Kam u DSL linky umístit bleskojistky a přepěťové ochrany?
Tomáš Př.:
Vím, že jsem hodně na hraně tématu fóra a omlouvám se za to.
Do domu mám zavedeny dvě telefonní linky, vedení je z 80 % ve vzduchu. Nedávno mi technici měnili poslední úsek kabelu, přičemž dvoupárový kabel ukotvili do střechy, hned za kotvení umístili věneček a dále táhli UTP. UTP vede circa 15 metrů po omítce kolem kovového okapu (který je na druhé straně domu spojen s hromosvodem) a následně dalších 10 metrů vnitřkem domu do rozvaděče, kde je modem.
Dle vyjádření techniků je nejbližší bleskojistka asi 400 metrů od mého domu. Logika mi velí instalovat před vstup kabelu do domu bleskojistku (třída přepěťové ochrany B) a těsně před rozvaděč přepěťovou ochranu (třída C). Je toto uvažování správné? Přepěťová ochrana třídy D by měla být v modemu.
Pokud bych tuto instalaci udělal, chápu správně, že první bleskojistku musím uzemnit k separátní zemnící tyči a přepěťovou ochranu k PE vodiči v budově?
Případně jak byste tento problém řešili vy? Když by mi umřel modem, je mi to docela jedno. Řeším zařízení za modemem (router, ale hlavně switch, servery, ...) a pak samozřejmě chci předejít případnému požáru.
Jiří Schwarz:
Pokud má ochrana takového zařízení fungovat, je třeba dodržet jednu důležitou zásadu - vše chránit proti jednomu potenciálu.
Když nám tedy půjde do modemu napájení, DSAL linka, Ethernetová linka, je třeba vše, co do zařízení vstupuje, chránit proti jedné ochranné zemnící sběrnici.
Sebelepší ochrany nasazené "někde daleko od sebe" nemusí zachránit zařízení, pokud se objeví přepětí mezi jednotlivými vedeními.
Tomáš Př.:
To je bohužel přesně jedna z těch věcí, co jsem nepochopil. Např. Ubiquiti tvrdí přesný opak. Např. v datasheetu k jejich přepěťovce (link níže) říkají, že pokud mám na veku jejich jednotku, musím mít dvě ty přepěťovky. Jednu vodivě spojenou s uzemněným stožárem a druhou uzemněnou před vstupem do budovy. Úplně mě v tu chvíli nenapadá, jak bych mohl obě přepěťovky vázat ke stejnému potenciálu, pokud bych stožár neměl na střeše/balkonu. Tímto dvojím uzemněním podmiňují záruku na všechna zařízení v síti v momentě, kdy je do sítě připojeno byť jen jediné venkovní zařízení.
https://dl.ubnt.com/datasheets/ETH-SP/ETH-SP-G2_DS.pdf (strana dva)
V každé síťovce, switchi, ... je oddělovací trafo (a tím pádem prakticky ta ochrana třídy D). Jak je tu u DSL modemu netuším.
Ale tohle všechno jen na vysvětelní, že jsem studoval a fakt to nechápu. Jsem slaboproudař. Přepěťovky v rozvaděči pro všěchna zařízení napájená z 230 V samozřejmě mám.
Když se teda zeptám úplně blbě. Chránit vůči jednomu potenciálu by v tu chvíli znamenalo chránit vůči elektrické zemi v domě? Takže mám věřit, že rozvody ustojí, když bouchne blesk do hrncovky třicet metrů ode mne?
A ještě jedna věc. Všichni mě vždy učili (a dává mi to smysl), že uzemnění stínění v telco rozvodech nikdy nesmí být připojené k PE vodiči. U gigabitu je to jedno, u desítky do circa třiceti metrů taky, ale cokoli víc a těch přeslechů je na vodičích tolik, že třeba desetigigabit se na 70 metrů se stíněním připojeným k PE prostě nespojí. Vyzkoušeno. Není tohle totéž? Pokud ne, proč?
Klidně mě odkažte na nějaké delší čtení. Když to nepochopím, tak se nikam neposunu. :-)
Jan Franěk:
Pro začátek mne napadá asi jen tato "Bible" ochrany před přepětím.
http://www.kniska.eu/kniska/kniska_2.1-1
Václav Třetí:
Spojení s PE vodičem musí být v jednom bodě, pak by nemělo dělat potíže. Ty vzniknou tím, že vytvořením smyčky prochází stíněním proud sítě - vyrovnávání potenciálů, dle zákonů pana Kirchhofa.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana