Proč proudové chrániče nevypínají již při bezpečném proudu?
Jiří Vlk:
Bezpečný proud je menší, než vypínací proudy u proudových chráničů. Důvodem je technická realizovatelno st, aby chrániče nevypínaly falešně, nebo je počítáno s tím, že po omezenou dobu je hranice bezpečného proudu vyšší? Nikde jsem takovou informaci nezahlédl, ale něco obdobného je zkušební průrazné napětí u izolace, kdy také její destrukce nastane až po delší době působení napětí.
Martin Kurka:
Ale proudový chránič nikdy neomezí velikost proudu, jen dobu jeho trvání.
Dotykový chybový proud skrz lidské tělo může být klidně několikaampéro vý proudový pulz.
To je často omyl že si lidé myslí, že 30mA chránič nedovolí projít lidským tělem vyššímu proudu, než 30mA.
Dá se jen říci, že chránič by měl začít s vypínacím postupem v okamžiku, kdy dotykový proud je vyšší než 30mA, ale proud během vypínání může stoupnout i na několik desítek i stovek ampér, podle impedance dotyku vůči PE. Jen doba průchodu by měla být omezena na vypínací dobu chrániče.
A proto se vychází z doby účinků na srdce při dvoupólovém doteku ruka-ruka, nebo levá ruka-nohy při 50Hz a z pravděpodobnos ti vzniku fibrilace. Je to takový známý graf dohodnutých účinků s vyznačenými pravděpodobnos tmi účinku a úrazu.
Stojíte-li ve vodě a nebo když je dotek velkoplošně do hlavy (opření se čelem nebo pleší o holé sběrnice při práci v rozvaděči), nebo vám prorazí vodiš pod napětím kůži, jsou podmínky smrti mnohem mnohem blíže.
Radim Strycharski:
Proud procházející tělem samozřejmě omezuje impedance těla plus další překážky v cestě, přes které dochází k dotyku. Pokud budeme uvažovat s účinností chrániče za jakékoli impedance proudové cesty, tak musíme počítat i s impedancemi odpovídajícími jednotkám mA. A tady dochází k překryvu mezi na jedné straně nežádoucím poruchovým proudem, který máme vypnout, a na druhé straně nutným provozním proudem, který musíme tolerovat. Takže bych se spíš přikláněl k té technické realizovatelno sti v souvislosti s eliminací falešného vypínání.
Jiří Vlk:
Impedance lidského těla se jistě průchodem proudu mění - očekával bych ale, že hlavně tepelnými účinky, a že se tyto účinky projeví po delší době, než je vypínací doba chrániče. Pokud bude síťové napětí desetinásobkem bezpečného napětí, nečekal bych úniající proud větší, než desetinásobek bezpečného. U vysokého napětí to bude jinak, ale tam se asi proudové chrániče neinstalují.
Jiří Schwarz:
Impedance lidského těla je nějak určena a uvádí se hodnota 2 kiloOhmy.
To je hodnota, kterou ale multimetrem nezměříte, protože velkou roli hrají přechodové odpory na kůži:
1) různí lidé na různých částech těla budou mít různý přechodový odpor
2) přechodový odpor se výrazně snižuje když se člověk potí, když je ve vlhkém prostředí, v páře,...
Kdyby někdo vyráběl chrániče, které by reagovali někde mezi 1mA (práh citlivosti) a 3,5mA (práh bolestivosti), byly by v praxi nepoužitelné, protože by bylo příliš nežádoucích vypnutí díky kapacitním proudům kabelů, různým EMC filtrům na vstupech zařízení,...
Chránič primárně nechrání před lidskou blbostí, např. když někdo narve hřebík (nebo pletací drát) do zásuvky, ale měl by vypnout při počínající závadě, kdy ještě poruchový proud není tak velký, aby reagoval jistič.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana