Václav Třetí
Offline
|
|
« Odpověď #18 kdy: 01.03.2021, 09:58 » |
|
Kol. Schwarz vám již na začátku napsal, že by do toho nešel. To si myslím, že je velice dobrá rada. Jinak v přeneseném smyslu trochu bijete všechny, kteří se nevyjádřili, jak výborný nápad to je, včetně kol. Fraňka.
Já osobně ten koberec na zdi nebo i jiné např. látkové obložení neodsuzuji, zejména, pokud je postel přistavěná ke zdi podélně, bývá peřina ušmudlaná od zdi a zeď od peřiny a tomu je užitečné předcházet. Asi bych primárně hledal řešení v jinak rozestavěném nábytku, aby do obložení nezasahovala elektrická výzbroj místnosti.
Jinak nebuďte zklamán z nedostatku rad. Nemůžeme všichni vědět všechno, navíc za mnoho let své elektrotechnic ké praxe nepamatuji příliš podobných požadavků. Většinou si lidi něco udělali, ale normou to nepodkládali a posvěcení nežádali. Také se obvykle nic zásadního z hlediska bezpečnosti nestalo. To nakonec píše o tapetách v panelácích kol. Lovacký, kdysi se tapety dávaly skoro všude, v panelácích byly lištové krabičky, kde byl jakýsi odstup mezi zásuvkou a tapetou. V běžných objektech s krabicemi usazenými v rovině zdi byly tapety kolikrát přilepené zčásti i na vodičích a strojku zásuvky a také nepamatuji, že by se něco zásadního stalo.
Ovšem dnes jsme s bezpečností trochu dále, takže toto určitě nedoporučuji. Tapeta je hořlavá, ale ve smyslu povrchové úpravy zdi tapetou se výsledek nepovažuje za hořlavý podklad. Jenže pravdou je, že je výrazně slabší než koberec a lepí se vodou ředěným lepidlem. Koberce a nebo korek se na zeď lepí většinou chlorprenovými lepidly - alkaprén, chemoprén, kde jejich hořlavost je známá a vysoká, před vyschnutím je též vysoká výbušnost par toluenu nebo acetonu, které se používají k ředění a odmašťování lepených povrchů. Navíc vrstva lepidla je také silnější.
Normu, která by řešila obklad zdi kobercem a elektroinstala ci neznám, takže toto cestou se nelze dát. Jak se zdá kolegové také ne. Pokud to chcete zrealisovat, budete se muset dát cestou bádání. Já vám dám takový typ. Zkuste si někde venku na betonovém povrchu zapálit odstřižek stejného nebo obdobného koberce v ležatém stavu a také svisle. Uvidíte rozdíl ve schopnosti a rychlosti hoření, který je dám rozdíly v přístupu vzduchu (kyslíku) k místu hoření. Velice bude záležet na materiálu, umělé koberce budou hořet snadněji a budou nejspíš doprovodné efekty v podobě hořících kapek seškvařeného plastu. To nebudou dělat přírodní materiály, ovšem jejich hořlavost se bude zase měnit v závislosti na vlhkosti materiálu.
|