Jaký musí mít odpor zemnič typu A?

[slower]

Děláme uzemnění bleskosvodu, projekt počítá s páskem 30x4 ale kolem budovy je asfalt = vysoká cena.
Projektant navrhuje zatlouct zemnící tyče a odpor musí vyjít do 10 ohmů. Svody v zemi nebudou propojeny, takže typ A.

Abychom splnili jeho požadavek, díval jsem se do normy. Tyč dlouhá 4 m bude mít v půdě jílovité 20 ohmů. To mám jako dát 8 m tyče na 1 svod?
Budova má celkem 4 svody, takže 8mx4=32m.
Zajímá mě, musí mýt každý svod samostatně měřen (odpojen od ostatních) max do 10 ohmů nebo se to bere jako celek? Kdyby se to bralo jako celek, tak nemusím dávat tolik tyčí.

[Jirka Š. Svejkovský]

Těch 10 Ohmů se bere jako odpor celé uzemňovací soustavy.

Pozn.: V Čechách říkáme hromosvod. Blezkosvod mají na Slovensku.

[Hynek Čermák]

https://elektrika.cz/data/clanky/sluka-mereni-provadena-v-ramci-revizi-ochrany-pred-bleskem/view
Viz bod č. 2.
Pokud by to byla soustava typu B je to jedno u každého svodu měřím odpor celé soustavy. U typu A bych to viděl že by měl mít každý samostatný zemnič do 10 ohm.

[Velký Bobeš]

Těch 10 Ohmů se bere jako odpor celé uzemňovací soustavy.

Jaká je to soustava, když jsou svody samostatné, nepropojené?

[Jiří Schwarz]

Ono je to u soustavy A složitější i s vyhodnocením vzdálenosti s,  protože bych to snad měl někdy počítat "horem přes střechu" a to mi připadá divné

[Jirka Š. Svejkovský]

https://elektrika.cz/data/clanky/sluka-mereni-provadena-v-ramci-revizi-ochrany-pred-bleskem/view
Viz bod č. 2.
Pokud by to byla soustava typu B je to jedno u každého svodu měřím odpor celé soustavy. U typu A bych to viděl že by měl mít každý samostatný zemnič do 10 ohm.

Nesmíte věřit všemu, co se na Elektrice píše  

Lepší je se podívat do normy.

[Radim Strycharski]

Projektant navrhuje zatlouct zemnící tyče a odpor musí vyjít do 10 ohmů. Svody v zemi nebudou propojeny, takže typ A.

Projektant by měl především analýzou rizik určit zatřídění do LPS, od kterého se odpíchne. Jestli striktně požaduje 10 ohmů u čtyřech zemničů typu A, je to přibližně jako 2,5 ohmu u zemniče typu B. Takový požadavek je docela luxusní. Projektant by měl především vědět, do jaké půdy se zemnič ukládá, tedy by měl v technické zprávě druh půdy vypsat, dále by měl znát rezistivitu této půdy, navrhnout rozměr zemniče podle požadavku na minimální rozměr zemniče a podle tohoto rozměru by měl určit, jaký zemní odpor má být po zhotovení pravděpodobně naměřen. Přednostní je minimální rozměr zemniče, což je například pro LSP III 2,5 metru pro svislé tyčové zemniče (to jste měl z normy vyčíst). Tento požadavek se nemusí dodržet, pokud by takhle málo rozměrný zemnič měl odpor pod 10 ohmů, což je nepravděpodobn é. Takže pokud máte LPS III, tak dejte ke každému svodu dvě tyče 1,5 metru a máte splněno. V každém případě byste ale měl předem vědět, jaký zemní odpor u nich máte potom naměřit a měřením ověřit, že té předpokládané hodnotě odpovídá. A to proto, aby se měření dalo interpretovat tak, že v zemi ty tyče jsou a že jsou připojeny ke svodu.

[Hynek Čermák]

Nesmíte věřit všemu, co se na Elektrice píše  

Lepší je se podívat do normy.

Ono je otázka co je bráno jako uzemňovací soustava....
Viz. 3.9
uzemňovací soustava (earth-termination system)
část vnějšího LPS, která je určena ke svedení bleskového proudu do země a tam k jeho rozptýlení
U zemniče typu B je to jasné u typu A to není jednoznačné.

[Hynek Čermák]

Navíc původní ČSN341390 čl. 106 píše o zemniči připojeném ke každému svodu (max 15 ohm) tedy nikoli celé soustavy. Pochybuji tedy že by nová norma byla v tomto ohledu mírnější.

[Peter Lovacký]

V Áčku napr. 4 zemniče  á 40 ohm (podľa okolností i viac) doteraz podľa  62305ky vyhovovali...j e dajaká zmena?

Tyč dlouhá 4 m bude mít v půdě jílovité 20 ohmů. To mám jako dát 8 m tyče na 1 svod?

Len taká zaujímavosť... odpor uzemnenia tyče asi nebude len jednoduchá matematika, a preto je výhodné počas zatĺkania väčších dĺžok priebežne merať odpor uzemnenia.. keď prestane klesať, môže sa prestať...a samozrejme sa pritom berie sa do úvahy aj vrchná vysychajúca vrstva zeminy

[Jan Hájek]

Pokud budou mít zemniče typu A rozdílné odpory a nebudou propojeny na MEB nemůže to fyzikálně fungovat.

Mrkněte se sem na podklady z loňského ILPC, které jsem měl v rámci SR
ILPC 2020 DEHN pokračuje i na Slovensku

http://www.kniska.eu/x/file/sk-2020-jah-ilpc/view
Problematika zemniče typu A je tam hned na začátku.

[Peter Lovacký]

A jak čítam,. čo A zemnič..to METka...a všetky prepojené

[Vlado Konrád]

Len taká zaujímavosť... odpor uzemnenia tyče asi nebude len jednoduchá matematika, a preto je výhodné počas zatĺkania väčších dĺžok priebežne merať odpor uzemnenia.. keď prestane klesať, môže sa prestať...a samozrejme sa pritom berie sa do úvahy aj vrchná vysychajúca vrstva zeminy

Je to jednoduchá matematika, len na to netreba ísť od konca systémom pokus omyl. Merný odpor pôdy je zmerateľný, odpor tyče spočítateľný a ak je umiestnená správne ( koniec 70 cm pod terénom) na schnutie terénu sa môžete zabudnúť

[Hynek Čermák]

Ještě článek z původní ČSN 341390
(co zemnič to max. 15 ohm, u nové normy tedy předpokládám max. 10 ohm....) viz:

[slower]

Díval jsem se na podklady z ILPC 2020 Košice, Senec, Žilina Jan Hájek..
jestli jsem to správně pochopil, píše se tam, že zemní odpor uzemňovací soustavy nesmí být vyšší než 10 ohmů. Uzemňovácí soustavu beru jako min. dva svody. Takže pokud naměříme na svodu č.1 15 ohmů a na svodu č.2 také 15 ohmů, paralelně to je 7,5 ohmů, uzemnovací soustava splňuje podmínku. Myslel jsem si, že každý zemnič nesmí mít víc jak 15 ale pokud se to bere jako celek, tak to pom jo...

Akorát nechápu, jak máme propojit zemniče typu A s MEB. jak to v praxi funguje?

[Jan Hájek]

Co kdybychom si celou situaci pěkně nakreslili na papír, použili svoje znalosti elektrotechnik y a pokusili se zodpovědět následující otázky, co se stane pokud:

Bude odpor jednoho zemniče menší, než druhých.
Bude mít zemnič skvělý odpor, ale malou plochu.
Nebude zemnič připojen na MEB.
Bude mít zemnící soustava menší odpor, než uzemnění v distribuci.

A pak bych se teprve mrknul do normy, zda tam není něco navíc.

[Hynek Čermák]

Pokud to budou brát takto pak vyhoví takřka jen soustava typu B......

[Peter Lovacký]

Je to jednoduchá matematika,

Hej, d ik, toto ja viem... len som pripomenul ešte jeden postup z normy o ktorom sa tu nepíše, a občas sa môže hodiť o tom vedieť...aspoň som to tu ešte nečítal..zatia ľ

Akorát nechápu, jak máme propojit zemniče typu A s MEB. jak to v praxi funguje?

Ja to podľa normy chápem tak, že MEBky môžu byť viacej kusov, aj pre každý zemnič jedna, a prepojené medzi sebou môžu byť aj vnútri, najlepšie pod úrovňou terénu v suteréne..



Vaše otázky p. Hájek chápem tak, že naznačujete, že o rovnomerné rozdelenie prepätia z blesku (uvedenie na jeden potenciál) sa postarajú zvodiče, a o rovnomerné rozdelenie bleskového prúdu cez zvodiče a vedenia zas jednotlivé zemniče, ..čo môže byť pri Áčku kus viac problém práve kvôli výrazne rozdielnym hodnotám jednotlivých zemničov...

Zaujímavé tiež je, že Ačko sa v norme odporúča pre domy (asi viac pre tie v rekonštrukcii)..
Ono asi nebude zlý nápad mať napr. na dome s dvoma A zvodmi jednu METku so zvodičom pre prívod nn a druhú pre pospájanie,. či i viacej, podľa počtu áčkových zemničov (zvodov)..samozrejme medzi sebou vhodne prepojené, bo u RD nie je nič výnimočné, keď je prívod nn celkom inde jak vývod zo zemniča (i základového)