Je vhodnější přpínání motoru Y/Δ s pootočením fázorů vpřed nebo zpět ?

[Jan Kelbich]

Jak je vhodnější provádět přepínání při těžkém rozběhu motoru Y/Δ, s pootočením fázorů vpřed nebo zpět ?

Je to teoretická otázka, zřejmě se zanedbatelným významem pro praxi, ale přesto mě to zajímá.

[Zdeněk Dančák]

U asynchronního motoru s kotvou nakrátko, které pracují se skluzem je pootočení mag pole o 120° asi už jedno ne? Teda, pokud je mezi přepnutím nějaká prodleva. 

[Jan Kelbich]

... pootočení mag pole o 120° ...

Pootočení bude π/6 (tj. 30°). Projevit se to může u SM, příp. u ASM pokud k přepnutí dochází v kratším čase než zanikne magnetické pole rotoru vlivem odporu klece nebo rotorového vinutí.

[Zdeněk Dančák]

120° jsem myslel fyzickou pozici a rozdíl mezi fázor "dopředu" vs "dozadu" a to by (myslím),  měl být rozdíl 120°,  ale pravda, že platí jen pro 2pólový motor.

Jinak motor ve skluzu není synchronizován ani z původním magnetickým polem a během pauzy při přepínání se zcela jistě fázově pootočí vůči "poslednímu magnetickému poli" a pootočí se docela náhodně, nepředvídateln ě....leda že by se sledovaly otáčky a připojení by nastalo ve správný okamžik, ale bude stejně do skluzu.

[Jan Kelbich]

120° jsem myslel fyzickou pozici a rozdíl mezi fázor "dopředu" vs "dozadu" a to by (myslím),   měl být rozdíl 120°,   ale pravda, že platí jen pro 2pólový motor.

Rozdíl mezi "dopředu" a "dozadu" je π/3, pootočení mezi hvězdou a trojúhelníkem je ±π/6. Pokud jedna trojice svorek zůstává na stejných fázích, tak to ani jinak nejde. Fyzicky, tj. "mechanicky" to bude stejně nebo méně, podle počtu pólových dvojic.
A při přepnutí Y/Δ pootočit fázory o 2*π/3 bez nějakých specialit vůbec nejde.

[Zdeněk Dančák]

Ano, máte pravdu, neuvědomil jsem si opačné napájení cívek a tím posun o 180°
Pokud mám tři cívky a zapojené původně do hvězdy
1-0
2-0
3-0
tak zatímco v jednom případě zapojení do D budou cívky napojeny na tyto fáze
1-2
2-3
3-1
tak ve druhém případě zapojení do D je mohu zapojit
1-3
2-1
3-2
obě varianty D jsou posunuté zdánlivě u dvoupólového motoru o jednu cívku, tj. 120°,  ale navíc jsou zapojené naopak fáze (1-2 vs 2-1 = opačné mag pole),  takže se to posune o dalších 180°,  výsledek je 60° mezi oběma možnými variantami zapojení do D.

Snad už to je tentokrát správně.

[Jan Kelbich]

Myslim, že je to zbytečně složitý postup, ale správný výsledek. Stačí si nakreslit fázorák, je tam vidět, že ta sousední sdružená napětí jsou od toho fázového posunutá o ±π/6.

Důležité je, že jsou dvě možnosti, jak přepnout na Δ,

tak zatímco v jednom případě zapojení do D budou cívky napojeny na tyto fáze
1-2
2-3
3-1
tak ve druhém případě zapojení do D je mohu zapojit
1-3
2-1
3-2

a teď jde o to, rozhodnout, která je vhodnější a proč.

[Martin Kurka]

Literatura tvrdí, že to jedno není. V optimálním zapojení je proudový ráz menší.

Nevím, jak to je, je fakt, že asynchronní motor je zevrubně popisován a zkoumán již asi sto let elektrotechnik y po celém světě a jsou asi hodně chytří specialisté, kteří to tvrdí.
Vysvětluji si to tak, že motor po odpojení od Y běží v generátorickém režimu a snaží si udržet si magnetické pole hodně dlouho. V okamžiku přepnutí by měl mít 93% otáčky. to je frekvence jeho pole asi 45Hz a lichá devátá vlna se asi potkává. A také si to vysvětluji, že vždycky je méně drsné motor tvrdou sítí popohnat (obdoba rozběhu),  než jej protiproudem z tvrdé sítě přibrzdit (obdoba brždění protiproudem).
Ale moje vysvětlení je asi ujeté a může to být úplně jinak. Je fakt, že dílenské příručky renomovaných výrobců mají v tabulkách ono zapojení, které je podle literatury optimální.