Martin Kurka
Offline
Projektant automatizace a strojů
|
|
« Odpověď #20 kdy: 18.01.2021, 15:08 » |
|
Stíněný kabel je potřeba jen mezi bojlerem a měničem. Před měničem ten průřez chápu, ale tam není takové napěťové namáhání. Napěťová namáhání vznikají zákmity na ostrých hranách pulzů za měničem díky parazitním indukčnostem a kapacitám kabelu. Fourierův rozvoj obdélníku sahá kmitočtově do vysokých frekvencí. Ostrý obdélník teoreticky má nekonečný fourierův rozvoj. Zde jsou hrany zakulaceny spínacími časy tranzistorů, kapacitami zátěže atd, ale rušení významé intenzity sahá do desítek a stovek MHz.
Teoretické jmenovité napětí panelu platí pro 20°C a zátěž. Při nízkých teplotách a bez zátěže z panelu leze vyšší napětí. Tak se vám tam objeví více.
Strašný problém pro hasiče je, že panely zespoda živené plameny ze střechy střílí sklo a křemík, zejména když na ně zamíříte vodou (prý úplně vybuchují) . Dále DC proud z nich nejde vypnout a rozkládá jim vodu na vodík a kyslík. Zkraty způsobují DC oblouky, které roztaví kovy a ty kapou. Pro panely se nemohou pohybovat po střeše, pokud tam nemají předepsané uličky. Mezi panely a střechou se tvoří komínový efekt a tah razdmýchává oheň. Kvůli panelům nemohou prosekat střechu a hasit v meziprostoru. Pokud nemají v ruce dokumentaci, nevědí kolik dávají panely napětí (jak jsou zapojeny) a předpokládají, že tam na střeše je vždy nebezpečné napětí. Pokud je závada i na měniči, může se jim dostat napětí 230V AC ze sítě na střechu - pokud nenajdou odpojovač, nemůžou to vypnout.
Němci požadují nejvyšší napětí stringu na střeše tuším 120V DC, naši myslím 400V DC. U malých jimi nedokumentovan ých elektráren spočítají panely na střeše a násobí tuším 40V. na panel. Vyleze-li jim to výše hasí jako by to byla rozvodna. A mimochodem prostor s měniči by měl být uzavřený požární úsek, požáry měničů nejsou tak zřídkavé zejména v parném létě. Pak závisí na kvalitě protopožárních kabelových prostupů, izolaci bareriových úložišt atd.
|