Musí být dokumentace skutečného provedení vždy "malůvka"?

[Kamil Novák]

Mohl bych si to nastudovat v příslušných vyhláškách a NV, ale pro aktivní projektanty bude (předpokládám) zodpovězení hračkou.
Musí být Dokumentace skutečného provedení u jednoduché instalace, konkrétně rekonstrukce bytového jádra (koupelna + WC + přiléhající část kuchyně) provedena tak, že se vytvoří půdorys, do kterého ze zakreslí trasy vedení?

Nebo je možné toto provést tak, že je na jedné A4 popis použitých kabelů, tras vedení (pod omítkou, v SDK nadhledech ..) a k tomu připojených pár fotek provedení ?

[Pavel Ryšavý]

1. Vzhledem k tomu, že instalace určitě probíhala podle realizačního projektu,  nevidím důvod proč by se tato nemohla použít se zaznamenanými změnami (i rukou) jako skutečné provedení.
2. Z fotky se blbě odměřuje
3. Neznám nic názornějšího než byť i zjednodušený, ale dobře okótovaný výkres.

Konec ironických poznámek
Pokud jsou úpravy takového rázu, že dokumentace nejde přes stavební úřad tak vás kromě majitele nikdo nedonutí dokumentaci udělat, ale pořád si myslím, že pořádná dokumentace je vizitkou zhotovitele, a hned je vidět jestli to byli řemeslníci nebo stádo hovězího.
Kam se chcete zařadit?

[Pavel Horský]

Vyhláška 499/2006 Sb. Vyhláška o dokumentaci staveb, příloha č.14.

1. Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace

D Výkresová dokumentace

Stavební výkresy vypracované podle skutečného provedení stavby s charakteristic kými řezy a pohledy, s popisem všech prostorů a místností podle současného způsobu užívání a s vyznačením jejich rozměrů a plošných výměr.

Součástí výkresové dokumentace je geodetická část s číselným a grafickým vyjádřením výsledků zaměření stavby, polohopisem s výškopisnými údaji, měřickými náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek, a technickou zprávou podle jiného právního předpisu3).

[Jirka Š. Svejkovský]

Dokumentaci skutečného stavu řeší stavební zákon 183/2006 Sb. v §125.

Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby.

U jednoduchých staveb (byt není jednoduchá stavba) lze pořídit zjednodušenou dokumentaci (pasport). Jedna, dvě stránky A4 s popisem a jednoduchá malůvka.

U ostatních staveb má být vypracována dokumentace v takovém rozsahu, aby umožnila řádný provoz, údržbu a opravy. Zda do toho patří i trasy kabelů můžeme dlouze diskutovat.

Rozsah najdete ve vyhl. č. 499/2006 Sb. v příloze č. 3. Samozřejmě můžete použít realizační dokumentaci doplněnou o změny (red-pen, red-correct). Překreslení není vysloveně nutné, stačí, že to bude čitelné.

[Karel Bělohlávek]

Vyhláška 499/2006 Sb. Vyhláška o dokumentaci staveb, příloha č.14.

Zajímalo by mne, do jaké míry může být dokumentace zjednodušena, když se jedná o jednoduchou instalaci, jako je rekonstrukce jádra. Přece jen je rozsah této vyhlášky poměrně obecný.

V praxi se většinou setkávám s výkresy (hlavně těmi realizačními),  ve kterých jsou zakresleny pouze očíslované přístroje a vývody bez zobrazení vedení. K tomu je dodáno schéma rozvaděče.

Všichni asi nějak cítíme, že k rozvaděči jako výrobku by měl vždy jeho výrobce dodat schéma zapojení, nicméně v 61439-1 se třeba v čl.6.2.2 dočteme toto:

Není-li uspořádání obvodů zřejmé z rozmístění instalovaných přístrojů, musí být dodány příslušné informace, např. schémata zapojení nebo tabulky.

Myslím, že u většiny bytových rozvaděčů je zapojení zřejmé z rozmístění přístrojů. Je však otázka, jestli to schéma (tabulka) nemusí být právě z důvodu dokumentace stavby.

[Jan Franěk]

Oháníte se částí normy, která je pouze všeobecná  

Pokud se bavíme o bytové výstavbě a rozvaděčích DBO, použijte normu 91 439-3    a dozvíte se, co vše jste jako výrobce rozvaděče povinnen s vašim výrobkem dodat  

Malá nápověda z jedné prezentace, kde jsou sepsány jednotlivé dokumenty s poznámkou které si nechá výrobce a které musí odevzdat spolu s výrobkem.

[Karel Bělohlávek]

Oháníte se částí normy, která je pouze všeobecná  

Pokud se bavíme o bytové výstavbě a rozvaděčích DBO, použijte normu 91 439-3    a dozvíte se,  co vše jste jako výrobce rozvaděče povinnen s vašim výrobkem dodat  

Malá nápověda z jedné prezentace, kde jsou sepsány jednotlivé dokumenty s poznámkou které si nechá výrobce a které musí odevzdat spolu s výrobkem.

Máte samozřejmě pravdu, nicméně první část je podstatnou součástí té části třetí. Stejně tak jsem to mohl citovat 61439-3,  čl.6.2.2 a vyšlo by to úplně na stejno. V kapitole 6 části 3, která nám udává doplňující informace o tom, co musí výrobce dodat, nic důležitého navíc není (kromě doplnění některých údajů na výrobním štítku a nižší požadavky na kvalitu značení).

Ve vámi předložené prezentaci jsou podmínky pro dokumentaci definované společností HAGER pro výrobu DBO v režimu výrobce a původní výrobce (a to si domýšlím, jelikož HAGER nepoužívám). S přímými podmínkami normy, jak jsem tedy pochopil z vašeho příspěvku, to nemá moc co dělat. Podobné podmínky mají i jiné firmy, např. EATON.

Pokud takhle vyrábíte rozvaděče, tak to máte samozřejmě v pořádku. Myslel jsem však, že se od vás spíše dozvím názor na vhodný rozsah dokumentace skutečného provedení u jednoduché instalace, a nikoliv prezentaci neznalosti požadavků a struktury technických norem pro výrobu rozvaděčů.

[Jan Bocek]

To, co pan Honza Franěk zažlutil je obvykle noční múrou dodavatele.
Co jen to ten revizní technik vyžaduje? A přitom je to alfou a omegou pro kontrolu a údržbu.

Zakreslení tras jako součást prováděcí dokumentace na bytové jádra
by měla být jako součást prováděcí dokumentace. Tak jak to popisuje
pan Pavel Horský podle vyhlášky pro stavby.

Dělat výchozí revize bytových jáder po firmě, která nemá prováděcí dokumentaci
je jen utrpení. Obvykle nemají ani tu "malůvku".

Odpověď za mne je stručná: MUSÍ pokud tou malůvkou myslíme výkresovou dokumentaci

Obvykle je předloženo schéma zapojení rozvaděče, ale schází zakreslení celého rozvodu, to je všech zásuvek, světel, vypínačů a pospojování. Říká se tomu někdy vnější spoje...a třeba i tuškou s datem a podpisem.

[Jan Franěk]

Výňatek z prezentace je všeobecně platný pro všechny výrobce DBO a není vázán na jakoukoliv firmu. Vložil jsem to sem s povídáním kvůli vašemu příspěvku, kde se zamýšlíte nad tím, zda je potřeba u rozvaděče schéma zapojení, nebo je to zřejmé zapojení,  kde schéma není potřeba. Bylo to jen na vysvětlenou 

Honza Boček sem vložil moc pěkný souhr požadavků    aby jste nemuseli dohledávat jednotlivé požadavky.     ukládám

[Karel Bělohlávek]

Vložil jsem to sem s povídáním kvůli vašemu příspěvku, kde se zamýšlíte nad tím, zda je potřeba u rozvaděče schéma zapojení, nebo je to zřejmé zapojení,   kde schéma není potřeba. Bylo to jen na vysvětlenou 

Spíše jsem se zamýšlel nad tím, že schéma zapojení DBO by mělo být z principu součástí dokumentace skutečného provedení instalace. Je nutné mít na paměti, že rozvaděč je nejen nějaká "bezrozměrná" sestava přístrojů, vyráběná dle souboru 61439, ale hlavně rozvodné zařízení, které má v instalaci specifickou funkci. ČSN 33 2130 ed.3 má mimochodem vlastní definici pojmu rozvaděč, která je trochu odlišná od té uvedené v předmětové (výrobkové) normě a v podstatě ji vyhovují i přístroje instalované v úplném krytu.

Tu vlastní citaci z 61439-1, lze také chápat jako schéma přímo vložené do rozvaděče. Označení „uspořádání obvodů zřejmé z rozmístění instalovaných přístrojů,“ je opravdu velmi sporné, při hledání závady však většinou jdu nejdříve do rozvaděče a schéma, které je často i u malých rozvaděčů rozloženo i na několik stran (pokud tedy existuje),  většinou vůbec nepotřebuji.

Výňatek z prezentace je všeobecně platný pro všechny výrobce DBO a není vázán na jakoukoliv firmu.

S tím s vámi nesouhlasím. Např. položka kopie certifikátu – to je právě ta vazba na původního výrobce. Pokud jste sám autorem návrhu, musíte doložit výsledky ověřovacích zkoušek nebo mít certifikát(y) ze zkušebny, který však nikomu předávat nemusíte. Součástí tohoto ověřování je i ten na závěr uvedený výpočet oteplení (oteplení však může být obecně ověřeno i zkouškou). EU prohlášení o shodě podle NV 118/2016 Sb. (přejaté požadavky tzv. směrnice LVD) také není direktivně nařízeno zákazníkovi předávat. Chybí tam označení výrobku značkou CE. To z principu nemusí být součástí výrobního štítku. Protokol o kusové zkoušce (nikoliv kusová zkouška) se také naopak často zákazníkovi předává, ačkoliv to samozřejmě není povinnost.

[Kamil Novák]

...Protokol o kusové zkoušce (nikoliv kusová zkouška) se také naopak často zákazníkovi předává, ačkoliv to samozřejmě není povinnost.

Naproti tomu řada výrobců rozvaděčů dodnes předkládá " Doklad o jakosti a kompletnosti",  což je více jak 30 let starý relikt minulosti ... 

[Jan Franěk]

S tím s vámi nesouhlasím. Např. položka kopie certifikátu – to je právě ta vazba na původního výrobce.

To je vaše právo. Nicméně si stojím za tím co jsem napsal. Původním výrobcem může být kterákoliv firma a ne ta z vložené prezentace. Záleží na použitých produktech. Celý soupis dokumentace je dán právě ČSN 61 439-1, ale především - 3, která rozvaděče DBO řeší detailně. Nejde o výmysl firmy Hager, ale prosté všeobecné požadavky norem  ,  pouze zpracované do této prezentace.

Pokud se týká úplných krytů, je to zase úplně jiná písnička, protože to pak není výrobek  a musí splňovat požadavky zase jiné normy.

Ale asi bych se spíš vrátil k původnímu tématu.

Osobně považuji fotografie ze stavby za perfektní podklad při hledání problémů a podobně. Vždy chválím investora který je má po ruce, když je potřeba vrtat, či sekat a podobně. Nicméně to nepovažuji za dokumentaci skutečného provedení, ve smyslu požadavků předpisů.

[Kamil Novák]

Osobně považuji fotografie ze stavby za perfektní podklad při hledání problémů a podobně. Vždy chválím investora který je má po ruce, když je potřeba vrtat, či sekat a podobně. Nicméně to nepovažuji za dokumentaci skutečného provedení, ve smyslu požadavků předpisů.

No konečně názor chlapa s praxí !