení). V jednom podniku to bude instalace s revizemi a ve druhém výrobek s prohlášením o shodě.
V podstatě hezky shrnuto.
U nového zařízení, které se uvádí do provozu má investor obě možností. Záleží na okolnostech, kterou si vybere.
Pro provozovatele ( pro osobu odpovědnou za provoz elektrického zařízení) mohou býti obě varianty do budoucna problémové.
1) Cesta certifikace a prohlášením o shodě.
Pokud to bude jen prohlášení o shodě, které má velice daleko do dokumentace o shodě podle NV 118/2016 v případě elektrického zařízení, anebo NV 176/2008 pro strojní zařízení, tak při nejbližší pravidelné revizi bude dosti závad.
2) Cesta výchozí revize
pokud dodavatelská firma nedodá veškerou potřebnou dokumentaci k EZ a RT ji nevyhodnotí jako dostatečnou, tak má provozovatel opět v budoucnu problémy.
Ty okolností při výběru mohou býti jako "vazby" investora na dodavatele a absence provozovatele ( odborně slabá osoba odpovědná za elektrické zařízení). Výsledkem je převzetí zařízení do provozu s falešným prohlášením o shodě, anebo falešnou VRZ nad kterou odborník jen kroutí hlavou.
V průmyslu jsem viděl stovky takových VRZ, kde nebyla ani zmínka o nějaké dokumentaci dodané výrobcem. Žádné zkušební protokoly, měřící protokoly, návody na obsluhu a údržbu a nebyly ani základní schémata zapojení jak hlavních tak ovládacích obvodů. Takové VRZ na jednu stránku A4 jsou často vidět v nově postavených průmyslových areálech. Investor vyžaduje, aby RZ byly vyhotoveny včera. Jedna se mu jen a jen o ten papír.
Pokud je "odborně silná" osobnost odpovědné osoby za provoz EZ, Tak jde cestou VR i přesto, že existuje prohlášení o shodě a někdy i dokumentace o shodě. Má dlouholetou smlouvu o technické pomocí a vykonávání VR a PR ve firmě. Naplnění takové smlouvy je oboustranně prospěšné. Hlavně, kde se zařízení obnovuje často, anebo i přesouvá. Pokud se vše pohlídá před VRZ na příklad formou technického dozoru, pak má provozovatel větší záruku nad riziky a daleko méně závad při PR. Opravdu záleží na formátu odpovědné osoby za elektrické zařízení.
Tomáš Kocián:
Tak nějak mi připadá, že z diskuze uniklo to podstatné.
Dle informací od tazatele vyplývá, že zařízení je určeno pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů. V tomto případě je při uvádění do provozu možné postupovat dvěma způsoby v souladu se směrnicí 2014/34/ES - ATEX:
1. V případě, kdy dodavatel tvrdí, že se jedná o výrobek musí tuto skutečnost doložit EU certifikátem shody, který vydá oznámený subjekt. V našich podmínkách se jedná o FTZÚ Ostrava Radvanice, ale lze využít i služeb jiných subjektů v rámci EU (PTB, TUV ...). Tento certifikát nelze zaměňovat za EU prohlášení o shodě. Na základě tohoto certifikátu následně výrobce/dodavatel vydá EU prohlášení o shodě. Dále dodavatel/výrobce takto certifikované zařízení označí výrobním štítkem dle požadavků směrnice 2014/34/ES - ATEX, na kterém mimo jiné musí být uvedeno číslo certifikátu. Samozřejmostí je vytvoření a následné předání veškeré dokumentace (projekt, návod k obsluze, návody na údržbu dle požadavků směrnice ATEX).
V takovém případě, není povinen výrobce/dodavatel vypracovat výchozí revizní zprávu zařízení, ta je nahrazena certifikátem a udělá se pouze revize přívodu k zařízení. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o velké technologické zařízení určené pro použití v prostoru s nebezpečím výbuchu je dodavatel povinen zajistit u tohoto zařízení ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny a následně tuto ochranu ověřit - tzn, že je nutné vypracovat výchozí revizní zprávu zařízení na ochranu před účinky statické a atmosférické elektřiny.
Dále dodavatel musí v souladu s Vyhl 73/2010 Sb zajistit stanovisko TIČR (v tomto případě TIČR bude posuzovat pouze hromosvod a uzemnění).
2. Jestliže se jedná o technologické zařízení (není to bráno jako výrobek) zajistí dodavetel po ukončení montáže výchozí revizi tohoto zařízení dle ČSN 332000-6 ed. 2 a ČSN EN 60079-17 ed.4 , dále zajistí revizi zařízení na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny. Následně zajistí u organizace SOD vypracování stanoviska dle Vyhl 73/2010Sb. V tomto případě TIČR bude posuzovat jak technologické zařízení, tak hromosvod a uzemnění.
Jestliže tedy dodavatel postupoval podle bodu 1, je nutné vyžadovat od zařízení Certifikát shody + EU prohlášení o shodě + dokumentaci dle směrnice ATEX a dále revizi hromosvodu, uzemnění a revizi přívodu.
Předpokládám ale, že tímto směrem se dodavatel nevydal, proces certifikace ATEX zařízení je jak časově, tak finančně nákladná záležitost a pochybuji, že by do toho při této pravděpodobně kusové výrobě někdo takto investoval.
Jan Bocek:
Ano, ten výbuch jsme nějak dali stranou a přitom je to alfa a omega celého problému.
Kdo se někdy zabýval s VR pro BE, kde je výbuch a musel se projít cestou s DOPV a ATEXy
tak příspěvek Tomáše Kociána velice ocení.
Rozhodnutí pro všechny strany , zdá mají "zařízení" posuzovat jako výrobek, anebo jako technologické zařízení, není jednoduché. V obou případech musí mít ale RT připraveny všechny podklady dříve, než pozve TIČR na vydání stanoviska. V obou případech jsou také značně rozdílné ceny za vydání stanoviska. Co myslíte, bude to případ 1) nebo za 2) ?
Miroslav Revús:
Pokiaľ je silo už certifikované a dodávateľ je len montážnou firmou, skúšobný ústav nie je potrebný.
Stačí na hotovú technológiu vydať CE, ktoré odovzdá investorovi s ďalšími drobnosťami, ako je podrobný návod na obsluhu a údržbu, výkresovú dokumentáciu (železo, elektrika a iné médiá) a pod.
Vo svojom archíve musí mať navyše analýzu rizika, skúšobné protokoly, CE od použitých komponentov a kopec iných "maličkostí" (DOPV, PoUVV) .
Avšak revízia je vhodná, lebo zdokladuje, že bolo skontrolované pospájanie a uzemnenie, že boli overené ochranné opatrenia, že bleskozvod/hromozvod je navrhnutý a namontovaný podľa projektu (tým nepriamo deklaruje, že existuje analýza rizika a projekt) atd. A po odovzdaní investorovi má tento doklad o overení, ktorý je potrebný a vhodný pre budúcu kontrolnú činnosť.
Ja osobne revíziu vykonám vždy, hoci by mi stačila iba na prívod. Naše odsávacie a filtračné systémy sú tiež stroje, hoci majú charakter inštalácie - vydávame na ne CE aj výrobný štítok stroja.
Je okolo toho kopec papierovania, teda okrem projektovej dokumentácie, a práve preto spolupracujeme aj TÜV, aj s Technickou Inšpekciou (obdoba TIČR).
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana