#EH: Stavba stožárů (teorie) ...
Emanuel Kocián:
Ochranný pás i stupačky doma mám (dědictví po několika generacích elektrikářů, řekněme) a je to dnes k ničemu. Pokud ten ochranný pás nemá zbržďovač pádu, tak je to velmi nebezpečná věc, protože už útrh z pouhého 1 m znamená při konečném dopnutí lana takové rázové síly, že min. středně těžká zranění utržíte vždy. Chce-li to někdo dnes používat, tak ho musí mít prakticky pořád natažený, vyvolněný na pádovou výšku max. několik desítek cm, víc ne.
Jinak souhlasím s tím, že dřevěné zapatkované stožáry mají pořád co říct (pro techniku nepřístupný, silně svažitý terén), ale hlavně do toho nesmí kafrat ekologové, co se týče tlakové napouštěcí penetrace - při správném "toxickém" koktejlu mají paradoxně o polovinu delší životnost než betoňáky.
Jan Franěk:
Nevím co vás na článku tak štve. Z pohledu tématu je to pravda. Vím že se dřevěné sloupy stále používají, ale to článek vůbec nepopírá. Jen konstatuje fakt, že se dnes jedná spíše o okrajovou záležitost. Nic víc a nic míň. Taky jsem betonoval patky a stavěl na ně dřevěné sloupy v místech, kam by se technika dostávala velmi těžko. Kopal díry pro betonové sloupy, nebo zakopával kotvy pro namáhané sloupy.
Možná by to chtělo trochu nadhledu, než takové útoky na článek který je trochu o něčem jiném než píšete.
Jo, se stupačkama byla legrace. Kdo se s nimi nenaučil, ten nedošel ani pár kroků ke sloupu a skončil na ústech ;D ;D ;D. Nebo když na sloupu podjely a elektrikář se držel jak veverka a snažil se "zaseknout". ;D ;D ;D .
Kopání sloupů byla legrace a kdo se to dobře naučil, sám zvládnul bez problému dvě díry za den. Samozřejmě záleželo i na terénu v kterém se kopalo. Vrták na podvozku ZYL a barg, byli samozřejmě pohodlnější a rychlejší. Nicméně vždy se v rámci vesnice našlo několik míst, kde byla zapotřebí síla a um kopajícíh elektrikářů. ;) ;) ;) Jako mladej na montážích jsem býval velmi často nominován. Zrovna tak k nátěřu příhradové trafostanice, nebo výzbrojí sloupů a podobně.
Jiří_Hrubý:
Citace: Emanuel Kocián 14.02.2021, 13:44
Ochranný pás i stupačky doma mám (dědictví po několika generacích elektrikářů, řekněme) a je to dnes k ničemu.
Opasek (taky mám v kůži :) ) byl vždy zamýšlen především jako polohovací prostředek a jisté zachycovací schopnosti byly až jakýsi druhotný efekt. Tlumič pádu by v případě opasku moc nepomohl, protože energie potřebná k jeho párání je tak velká, že by to skončilo zhmožděním o délku tlumiče větším.
Zkoušel jsem ho v postroji za A bod na zádech a stejně je to hrozná hýba a když má člověk obvyklým způsobem "dotažený" kšandy v rozkroku, bolí to pak víc, než ty záda... >:D
Původní dřeváky byly koncipovány na dlouhověkost, bohužel, ekomaniakům se to nezdálo a tak nové, plně ekologické mají životnost třetinovou.
Starý sloupy jsem používal jako podklady pod hranici dřeva. Vydržely mnoho let, pak jsem tam dal rozřezaný ekosloup a hned z jara na něm začal růst choroš a další dřevokazky.
Citace: Jan Franěk 14.02.2021, 14:20
Nevím co vás na článku tak štve. Z pohledu tématu je to pravda.
Ani bych neřekl, že štve, jen ta chyméra jménem digitalizace, se procpává do každého tématu. Připadám si jak ta děcka z prahe, co přijela na exkurzi do kolchozu a odjížděla zklamáná, že česká stračena není fialová.
Jako když jsem si šel koupit kus salámu a prodavačka měla digitální váhu a digitální pokladnu napojenou na agenta, tak jsem se slzou v oku vzpomínal na konzum, kde bába krámská měla váhu s rafičkou a kasu na kliku, ale asi mně mělo hřát vědomí, že ta váha si digitálně povídala s kasou a platebním terminálem a kasa digitálně bonzovala daňový úniky...
Naštěstí měla krámská analogovou tužku a takovej šmírák, tak mi zakrojila kus salámu a k tomu 4 rohlíky a birella a já její odvážný, takřka diverzní čin proti velkému bratru položil na pult dvě kila a odkráčel...
Digitalizace možná fajn, ale mohou se třeba její tvůrci na hlavu stavět, pořád pojede na analogovém základu.
Chalupa se taky staví od sklepa a digitalizace je až ten okrasný záhonek okolo ní.
Naštěstí
Jan Franěk:
:-\ :-\ :-\
Moc nechápu co má článek o dřevěných sloupech a o tom že se to stává okrajovou záležitostí, společného s digitalizací. Tedy stále nechápu ani váš výkřik, zrovna jako to co to má společného s kasou a váhou někde na vsi. Přesto že je jasné že pokrok jaksi zastavit nejde. Taky doma stále nesvítíme svíčkou nebo petrolejkou, přestože to máme každý rád a navozuje nám to krásné vzpomínky a atmosféru. Zrovna tak by mne bavilo jezdit na koni, ale pravidelně bych tak do práce jezdit 70km určitě nechtěl.
Vlastně ani nechápu jak jste po přečtení článku o dřevěných sloupech a jejich výzbroji, došel k digitalizaci, o které se v článku vůbec nepíše.
Jinak s vámi souhlasím. Děda si psal nasliněnou inkoustovou tužkou na zažloutlý papír a moc rád na to vzpomínám, stejně tak na to jak jsme mu chodil do zakouřené putiky pro lahváče, nebo naplnit džbánek. Dneska to vypadá úplně jinak a ztratilo to jisté kouzlo. Přesto se kvůli tomu nijak nečílím a to že se doba změnila v mnoha ohledech vítám. Samozřejmě že ne úplně ve všem a ne úplně vždy.
Jiří_Hrubý:
... silovina na delší vzdálenosti bude pořád venkem, dřevěné sloupy v nepřístupných místech jsou stejná kuriozita, jako stavba stožáru vrtulníkem, prostě je to pořád používaný způsob a že školství, zvláště učňovské upadá, to je prostě fakt.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana